DIFA:DABZ120 Vedení reflexe - Informace o předmětu
DABZ120 Vedení reflexe
Divadelní fakultazima 2026
- Rozsah
- 0/16/0. 2 kr. Ukončení: z.
- Vyučující
- MgA. Petra Drahanská, Ph.D. (přednášející)
- Garance
- MgA. Jitka Vrbková, Ph.D.
Ateliér divadlo a výchova – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér divadlo a výchova – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Divadlo a výchova (program DIFA, Div_vych:N)
- Cíle předmětu
- Cílem předmětu je prakticky připravit studující na vedení reflexe – dovednost, bez níž se prožitek nestává zkušeností a bez níž nelze naplnit rozvojový záměr programu. Předmět vychází z didaktického trivia záměr – program – reflexe a chápe reflexi jako návrat k původnímu záměru. Těžiště předmětu je v praxi: vedení reflexe si studující prakticky zkoušejí a dostávají na ně zpětnou vazbu. Předmět propojuje metodickou výbavu (struktury reflexe, otázky, zakázka, zpětná vazba, techniky) s porozuměním skupinové dynamice a s tvorbou bezpečného prostředí, které je podmínkou učení.
- Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- odlišit reflexi od příbuzných pojmů (review, debriefing, sharing, hodnocení, zpětná vazba) a určit, kdy je který z nich na místě;
- posoudit, zda jsou splněny předpoklady pro vedení reflexe, a cíleně sbírat materiál ze sehrávky;
- zvolit zaměření reflexe na proces nebo na cíl podle rozvojového záměru a aktuálního dění ve skupině;
- připravit záměr reflexe včetně načasování, místa, atmosféry a způsobu zapojení všech účastníků;
- sestavit strukturu reflexe odpovídající typu pedagogického cíle;
- samostatně odvést reflexi před skupinou a dotáhnout ji k jasnému výstupu;
- formulovat otevřené otázky vedoucí k hodnotným odpovědím a rozpoznat otázky uzavřené, návodné a předpokládající;
- dovést účastníka k formulaci dobré zakázky a pracovat s ní v reflexi;
- poskytovat a přijímat zpětnou vazbu podle stanovených pravidel a využít ji k vlastnímu posunu;
- vybrat metodu či techniku reflexe přiměřenou aktivitě, cíli, skupině i času a odůvodnit svou volbu;
- rozpoznat obvyklá úskalí reflexe a zvolit přiměřenou reakci;
- určit fázi skupinové dynamiky, přizpůsobit jí své postavení lektora a vytvářet bezpečné prostředí jako podmínku učení.- Osnova
1. Reflexe jako návrat k záměru
- postavení reflexe v modelu záměr – program – reflexe
- vymezení pojmů, se kterými se lze setkat: review, debriefing, sharing, hodnocení, zpětná vazba, ohlédnutí
2. Předpoklady pro vedení reflexe
- stanovený záměr: schopnost sledovat ve výpovědích účastníků aktuální témata a cíle a držet linku
- připravená struktura, kterou je však možné v případě potřeby opustit
- znalost skupinové dynamiky a schopnost na dění ve skupině reagovat
- sebepoznání: jak lektor sám reaguje na skupinu
- cit pro proces a vlastní zkušenost jako osobnostní předpoklad role lektora
- materiál ze sehrávky, o kterém bude možné mluvit
3. Styly vedení lektora
- šíře lektorského záběru: instruktor – mentor – kouč
- kompetentní styly (podpora, aktivace) a nekompetentní styly (kontrola, kompenzace)
- posun od „já rozhoduji" k „on rozhoduje"
4. Zaměření reflexe
- reflexe zaměřená na proces: téma přichází zevnitř, vychází ze skupinové dynamiky
- reflexe zaměřená na cíl: téma přichází zvenku, vychází z rozvojového záměru
- situační proměna zaměření v průběhu programu
5. Příprava a stavba reflexe
- celková strategie, cíl reflexe, načasování, místo, atmosféra, zajištění zapojení všech
- průběžný sběr materiálu ze sehrávky (záznam, výroky, časová sekvence, aktivita jednotlivců)
- základní struktura: odvětrání emocí – zpracování prožitků – formulace výstupů s přesahem do praxe
