HF:H60071z Dějiny umění II - Informace o předmětu

H60071z Dějiny umění II

Rozsah

0/2. 2 kr. 2 z 5. Ukončení: z.

Vyučující

doc. PhDr. Petr Lyko, Ph.D. et Ph.D. (přednášející)

Garance

Katedra hudebních a humanitních věd – Děkanát – Hudební fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Katedra hudebních a humanitních věd – Děkanát – Hudební fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

Čt 13:30–15:05 205

Předpoklady

Úspěšně vykonaná zkouška z téhož předmětu v 1. ročníku navazujícího magisterského studia.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: Pro úspěšný zápis předmětu si zaregistrujte též odpovídající předmět v letním semestru (podle předpokladu "EVER")

Mateřské obory/plány

předmět má 67 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem je pochopení východisek a souvislostí evropského umění v kontextu vývoje filozofie a obecných a společenských dějin.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen: -definovat základní slohové a stylové tendence v evropském umění; -charakterizovat základní vyjadřovací jednotlivých druhů umění v daném slohu a stylu -zasadit tyto informace do širších kontextů kulturního a společenského vývoje v Evropě.

Osnova

• 1. Vymezení základních pojmů – úvod do systematické problematiky
• Umění, filosofie, estetika, teorie umění, výrazové prostředky v umění, ars a techné jako základní tvůrčí principy. Extenzívní a intenzívní přechody v umění (koncept J. Volka).
• 2. Filozofie a myšlenkový kontext antického světa
• Vymezení a charakteristika období; dobové filozofické a estetické přístupy (kosmologický, antropomorfický a psychologický, mimesis), hlavní osobnosti filozofie a estetiky (pythagorejci; Sokrates, Platón, Aristoteles).
• 3. Antické umění Srovnání tří vývojových etap antiky v oblasti umění: období archaické, atické a helénistické; vývoj na poli jednotlivých uměleckých druhů; architektura a stavební řády – dórský, iónský, korintský, sochařství, dramatická umění, hudba.
• 4. Středověké umění
• Vymezení a charakteristika období, typické znaky, rozporný vztah k antice; nejvýznamnější osobnosti z hlediska filosofie umění, Tertullianus, Chrysostomos, Augustin, Boëthius, Akvinský.
• 5. Románské umění
• Vymezení a charakteristika historického období, filosofických a estetických kontextů. Vymezení románského slohu a jeho projevy v architektuře a ostatních druzích umění.
• 6. Gotické umění
• Vymezení a charakteristika historického období, hlavní znaky a vzájemná komparace ve výrazových prostředcích v umění výtvarném, slovesném a v hudbě.
• 7. Renesanční umění
• Vymezení, vývojové fáze, charakteristika historického období a hlavní znaky ve všech druzích umění (hlavní představitelé a jejich díla), filosofické a estetické ideály renesančního umění (antropocentrismus, humanismus, sensualismus); nové techniky výtvarného umění.
• 8. Manýrismus
• Základní charakteristika manýrismu a jeho vymezení jako přechodného stylu mezi renesancí a barokem, projevy v jednotlivých druzích umění, hlavní představitelé. Manýra jako stylistický prvek v umění.
• 9. Barokní umění
• Vymezení a charakteristika historického období, časová a teritoriální stratifikace; baroko jako komplexní sloh (ilusionismus a protireformace); hlavní znaky a komparace výrazových prostředků v rámci různých druhů umění (výtvarné a slovesné umění, hudba, architektura), estetika a filosofie v baroku.
• 10. Umění rokoka
• Charakteristika historického období, vymezení rokokového stylu, hlavní znaky, vzájemné srovnání výrazových prostředků v různých druzích umění (výtvarné umění, literatura, architektura), problematika aplikace pojmu rokoka na vývoj hudby – charakteristika galantního stylu.
• 11. Umění klasicismu a jeho kontext ve francouzském osvícenství
• Základní vymezení klasicismu jako uměleckého slohu a jeho projevy v jednotlivých druzích umění; vymezení základních myšlenkových východisek francouzského osvícenství a jejich dopad do vývoje evropského umění dané doby (Voltaire, D. Diderot, J. J. Rousseau).
• 12. Srovnání konceptu anglické vkusové školy a německé spekulativní estetiky a filozofie v období klasicismu
• Koncepční podstata myšlenkového odkazu daných kulturních okruhů, specifika, odlišnosti od francouzského přístupu; anglická vkusová škola (A. C. Shaftesbury, F. Hutcheson, E. Young, J. Addison, E. Burke, H. Home, D. Hume); německý kulturní okruh (G. E. Lessing, J. J. Winckelmann, I. Kant, A. G. Baumgarten, J. W. Goethe, F. Schiller).
• 13. Umění romantismu
• Vymezení a charakteristika období včetně preromantismu, specifika ovlivňující podobu umění na poli celospolečenského vývoje; fenomén národních škol a folklorismu; projevy romantismu jakožto uměleckého slohu v jednotlivých druzích umění.
• 14. Nástup moderny, impresionismus a secese
• Rozpad jednotného uměleckého slohu a vznik stylové plurality na počátku 20. století, obecné kulturní, společenské a historické kontexty dané doby, impresionismus a secese – charakteristika.
• 15. Stylové tendence v malířství první poloviny 20. století
• Základní koncepční směřování, stěžejní projevy a představitelé – fauvismus, expresionismus, kubismus, abstrakce, surrealismus, futurismus.
• 16. Architektura, sochařství a ostatní výtvarné projevy v umění první poloviny 20. století
• Charakteristika nových stylových tendencí a jejich vzájemná komparac; Gaudí, Bauhaus, Le Corbusier, art deco, Epstein, Giacometti, grafika, fotografie.
• 17. Stylové tendence v evropské hudbě první poloviny 20. století
• Vývoj stylů a kompozičních technik s ohledem na teritoriální specifika, hlavní evropská hudební centra (Vídeň, Paříž), návaznost k tradici i její programové odmítání, hledání nových výrazových prostředků.
• 18. Postmoderna a její projevy v umění
• Vztah k moderně a avantgardě, základní rysy, problematika pozitivní definice postmoderny, charakter postmoderního díla. Projevy v jednotlivých druzích umění, hlavní představitelé a stěžejní teoretické koncepce.
• 19. Umění performance a experimentu
• Konceptuální umění, skupina Fluxus, happening, experiment, performance, instalace, charakteristika daných přístupů a jejich začlenění do kontextu postmoderny.
• 20. Diferenciace a specifika artificiální a nonartificiální hudby
• Terminologické a funkční vymezení AH a NAH, historický vývoj chápání NAH, problematika kýče a masové kultury; reprodukovatelnost uměleckého díla (T. W. Adorno).

