A 2025

BABE, YOU TASTE LIKE WATER (série krátkých filmů)

KRAMÁR, Richie Lux a Petr VANĚK

Základní údaje

Originální název

BABE, YOU TASTE LIKE WATER (série krátkých filmů)

Název česky

BABE, YOU TASTE LIKE WATER (série krátkých filmů)

Název anglicky

BABE, YOU TASTE LIKE WATER (short film series)

Autoři

KRAMÁR, Richie Lux a Petr VANĚK

Vydání

Neuveden, 2025

Nakladatel

Neuveden

Další údaje

Typ výsledku

Audiovizuální tvorba

Obor

60400 6.4 Arts

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Divadelní fakulta

Klíčová slova česky

umělecký výzkum; série krátkých filmů; trans vokalita; reverzní archeologie; operní nápověda; opacita; performativní dokumentace; Rusalka; teorie monster; neurčitost

Klíčová slova anglicky

artistic research; short film series; trans vocality; reverse archaeology; opera prompter; opacity; performative documentation; Rusalka; monster theory; indeterminacy
Změněno: 18. 2. 2026 15:05, BcA. Richie Lux Kramár, MA

Anotace

CZ EN

Česky

Tento výsledek tvoří série krátkých filmů, které vznikly jako dokumentace druhého performativního experimentu v rámci doktorského uměleckého výzkumu MONŠTRUM SPIEVA. Filmy překračují rámec pouhého záznamu a fungují jako záměrné „znovupochování“ (reburying) výzkumu. Využívají metodologii reverzní archeologie k prozkoumání trans vokality a figury operního nápovědy. Snímky tematizují napětí mezi tělem a hlasem, přičemž pracují s Dvořákovou Rusalkou jako s artefaktem, který je „chybně restaurován“ skrze fragmentaci, distorzi a šum. Zaměřením na postavu nápovědy – liminální figuru historicky vyloučenou z autorství, avšak strukturálně nezbytnou pro operní aparát – dílo zrcadlí zkušenost trans subjektu existujícího v „zákulisí“ (the wings) společnosti. Namísto radikální transparentnosti filmy využívají opacitu (neprůhlednost) a neurčitost jako strategii ochrany i produktivní prostor vědění. Vizuální materiál slouží jako kurátorované torzo performativního procesu, které vybízí diváka k aktivní práci s fragmenty hlasu, jenž se vzpírá úplnému zachycení či kategorizaci institucionálními archivy.

Anglicky

This output consists of a series of short films created as part of the second performative experiment within the doctoral artistic research project MONSTER SINGS (MONŠTRUM SPIEVA). Moving beyond traditional documentation, these films function as a deliberate "reburying" of the research, employing a methodology of reverse archaeology to explore trans vocality and the figure of the operatic prompter. The films investigate the friction between the body and the voice, utilizing Dvořák’s Rusalka as an artifact to be "incorrectly restored" through fragmentation, distortion, and noise. By focusing on the prompter—a liminal figure historically excluded from authorship yet essential to the operatic machine—the work draws a parallel to the trans subject’s existence in the "wings" of society. Instead of offering radical transparency, the films embrace opacity and indeterminacy as protective strategies and productive sites of knowledge. The visual material serves as a curated ruin of the performative process, challenging the viewer to actively engage with the remnants of a voice that refuses to be fully captured or categorized by institutional archives.