DRTZX24 Kapitoly z dějin světového filmu I

Divadelní fakulta
zima 2026
Rozsah
2/0/2. 2 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
MgA. Bc. Petr Kobzev (přednášející)
Garance
PhDr. Pavel Aujezdský
Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Rozvrh
St 16:15–17:45 104
Předpoklady
Jedná se o první ze tří navazujících kurzů o dějinách filmu primárně pro studenty RTDS a ATD.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je poskytnout studentovi přehled o základních tendencích, tvůrcích, filmových dílech a filmovém jazyku od počátků kinematografie do začátku druhé světové války. Nejedná se o pouhý historický výčet, nýbrž i hlubší ponor do ekonomických, geopolitických, technických, estetických a světonázorových tendencí umělců a kontextu.
Výstupy z učení
Student je schopen popsat vývojové tendence v kinematografii od jejích počátků do první poloviny 40. let 20. století. Student porozumí soudobému historickému kontextu a jeho kódování ve filmech stěžejních tvůrců a významných kulturních hnutí, a navíc se naučí odhalovat stopy daných filmů a postupů v současné tvorbě, aby mohl filmový jazyk používat vědomě i ve vlastní tvorbě. Student navíc pochopí provázanost mezi různými médii (film, divadlo, malba atd.).
Osnova
  • Vznik kinematografie. Fotografie, pohyb - Niepcé, Daguerre, Muybridge. Edison – Lumiérové – Méliés – E. S. Porter - Brightonská škola. Co tvoří dějiny filmu – filmy a jejich tvůrci, technika, umělecké a sociální souvislosti, ekonomické a výrobní podmínky. První produkční společnost Pathé. Proč má smysl zabývat se dějinami filmu – směr vývoje, myšlenkové a estetické souvislosti, film. archeologie jako soubor možných řešení budoucnosti kinematografie. Velký němý film – USA: éra němých komiků – Chaplin, H. Lloyd, Buster Keaton; D. W. Griffith: Zrození národa, Intolerance; Erich von Stroheim – Chamtivost/The Greed, proměny film. režie; R. Flaherty: Nanuk, člověk primitivní aj.
  • Francouzský impresionismus - filmovými prostředky o nitru člověka; Abel Gance: Žaluji!; Marcel L'Herbier: Nelidská; Germaine Dulacová: Usměvavá paní Beudetová; J. Epstein: Trojdílné zrcadlo; Louis Delluc: Povodeň, Žena odnikud. Surrealismus: Dalí a Buñuel. Jean Vigo - Zárodek poetického realismu - Marcel Carné, René Clair, Jean Renoir.
  • Německý expresionismus: P. Wegener: Golem; R. Wiene: Kabinet Dr. Caligariho; F. W. Murnau: Nosferatu, Poslední štace (Kammerspiel), Faust; F. Lang: Metropolis. Německý postexpresionismus: konec krize, změna spol. poměrů, emigrace tvůrců do USA; R. Siodmak: Lidé v neděli; G.W.Pabst: Pandořina skříňka; W. Ruttmann: Symfonie velkoměsta; experimentální filmy - Hans Richter; Bergfilm - Arnold Fanck; Riefenstahlová. Nástup zvuku: třicátá léta v Německu - F. Lang: Závěť Dr.Mabuse, M-Vrah mezi námi; L. Riefenstahlová – od Modrého světla k Triumfu vůle (1935) + Olympiáda (Oslava krásy + Přehlídka národů); propagandistické filmy.
  • Rusko: před montážníky - J. Protazanov, I. Mozžuchin; formální výboje vs. myšlenková schémata; Kulešov; S. M. Ejzenštejn: Křižník Potěmkin, Deset dnů, které otřásly světem – montáž atrakcionů (+strukturalismus); V. I. Pudovkin: Bouře nad Asií – důkladný projekt; L. Trauberg a G. Kozincev: Nový Babylon; A. Dovženko: Země - emoce; Dziga Vertov: Muž s kinoaparátem – film bez scénáře, kino oko. Socialistický realismus, administrativní řízení a konec relativní tvůrčí svobody.
  • Evropa po 1. svět. válce: kinematografie v severských státech: Victor Sjöström: Vozka smrti; C. T. Dreyer: Utrpení Panny orleánské, Upír; V. Británie - quickies; Hitchcock; C. Reed. 
