DDVL407 Teorie autorského divadla I

Divadelní fakulta
léto 2020
Rozsah
1/1/2. 2 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
MgA. Pavel Baďura, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Silva Macková
Ateliér divadlo a výchova – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér divadlo a výchova – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Rozvrh
Čt 12:00–13:30 2
Předpoklady
znalosti historického vývoje divadla a dramatu znalosti principů a metod tvůrčího psaní, struktury scénáře
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
1/ seznámit posluchače s vývojem autorského a experimentálního divadla, s jeho kořeny, inspiračnímy zdroji a referenčním pozadím tohoto fenoménu 2/ zasadit autorské a experimentální divadlo do kontextu současného divadla 3/ zprostředkovat posluchačům metody, postupy a strategie autorského divadla
Výstupy z učení
Student by po absolvování předmětu měl být schopen: - identifikovat jednotlivé vývojové linie a směry, případně výboje autorského, experimentálního divadla, jak českého, tak zahraničního - rozboru jakéhokoli utorského postupu v divadelním artefaktu - aplikovat širší společensko kritický pohled autorského divadla na současné divadelní dění - reflexe vlastní divadelní práce, ať už autorské, nebo lektorské - vnímat široké pole autorského divadla a jeho postupů ve vztahu k vlastní inscenační, nebo lektorské činnosti
Osnova
  • Torie autorského divadla: inspirační zdroje autorského divadla
  • vývoj prostoru, funkčního pole autorského divadla
  • druhá divadelní reforma
  • vývoj autorského divadla v I. pol. 20.stol.
  • reflexe postupů autorského divadla v I. pol. 20. stol.
Literatura
  • Doležel, P.: Komplexní analýza divadelní inscenace. In: Kulka, J. - Doležel, P. - Mareček, Z.: Komplexní analýza uměleckého díla. Praha 1990. info
  • Etlík, J.: Zakoušení divadla. Vztah noetického a ontologického principu v divadelním umění. Divadelní revue, 1999, č. 1, s. 3-30. info
  • Fischer-Lichte, E.: Znaková řeč divadla (K problému tvoření divadelního významu). Divadelní revue, 1999, č. 2, s. 18-30. info
  • Fischer-Lichte, E.: Čím je představení v kultuře performancí?Pokus o definici. Divadelní revue, 2009, 3, s. 13-21. info
  • Hořínek, Z.: Proměny divadelní struktury. Praha 1988. info
  • Inštitorisová, D.: Interpretácia divadelného predstavenia (K základom interpretácie divadelného diela). Nitra 2010. info
  • Osolsobě, I.: Jméno Eco a sémiotické záhady divadla. In: Týž: Principia parodica totiž Posbírané papíry převážně o divadle. Praha 2007, s. 98-113. info
  • Pavis, P.: Divadelní představení, Dotazník, Inscenace, režie. In: Týž: Divadelní slovník. Praha 2004. info
  • Pavis, P.: Současný stav výzkumu v oblasti analýzy představení: divadelní věda či performance studies? Divadelní revue, 2010, č. 1, s. 7-27. info
  • Pavlovský, P.: Problém originálu a kopie v divadle. Divadelní revue, 1997, č. 3, s. 25-28. info
  • Pavlovský, P.: Divadelní inscenace, Divadelní představení. Divadelní revue, 1998, č. 2, s. 54-60. info
  • Pavlovský, P.: Složky divadla. Divadelní revue, 1998, č. 3, s. 69-75. info
  • Roubal, J.: Představení jako kaosmos. K jeho chápání v performativní estetice Eriky Fischer-Lichte. In: Masáková, M. (red.): Umění dialogu / The Art of Dialogue. Praha 2009, s. 62-86. info
Výukové metody
Výuka je realizována strukturovanou přednáškou s prezentací příkladů z archivů, vyžaduje se aktivní čtení teoretických textů reflektujících vývoj aut. divadla.
Metody hodnocení
LS: Zkouška. (Schopnost aplikovat poznatky z divadelní teorie a historie divadla, aktivní účast - min. 75% prezence, vypracovat několik dílčích analýz představení či inscenace.)
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2015, léto 2016, léto 2017, léto 2018, léto 2019, léto 2021, léto 2022, léto 2023, léto 2024, léto 2025.