DIFA:DDVL407 Teorie autorského divadla I - Informace o předmětu

DDVL407 Teorie autorského divadla I

Rozsah

1/1/2. 2 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

MgA. Pavel Baďura, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. PhDr. Silva Macková
Ateliér divadlo a výchova – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér divadlo a výchova – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

Pá 14:30–16:00 4

Předpoklady

znalosti historického vývoje divadla a dramatu znalosti principů a metod tvůrčího psaní, struktury scénáře

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Divadlo a výchova (program DIFA, Div_vych:N)
• Divadlo a výchova (program DIFA, N-DRAUM)

Cíle předmětu

1/ seznámit posluchače s vývojem autorského a experimentálního divadla, s jeho kořeny, inspiračnímy zdroji a referenčním pozadím tohoto fenoménu 2/ zasadit autorské a experimentální divadlo do kontextu současného divadla 3/ zprostředkovat posluchačům metody, postupy a strategie autorského divadla

Výstupy z učení

Student by po absolvování předmětu měl být schopen: - identifikovat jednotlivé vývojové linie a směry, případně výboje autorského, experimentálního divadla, jak českého, tak zahraničního - rozboru jakéhokoli utorského postupu v divadelním artefaktu - aplikovat širší společensko kritický pohled autorského divadla na současné divadelní dění - reflexe vlastní divadelní práce, ať už autorské, nebo lektorské - vnímat široké pole autorského divadla a jeho postupů ve vztahu k vlastní inscenační, nebo lektorské činnosti

Osnova

• Torie autorského divadla: inspirační zdroje autorského divadla
• vývoj prostoru, funkčního pole autorského divadla
• druhá divadelní reforma
• vývoj autorského divadla v I. pol. 20.stol.
• reflexe postupů autorského divadla v I. pol. 20. stol.

Literatura

• Doležel, P.: Komplexní analýza divadelní inscenace. In: Kulka, J. - Doležel, P. - Mareček, Z.: Komplexní analýza uměleckého díla. Praha 1990. info
• Etlík, J.: Zakoušení divadla. Vztah noetického a ontologického principu v divadelním umění. Divadelní revue, 1999, č. 1, s. 3-30. info
• Fischer-Lichte, E.: Znaková řeč divadla (K problému tvoření divadelního významu). Divadelní revue, 1999, č. 2, s. 18-30. info
• Fischer-Lichte, E.: Čím je představení v kultuře performancí?Pokus o definici. Divadelní revue, 2009, 3, s. 13-21. info
• Hořínek, Z.: Proměny divadelní struktury. Praha 1988. info
• Inštitorisová, D.: Interpretácia divadelného predstavenia (K základom interpretácie divadelného diela). Nitra 2010. info
• Osolsobě, I.: Jméno Eco a sémiotické záhady divadla. In: Týž: Principia parodica totiž Posbírané papíry převážně o divadle. Praha 2007, s. 98-113. info
• Pavis, P.: Divadelní představení, Dotazník, Inscenace, režie. In: Týž: Divadelní slovník. Praha 2004. info
• Pavis, P.: Současný stav výzkumu v oblasti analýzy představení: divadelní věda či performance studies? Divadelní revue, 2010, č. 1, s. 7-27. info
• Pavlovský, P.: Problém originálu a kopie v divadle. Divadelní revue, 1997, č. 3, s. 25-28. info
• Pavlovský, P.: Divadelní inscenace, Divadelní představení. Divadelní revue, 1998, č. 2, s. 54-60. info
• Pavlovský, P.: Složky divadla. Divadelní revue, 1998, č. 3, s. 69-75. info
• Roubal, J.: Představení jako kaosmos. K jeho chápání v performativní estetice Eriky Fischer-Lichte. In: Masáková, M. (red.): Umění dialogu / The Art of Dialogue. Praha 2009, s. 62-86. info

Výukové metody

Výuka je realizována strukturovanou přednáškou s prezentací příkladů z archivů, vyžaduje se aktivní čtení teoretických textů reflektujících vývoj aut. divadla.

Metody hodnocení

LS: Zkouška. (Schopnost aplikovat poznatky z divadelní teorie a historie divadla, aktivní účast - min. 75% prezence, vypracovat několik dílčích analýz představení či inscenace.)

• Statistika zápisu (nejnovější)
  
• Permalink: https://is.jamu.cz/predmet/difa/leto2024/DDVL407