DDVL207 Teorie divadla - teatrologie

Divadelní fakulta
léto 2015
Rozsah
1/1/2. 2 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Jan Roubal, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Silva Macková
Ateliér divadlo a výchova – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér divadlo a výchova – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Předpoklady
EVER( DDVZ207 Teorie divadla - teatrologie )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Jiné omezení: Pro úspěšný zápis předmětu si zaregistrujte též odpovídající předmět v zimním semestru (podle předpokladu "EVER")
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
- získat základní přehled o teatrologických pojmech, divadelní vědě a jejich disciplinách
- seznámit se s hlavními koncepcemi české divadelní teorie
Osnova
  • A) Základní pojmy divadla:
    1) Specifičnost divadelního umění:
    procesuálnost, performativnost, interaktivnost, časoprostorovost, syntetičnost a synestetičnost, omnimediálnost, syžetovost, sémiotičnost, polysémantičnost;
    2) Souřadnice a kontexty divadla:
    kulturně antropologická a historická geneze divadla, divadelnost a teatralita, performativita a textualita, kulturní performance a paradivadelní formy;
    3) Inscenace a představení, jejich geneze, divadelní komunikace, tvůrčí složky a discipliny:
    herectví, režie, divadelní text, scénografie, choreografie, scénická hudba, typy a analýza;
    4) Typologie divadla:
    divadelní druhy, žánry, prezentační a provozní formy divadla.

    B) Teatrologie:
    1) Specifičnost divadelní vědy:
    dílčí divadelní reflexe do konce 19. století a vznik emancipované teatrologie jako uměnovědy; její interdisciplinárnost.
    2) Discipliny teatrologie:
    a) Historiografie divadla: její předmět, metody, tematické oblasti, otázky a možnosti, typy prací; hlavní představitelé a díla.
    b) Teorie divadla: její předmět, metody, oblasti a směry; hlavní představitelé a díla.
    c) Divadelní kritika: její úkoly, funkce, smysl a formy; hlavní představitelé.
    d) Analýza inscenace
    e) Organizační a institucionální báze teatrologie.
    3) Česká divadelní teorie a její představitelé:
    Otakar Zich, Jan Mukařovský, Jindřich Honzl, Petr Bogatyrev, Jiří Veltruský, Jan Kopecký, Miroslav Procházka, Ivo Osolsobě, Jan Císař, Jaroslav Vostrý, Petr Pavlovský, Jaroslav Etlík.
Literatura
  • Aristoteles: Poetika. Praha 1996. info
  • Bernard, J. (=Kopecký, J.): Co je divadlo. Praha 1983. info
  • Hořínek, Z.: Drama, divadlo, divák. Brno 2008. info
  • Kotte,A.: Divadelní věda. Úvod. Praha 2010. info
  • Klosová, L.- Kopáčová, L. (usp.): Odkaz české divadelní avantgardy. Praha 1990. info
  • Pavis, P.: Divadelní slovník. Praha 2003. info
  • Pavlovský, P.(red.): Základní pojmy divadla. Teatrologický slovník. Praha 2004. info
  • Procházka, M.: Znaky dramatu a divadla. Praha 1988. info
  • RICHTER, L. Praktický divadelní slovník. 1. vyd. Praha: Společenství pro pěstování divadla pro děti a mládež Dobré divadlo dětem, 2008. 207 s. ISBN 978-80-902975-8-6. info
  • Sławińska, I.: Sémiotika divadla. In statu nascendi: Praha 1931-1941. In: Táž: Současné myšlení o divadle. Praha 2002. info
  • Závodský, A. - Srna, Z.: Úvod do divadelní vědy. Brno 1972. info
  • Zich, O.: Estetika dramatického umění. Praha 1986. info
Výukové metody
* Pravidelná výuka
Počet hodin kontaktní výuky týdně: 2
Počet hodin samostatné práce studenta týdně: 2
Metody hodnocení
LS: Zkouška (referát o práci z některé oblasti sledované problematiky, 75% prezence)
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2016, léto 2017, léto 2018, léto 2019, léto 2020, léto 2021, léto 2022, léto 2023, léto 2024, léto 2025.