H60069z Dějiny umění I

Hudební fakulta
zima 2021
Rozsah
1/1/2. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. PhDr. Petr Lyko, Ph.D. et Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Petr Lyko, Ph.D. et Ph.D.
Katedra hudebních a humanitních věd – Děkanát – Hudební fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Katedra hudebních a humanitních věd – Děkanát – Hudební fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Rozvrh
St 11:00–12:35 205
Předpoklady
Úspěšně složená přijímací zkouška do magisterského studia u studentů navazujícího programu, u studentů tzv. dlouhého magisterského studia (pětiletého) bez podmiňujících předpokladů.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem je pochopení východisek a souvislostí vývoje evropského umění v kontextu vývoje evropské kultury, filozofie a obecných společenských dějin, od antiky po románské umění.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
• definovat základní slohové a stylové tendence v evropském umění,
• charakterizovat základní vyjadřovací jednotlivých druhů umění v daném slohu a stylu,
• zasadit tyto informace do širších kontextů kulturního a společenského vývoje v Evropě.
Osnova
  • 1. Vymezení základních pojmů – úvod do systematické problematiky
  • Umění, filosofie, estetika, teorie umění, výrazové prostředky v umění, ars a techné jako základní tvůrčí principy. Extenzívní a intenzívní přechody v umění (koncept J. Volka).
  • 2. Filozofie a myšlenkový kontext antického světa
  • Vymezení a charakteristika období; dobové filozofické a estetické přístupy (kosmologický, antropomorfický a psychologický, mimesis), hlavní osobnosti filozofie a estetiky (pythagorejci; Sokrates, Platón, Aristoteles).
  • 3. Antické umění
  • Srovnání tří vývojových etap antiky v oblasti umění: období archaické, atické a helénistické; vývoj na poli jednotlivých uměleckých druhů; architektura a stavební řády – dórský, iónský, korintský, sochařství, dramatická umění, hudba.
  • 4. Středověké umění
  • Vymezení a charakteristika období, typické znaky, rozporný vztah k antice; nejvýznamnější osobnosti z hlediska filosofie umění, Tertullianus, Chrysostomos, Augustin, Boëthius, Akvinský.
  • 5. Románské umění
  • Vymezení a charakteristika historického období, filosofických a estetických kontextů. Vymezení románského slohu a jeho projevy v architektuře a ostatních druzích umění.
  • 6. Gotické umění
  • Vymezení a charakteristika historického období, hlavní znaky a vzájemná komparace ve výrazových prostředcích v umění výtvarném, slovesném a v hudbě.
  • 7. Renesanční umění
  • Vymezení, vývojové fáze, charakteristika historického období a hlavní znaky ve všech druzích umění (hlavní představitelé a jejich díla), filosofické a estetické ideály renesančního umění (antropocentrismus, humanismus, sensualismus); nové techniky výtvarného umění.
  • 8. Manýrismus
  • Základní charakteristika manýrismu a jeho vymezení jako přechodného stylu mezi renesancí a barokem, projevy v jednotlivých druzích umění, hlavní představitelé. Manýra jako stylistický prvek v umění.
  • 9. Barokní umění
  • Vymezení a charakteristika historického období, časová a teritoriální stratifikace; baroko jako komplexní sloh (ilusionismus a protireformace); hlavní znaky a komparace výrazových prostředků v rámci různých druhů umění (výtvarné a slovesné umění, hudba, architektura), estetika a filosofie v baroku.
  • 10. Umění rokoka
  • Charakteristika historického období, vymezení rokokového stylu, hlavní znaky, vzájemné srovnání výrazových prostředků v různých druzích umění (výtvarné umění, literatura, architektura), problematika aplikace pojmu rokoka na vývoj hudby – charakteristika galantního stylu.
  • 11. Umění klasicismu a jeho kontext ve francouzském osvícenství
  • Základní vymezení klasicismu jako uměleckého slohu a jeho projevy v jednotlivých druzích umění; vymezení základních myšlenkových východisek francouzského osvícenství a jejich dopad do vývoje evropského umění dané doby (Voltaire, D. Diderot, J. J. Rousseau).
  • 12. Srovnání konceptu anglické vkusové školy a německé spekulativní estetiky a filozofie v období klasicismu
  • Koncepční podstata myšlenkového odkazu daných kulturních okruhů, specifika, odlišnosti od francouzského přístupu; anglická vkusová škola (A. C. Shaftesbury, F. Hutcheson, E. Young, J. Addison, E. Burke, H. Home, D. Hume); německý kulturní okruh (G. E. Lessing, J. J. Winckelmann, I. Kant, A. G. Baumgarten, J. W. Goethe, F. Schiller).