Literatura

povinná literatura
• PIJOAN,José. Dějiny umění 1. - 8. Praha 1977. 1984. info
• VOLEK, Jaroslav. Kapitoly z dějin estetiky. Praha : 1969. info
• Fukač J. - Vysloužil J.: Slovník české hudební kultury, Praha 1997. info

neurčeno
• HANZAL, J. Od baroka k romantismu. Praha 19987. info
• ECO Umberto. Skeptikové a utěšitelé. Praha 1995. info
• HUBÍK, S.: Postmoderní kultura. Olomouc 1991. info
• LIESSMANN, Konrad P. Filozofie moderního umění. Olomouc 2000. info
• HAUSER: Filozofie dějin umění. Praha 1975. info
• Fukač, J.: Základy hudební sémiotiky, Díl 1.-3., Brno, Masarykova univerzita 1992. info

Výukové metody

Přednáška. Seminář. Přednáška, seminární diskuse, rozbor A/V materiálů.

Metody hodnocení

Zápočet. Vyhodnocení písemného testu.
Podmínky pro připuštění k zápočtovému testu/zkoušce:
-Minimální docházka 6 hodin/semestr (tj. ze 13 výukových týdnů), v případě nesplnění zpracování 2 písemných prací za semestr (na aktuálně zadané téma, každá o rozsahu 5 str., požadavky viz níže). V případě, že student z jakéhokoliv důvodu nemůže požadovanou docházku splnit, je vhodné na začátku daného semestru požádat o ISP. Pozn.: V případě, že se některá z hodin v průběhu semestru neuskuteční, bude započítána všem studentům jako absolvovaná.
Požadavky na charakter písemné práce:
-Práce musí mít charakter odborného objektivního textu, včetně formálních standardů (zejména dodržení citační normy ČSN ISO 690).
-Práce musí být opřena o odbornou literaturu, která musí být řádně citována v poznámkách pod čarou.
-Práce musí představovat originální a nový text.
-Rozsah práce musí být min. 5. str

• Statistika zápisu (zima 2021, nejnovější)
  
• Permalink: https://is.jamu.cz/predmet/hf/zima2021/H60071z