Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inbook{11631, author = {Michálková Slimáčková, Jana}, address = {Ústí nad Orlicí}, booktitle = {Náboženské divadlo v raném novověku}, editor = {kolektiv autorů}, keywords = {Mass; mass ordinary; sacred music; the 17th century; liturgy}, howpublished = {tištěná verze "print"}, language = {cze}, location = {Ústí nad Orlicí}, isbn = {978-80-7405-156-2}, pages = {123-129}, publisher = {OFTIS}, title = {Hudba v mešní liturgii 17. století – hudební divadlo pro lid?}, year = {2011} }
TY - CHAP ID - 11631 AU - Michálková Slimáčková, Jana PY - 2011 TI - Hudba v mešní liturgii 17. století – hudební divadlo pro lid? VL - Neuveden PB - OFTIS CY - Ústí nad Orlicí SN - 9788074051562 KW - Mass KW - mass ordinary KW - sacred music KW - the 17th century KW - liturgy N2 - Příspěvek charakterizuje hudbu prováděnou v rámci mše v době 17. století. Zhudebnění mešního ordinaria bylo reprezentativní formou chrámové hudby. Ve střední Evropě byla latinská figurální chrámová hudba, tedy vícehlasé skladby s doprovodem nástrojů, nejvýznamnějšími v celém spektru liturgické hudby. Už v 17. století mše patrně směřovaly k postoji obvyklému ve století následujícím, totiž že hudba ke mši je v podstatě od liturgie odděleným koncertem, který je s obřadem spojen jen místem a dobou společného konání. Opera měla duchovní protějšek nikoli – jak se obvykle uvádí – v oratoriu, ale přímo v samotné liturgii, zejména té koncepčně nejpropracovanější, tedy ve mši. Troufale lze říci, že liturgie se sama dokonce stala jakousi „operou“, které šlechta z galerií a oddělených sedadel poblíž svatostánku přihlížela a které byl přítomen hlavně lid, který se na dobová operní představení dostat nemohl; s nadsázkou ji lze označit Wagnerovým termínem dokonce za „dílo všech umění – Gesamtkunstwerk“. ER -
MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, Jana. Hudba v mešní liturgii 17. století – hudební divadlo pro lid? In kolektiv autorů. \textit{Náboženské divadlo v raném novověku}. Ústí nad Orlicí: OFTIS, 2011, s.~123-129. ISBN~978-80-7405-156-2.
|