  • Vliv emigrantů z Evropy a nástup zvuku v USA - nové žánry: muzikál (Aleluja), sociální drama (J. Ford: Hrozny hněvu), horory (J. Whale: Frankenstein; Ernst Schoedsack: King Kong; Karl Freund: Mumie; Paul Leni: Muž, který se směje... aj.), komedie – Chaplin: Moderní doba, Světla velkoměsta; Laurel a Hardy – Fra diavolo; bratři Marxové: Kachní polévka. Zlatá éra studiového systému (Velká pětka, malá trojka); elektrifikace; technologické pokroky 30. let - barva, pohyb kamery, jeřáb, optická kopírka atd. Screwball komedie - Howard Hawks: Jeho dívka pátek; gangsterský film - Zjizvená tvář, Veřejný nepřítel; velkofilm – Victor Flemming: Jih proti severu; rozkvět westernů (J. Ford)
  • Film-noir: vliv německého expresionismus a emigrantů - Maltézský sokol; Firtz Lang: Šarlatová ulice; Billy Wilder: Pojistka smrti; Robert Siodmak: Přízračná dáma; Otto Preminger: Laura; George Cukor: Plynové lampy. Orson Welles: Občan Kane, Skvělí Ambersonové – (kamera Gregg Toland) inovativnost, proměna f. narace, režie. 1948 - konec zlaté éry  a odebrání sítí kin: USA vs Paramount.
Literatura
    povinná literatura
  • Jerzy Płażewski : Dějiny filmu. info
  • Kristin Thompsonová , David Bordwell : Dějiny filmu. info
    doporučená literatura
  • J. Monaco: Jak číst film, Albatros, Praha 2004. info
  • Kracauer S. Teorie filmu, St. pedagog. nakl. Praha, 1968. info
  • EJZENŠTEJN, Sergej Michajlovič. Kamerou, tužkou i perem. 1. vyd. Praha: Orbis, 1959, 370, [6] s., [61] s. fot. a obr. příl.
  • GRIFFITH, D. When the Movies were Young. New York, 1969.
  • Aristarco G. Dějiny filmových teorií, Orbis, Praha, 1968. info
  • Pudovkin Vsevolod: Film, scenár, réžia, herec. Tatran, Bratislava 1982. info
  • COUSINS, Mark. Příběh filmu: Odysea [televizní seriál]. Režie Mark COUSINS. Velká Británie: Network Ireland Television, 2011.
  • BAZIN, André. What is Cinema? Vol. 1. Vybral a přeložil Hugh Gray. Berkeley: University of California Press, 2004. ISBN 9780520242272
  • BAZIN, André. What is Cinema? Vol. 2. Přeložil Hugh GRAY. Berkeley: University of California Press, 2005. ISBN 978-0-520-24228-9.
    neurčeno
  • GUNNING, Tom, 1986. The Cinema of Attraction[s]: Early Film, Its Spectator and the Avant-Garde. Wide Angle. 8(3–4), s. 63–70. ISSN 0160-6840.
  • RADAEVA, Ella. Traditions of German Expressionism in the Cinematography of the Second Half of the 20th – Early 21st Centuries. Concept: philosophy, religion, culture. 2022, roč. 6, č. 3, s. 156–170. ISSN 2541-8831.
  • BRANCO, Patrícia. The awakening of the body: “Film as Sensation” in the first French avant-garde. Senses and Society. 2020, roč. 15, č. 2, s. 125–139. ISSN 1745-8927.
  • CURTIS, Scott, Philippe GAUTHIER, Tom GUNNING a Joshua YUMIBE, eds. The image in early cinema: Form and material. Bloomington: Indiana University Press, 2018. ISBN 978-0-253-03439-7.
Výukové metody
Interaktivní přednáška s filmovými ukázkami. Dramaturgická analýza, multimediální inspirace, diskusní metody, komparace účinku a filmového jazyka filmů z různých období a z různých zemí, za měření se na scénáristické i kameramanské či střihové postupy.  Hledání vzájemné inspirace mezi médii (film, divadlo, malba aj.).
Metody hodnocení
Ústní zkouška: náhodný výběr tematického okruhu, o němž bude student mluvit + seznam povinných filmů (20-25), které je student povinen vidět, a diskuze o nich během zkoušky.
Navazující předměty
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2017, zima 2018, zima 2019, zima 2020, zima 2021, zima 2022, zima 2023, zima 2024, zima 2025.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.jamu.cz/predmet/difa/zima2026/DRTZX24