H70075z Antika a hudba

Hudební fakulta
zima 2014
Rozsah
1/0. 1 kr. 1 z 2. Ukončení: z.
Vyučující
doc. PhDr. Pavel Sýkora, Ph.D. (přednášející)
Garance
Katedra hudebních a humanitních věd – Děkanát – Hudební fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Katedra hudebních a humanitních věd – Děkanát – Hudební fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Předpoklady
EVER( H70075l Antika a hudba )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Jiné omezení: Pro úspěšný zápis předmětu si zaregistrujte též odpovídající předmět v letním semestru (podle předpokladu "EVER")
Osnova
  • * Obsah předmětu: Ohlas antické filosofie. Harmonia mundi (Pythagoras - Boëthius - Kepler - Hindemith).
    Novoplatónismus a italské akademie, Camerata. Platónská akademie ve Florencii (Marsilio Ficino). Ohlasy Platónovy Ústavy u hudebních teoretiků cinquecenta (Vicentino, Galilei, Caccini).
    Význam antické rétoriky pro vznik barokní hudby: rétorické figury, afektová teorie. Monteverdi: předmluva k 5. knize madrigalů: protiklad prima e seconda prattica. Princip imitazione delle parole a jeho analogie v manýristické poezii (meraviglia), případně ve výtvarném umění (imitazione fantastica). Afektová teorie u Monteverdiho: tzv. klíčová slova, důraz na emocionalitu, psychologický účinek. Rozpad verše a melodie na jednotlivé motivy jako důsledek tohoto přístupu k textu. Klíčový pojem afektové teorie: Muovere dell'affetti. Nediskursivní výrazové prostředky pro jeho uplatnění. Tassův Osvobozený Jeruzalém jako ideální literární předloha pro zhudebnění.
    Vývoj antického mýtu a jeho parodizace v hudebním divadle. Např. mýtus o Orfeovi (Monteverdi - Gluck - Offenbach - Stravinskij) aj.
    Genere concitato (Monteverdi, osmá kniha madrigalů). Etymologie slova „genus" v řeckých hudebních teoriích. Rozmanitost aplikace tohoto termínu u Monteverdiho. Monteverdi: předmluva k osmé knize madrigalů (Madrigali guerrieri, et amorosi, 1638). Teorie tří základních afektů, hlasových rejstříků a stylů. Furor poeticus jako inspirace pro genere concitato. Aristotelés (Politika), Aristides Quintilianus (Peri músiké), Franchino Gaffurio (Practica musicae). Etické hledisko. Stav šílenství, vytržení jako inspirace pro uměleckou tvorbu. Teorie hlasových rejstříků pro vyjádření různých vášní. Vývoj teorie hlasových rejstříků v antice. Spojení klasifikace různých afektivních účinků hudby s výškovou polohou hlasu. Analogie při užití modů, případně hudebních nástrojů. Claudios Ptolemaios (Harmonika), Girolamo Mei, Giovanni de' Bardi (Discorso sopra la musica antica, e'l cantar bene). Platón: Ústava (3. kniha).
    Zobrazení antického mýtu u Igora Stravinského. Sváteční zobrazení mýtu: antické inspirace (Apollon Musag?te, Persefona, Orfeus, Agon). Antická tragédie jako model (Oedipus rex).
    Antický mýtus v divadelní poetice Bohuslava Martinů. Proměny mýtu v souvislosti s uměleckými a filosofickými proudy ve 20. století (surrealismus, existencialismus aj.). Závislost pojetí mýtu u Martinů na literátech, jimiž se inspiroval (G. Neveux). Paralely mýtu o labyrintu (Ariadně) se skladatelovými souputníky v oblasti literatury a výtvarného umění (F. Dürrenmatt, P. Picasso aj.).
Literatura
  • STRONG, Donald. Umění antiky. Praha, Artia, 1970. info
  • VARCL, Ladislav [et al.]. Antika a česká kultura. Praha, 1978. info
  • BORECKÝ, Bořivoj [et al.]. Antická kultura. Praha, 1961. info
  • SVOBODA, Ludvík [et al.]. Encyklopedie antiky. Praha, 1973. info
Výukové metody
přednáška s diskusí, ukázky
Metody hodnocení
zápočet
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2013.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.jamu.cz/predmet/hf/zima2014/H70075z