Průchod studijním plánem

Státní závěrečná zkouška ve studijním programu Multimediální tvorba se v bakalářském stupni studia skládá z:
- veřejného předvedení a obhájení absolventského multimediálního výkonu/díla (projekt, kompozice, realizace ve veřejném prostoru..)
- sepsání, odevzdání a obhájení bakalářské práce ve formě odborné eseje o rozsahu min. 20 normovaných stran textu bez příloh,
- zkoušky z: Dějiny hudebního a výtvarného umění, Teorie multimediální tvorby a Teorie kompozice

Bakalářský absolventský výkon je tvořen realizací kompozice interdisciplinárního charakteru zpravidla ve formě komplexní a informačně obsažné hudebně-vizuální instalace, interaktivního prostředí, koncertního, filmového eventuálně divadelního představení apod. Technická i umělecká úroveň všech složek je výrazně propracovaná a sleduje současné umělecké trendy. Všechny parametry díla student konzultuje s vedoucím absolventského výkonu, případně s dalším odborným konzultantem nebo technologem. Konzultace se týkají složky hudební, výtvarné, pohybové a scénické, technické atd. Absolventský výkon může být realizován v Komorním sále HF, na chodbách budovy HF, v sále nebo zkušebnách DnO i v jiných vhodných prostorách (galerie, speciální prostor pro site specific instalace apod.).
Časový rozsah je stanoven na minimálně 15 minut nezbytné pozornosti publika.

Součástí hodnocení absolventského výkonu je profil absolventa vypracovaný vedoucím absolventského výkonu, písemný posudek oponenta absolventského výkonu, obhajoba absolventského výkonu u státní závěrečné zkoušky a případná zpětná vazba zúčastněných posluchačů a diváků (zejména ze strany odborné veřejnosti).

Studenti mají povinnost prezentovat svá multimediální díla a skladby na koncertech a scénických představeních např. v rámci Studií soudobé hudby, na festivalech, výstavách a tvůrčích dílnách, příležitostně i ve veřejném prostoru. Realizace a veřejná prezentace povinných studijních výstupů za dohledu pedagoga je nejen předvedením získaných praktických dovedností, ale i prokazováním kompetencí za využití potřebné znalosti a orientace v aktuálním dění v oboru. Také spolupráce s dalšími složkami tvůrčího týmu při tvorbě mezioborových, mezifakultních i meziškolních projektů, získávání zpětné vazby a reflexe realizačních problémů v rámci semináře atd. přispívají k získávání profesních zkušeností studenta. Způsoby hodnocení jsou v souladu s plánovanými výsledky učení a vedou k dosažení požadovaného profilu absolventa. Všechny požadavky na studijní výstupy jsou uvedeny v sylabech předmětu; jsou nastaveny tak, aby vedly k postupnému získávání znalostí, dovedností a kompetencí, předpokládaných u absolventa studijního programu.

Multimediální projekt pro veřejný prostor v kontextu české tvorby po roce 1990
Principy komponování komplexního uměleckého díla
Komorní opera 2. pol. 20. stol. jako multimediální dílo
Hudba konkrétní osobnosti pro filmovou nebo scénickou tvorbu
Typologie multimediálního projevu v autorské tvorbě
Principy a výrazové prostředky experimentálního filmu a videoartu
Definice prostorové situace zvukem
Zvukový design a hudební kompozice v prostoru
Využití granulární syntézy v audiovizuální tvorbě
Hudba sfér – kosmologická témata v umělecké tvorbě
Výrazové prostředky prostorové tvorby opírající se o hudební složku
Zvuk a prostor v kontextu tvorby EAH
Proměny hudební recepce v kontextu elektronických médií

Obhájené práce:
Tvůrčí přístupy k hlasové improvizaci
Princip náhody v hudbě
Adaptivní sound design
Hudba v dokumentu, dokument v hudbě
Vyprávění zvuku: kompoziční strategie elektronické hudby
Hyperstrukturalita v kompozici hudebního nebo multimediálního díla
Uživatelské rozhraní jako způsob ovládání digitálních hudebních nástrojů
Numerický systém v hudební kompozici
ANTRO teoretické a metodické ukotvení autorského filmu na základě vlastního díla
Tvůrčí přístupy k využití terénních nahrávek v audiovizuálním umění

Tvůrčí přístupy k využití terénních nahrávek v audiovizuálním umění
Tato témata jsou neustále aktualizována na základě kombinace odborných znalostí pedagogů magisterského stupně, vyučujících hlavní obor, směřování celého studijního programu a v neposlední řadě i katedry a jejího interdisciplinárního zaměření.