  • 13. Umění romantismu
  • Vymezení a charakteristika období včetně preromantismu, specifika ovlivňující podobu umění na poli celospolečenského vývoje; fenomén národních škol a folklorismu; projevy romantismu jakožto uměleckého slohu v jednotlivých druzích umění.
  • 14. Nástup moderny, impresionismus a secese
  • Rozpad jednotného uměleckého slohu a vznik stylové plurality na počátku 20. století, obecné kulturní, společenské a historické kontexty dané doby, impresionismus a secese – charakteristika.
  • 15. Stylové tendence v malířství první poloviny 20. století
  • Základní koncepční směřování, stěžejní projevy a představitelé – fauvismus, expresionismus, kubismus, abstrakce, surrealismus, futurismus.
  • 16. Architektura, sochařství a ostatní výtvarné projevy v umění první poloviny 20. století
  • Charakteristika nových stylových tendencí a jejich vzájemná komparac; Gaudí, Bauhaus, Le Corbusier, art deco, Epstein, Giacometti, grafika, fotografie.
  • 17. Stylové tendence v evropské hudbě první poloviny 20. století
  • Vývoj stylů a kompozičních technik s ohledem na teritoriální specifika, hlavní evropská hudební centra (Vídeň, Paříž), návaznost k tradici i její programové odmítání, hledání nových výrazových prostředků.
  • 18. Postmoderna a její projevy v umění
  • Vztah k moderně a avantgardě, základní rysy, problematika pozitivní definice postmoderny, charakter postmoderního díla. Projevy v jednotlivých druzích umění, hlavní představitelé a stěžejní teoretické koncepce.
  • 19. Umění performance a experimentu
  • Konceptuální umění, skupina Fluxus, happening, experiment, performance, instalace, charakteristika daných přístupů a jejich začlenění do kontextu postmoderny.
  • 20. Diferenciace a specifika artificiální a nonartificiální hudby
  • Terminologické a funkční vymezení AH a NAH, historický vývoj chápání NAH, problematika kýče a masové kultury; reprodukovatelnost uměleckého díla (T. W. Adorno).
Literatura
    povinná literatura
  • PIJOAN, José. Dějiny umění. Praha 1977-1984. info
  • VOLEK, Jaroslav. Kapitoly z dějin estetiky. Praha : 1969. info
  • Fukač J. - Vysloužil J.: Slovník české hudební kultury, Praha 1997. info
    neurčeno
  • KOLEKTIV. Encyklopedie antiky. Praha 1973. info
  • Umění světa. Antické umění. Gotické umění. Praha 1970, 1973. info
  • HAUSER, A. Filozofie dějin umění. Praha 1975. info
  • HUYGHE, René. Umění středověku. Praha 1969. info
  • Fukač, J.: Základy hudební sémiotiky, Díl 1.-3., Brno, Masarykova univerzita 1992. info
Výukové metody
Přednáška. Seminář. Přednáška, seminární diskuse, rozbor A/V materiálů.
Metody hodnocení
Zápočet. Vyhodnocení písemného testu.
Podmínky pro připuštění k zápočtovému testu/zkoušce:
-Minimální docházka 6 hodin/semestr (tj. ze 13 výukových týdnů), v případě nesplnění zpracování 2 písemných prací za semestr (na aktuálně zadané téma, každá o rozsahu 5 str., požadavky viz níže). V případě, že student z jakéhokoliv důvodu nemůže požadovanou docházku splnit, je vhodné na začátku daného semestru požádat o ISP. Pozn.: V případě, že se některá z hodin v průběhu semestru neuskuteční, bude započítána všem studentům jako absolvovaná.
Požadavky na charakter písemné práce:
-Práce musí mít charakter odborného objektivního textu, včetně formálních standardů (zejména dodržení citační normy ČSN ISO 690).
-Práce musí být opřena o odbornou literaturu, která musí být řádně citována v poznámkách pod čarou.
-Práce musí představovat originální a nový text.
-Rozsah práce musí být min. 5. str
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2013, zima 2014, zima 2015, zima 2016, zima 2017, zima 2018, zima 2019, zima 2020, zima 2022, zima 2023, zima 2024.