- role lektora v průběhu: orientace v procesu, shrnování, podpora, hlídání zapojení a času, dotažení k jasnému výstupu
6. Struktury reflexe podle typu pedagogického cíle
- struktura zaměřená na proces
- struktura zaměřená na znalostní cíl
- struktura zaměřená na dovednostní cíl (práce se zakázkou a sebehodnocením)
- struktura zaměřená na postojový cíl (sdílení v bezpečném prostředí)
7. Pokládání dobrých otázek
- znaky dobré otázky: otevřená, položená v pravý čas a na pravém místě
- otevřené versus uzavřené otázky, negativní otázky vytvářející předpoklady
- typy otázek: zázračné, otevírající možnosti, směřující k individuální zkušenosti
8. Stanovení dobré zakázky
- zakázka pozitivní, pod kontrolou účastníka, konkrétní (SMART) a ekologická
9. Zpětná vazba jako nástroj sociálního učení
- pravidla poskytování zpětné vazby: na vyžádání, správný čas a místo, popis místo hodnocení, konkrétnost, úplnost a poctivost, vyrovnanost, já forma
- pravidla přijímání zpětné vazby: aktivní naslouchání, ověření porozumění, neobhajování se, právo na vlastní vyhodnocení, poděkování
- Johariho okno jako rámec pro práci s tím, co o sobě vím a nevím
10. Metody a techniky reflexe
- přehled využívaných metod a technik: verbální, škálovací, výtvarné a pohybové
- kritéria volby techniky vzhledem k aktivitě, cíli reflexe, skupině a času
11. Úskalí reflexe a jak na ně reagovat
- náročná skupina a náročný účastník
- problematický lektor a nevyhovující prostředí
- příliš mělká a příliš upovídaná reflexe
- málo času na reflexi, nevhodné načasování
- ztráta důvěry v lektora a cesty k jejímu obnovení
- předávka skupiny dalšímu lektorovi
12. Skupinová dynamika jako kontext reflexe
- fáze forming, storming, norming, performing, adjourning
- potřeby skupiny, povaha konfliktu a postavení lektora v jednotlivých fázích
13. Tvorba bezpečného prostředí jako podmínka učení
- model SCARF: statut, jistota, autonomie, vztahy, férovost
- ohrožení a odměna v sociální zkušenosti a jejich dopad na ochotu skupiny reflektovat- Výukové metody
Výuka probíhá blokově. Předmět je veden metodou učení prožitkem: každý tematický okruh vyučující nejprve uvede teoreticky a studující si jej vzápětí ověřují ve vlastní praxi.
Práce v bloku probíhá ve čtyřech opakujících se krocích:
1. Příprava záměru vedení reflexe – vyučující uvede teoretický rámec tématu a studující si k němu připraví záměr vlastní reflexe.
2. Vedení reflexe studujícím – studující samostatně vede reflexi před skupinou.
3. Zpětná vazba a hodnocení – studující obdrží zpětnou vazbu na své vedení od vyučující i od ostatních studujících.
4. Závěrečná metareflexe – vyučující zarámuje, co se v reflexi dělo, propojí zkušenost zpět s teoretickým východiskem a s přenosem do vlastní praxe studujících.
Tímto cyklem projde v průběhu předmětu každý studující.
Metody: teoretický vstup, modelová ukázka vedení reflexe, zážitková aktivita jako materiál pro reflexi, samostatné vedení reflexe studujícím, zpětná vazba vyučující i vrstevníků, metareflexe, práce s kazuistikami obtížných situací, diskuze.- Metody hodnocení
Zápočet je udělen za aktivní účast na blokové výuce.
Těžištěm předmětu je praktický nácvik vedení reflexe: studující se v něm střídají v roli toho, kdo reflexi vede, a v roli účastníků, kteří na vedení poskytují zpětnou vazbu. Hodnotí se zapojení do tohoto nácviku v obou rolích a schopnost se zpětnou vazbou pracovat, nikoli znalost teorie.
Nemohl-li se studující blokové výuky zúčastnit, splní předmět tím, že v náhradním termínu po domluvě s vyučující samostatně odvede reflexi a přijme na ni zpětnou vazbu.- Další komentáře
- Výuka probíhá blokově.
- Statistika zápisu (nejnovější)
- Permalink: https://is.jamu.cz/predmet/difa/zima2026/DABZ120