2026
Mapping Musicology in European Higher Education and Research Institutions
MAŇÁKOVÁ, KateřinaZákladní údaje
Originální název
Mapping Musicology in European Higher Education and Research Institutions
Název česky
Mapování muzikologie v evropských vysokoškolských a výzkumných institucích
Autoři
Vydání
Francie, A New Ecosystem of Early Music Studies, od s. 2-77, 78 s. 2026
Nakladatel
EarlyMuse COST action
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60403 Performing arts studies
Stát vydavatele
Francie
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Organizační jednotka
Hudební fakulta
ISBN
979-10-981515-3-8
Klíčová slova česky
Evropské vysokoškolské vzdělávání a výzkum; Early Muse; COST action; PhD; umělecký výzkum; muzikologie; interpretační praxe
Klíčová slova anglicky
European higher education and research; Early Muse; COST action; PhD; Artistic Research; Musicology; Performance Practice
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 13. 2. 2026 13:27, doc. PhDr. Petr Lyko, Ph.D. et Ph.D.
V originále
This report examines the position of musicology within European higher education and research, treating the field as an eco-nomic and professional sector that spans universities, research institutes, and Higher Music Education Institutions (HMEIs). It first highlights the lack of granular, discipline-specific data in major international statistics and national databases, which complicates any systematic assessment of musicology’s workforce, degree production, and funding. Drawing on questionnaires, desk-based research, and collaborative data collection across COST countries, the study maps institutional structures, staff profiles, and doctoral activity in historical musicology since 2015. It shows that musicology occupies a structurally heterogeneous but widely recognised place across Europe, with great disparities in permanent posts, career pathways, and access to research funding. A substantial section analyses historical musicology within HMEIs, detailing diverse institutional models, curriculum designs, and research configurations, and clarifying how performance-focused environments integrate scholarly work. The report also investigates evolving relationships between universities and HMEIs, especially through artistic or practice-based research and new third-cycle programmes. Case studies from several national contexts illustrate the impact of governance, qualification requirements, and policy frameworks on musicological careers and teaching. Overall, the findings underscore both the vitality and vulnerability of musicology in Europe and argue for better data, stronger coordina-tion, and targeted advocacy to secure the field’s long-term sustainability.
Česky
Tato zpráva zkoumá postavení muzikologie v rámci evropského vysokoškolského vzdělávání a výzkumu a zabývá se tímto oborem jako ekonomickým a profesním sektorem, který zahrnuje univerzity, výzkumné ústavy a vysoké hudební školy (HMEI). Nejprve poukazuje na nedostatek podrobných údajů specifických pro daný obor v hlavních mezinárodních statistikách a národních databázích, což komplikuje jakékoli systematické hodnocení pracovní síly, počtu absolventů a financování muzikologie. Na základě dotazníků, sekundárního výzkumu a společného sběru dat v zemích COST studie mapuje institucionální struktury, profily zaměstnanců a doktorské aktivity v historické muzikologii od roku 2015. Ukazuje, že muzikologie zaujímá strukturálně heterogenní, ale široce uznávané místo v celé Evropě, s velkými rozdíly v počtu stálých pracovních míst, kariérních drahách a přístupu k financování výzkumu. Podstatná část analyzuje historickou muzikologii v rámci HMEI, podrobně popisuje různé institucionální modely, návrhy kurikul a konfigurace výzkumu a objasňuje, jak prostředí zaměřené na výkon integruje vědeckou práci. Zpráva také zkoumá vyvíjející se vztahy mezi univerzitami a HMEI, zejména prostřednictvím uměleckého nebo praktického výzkumu a nových programů třetího cyklu. Případové studie z několika národních kontextů ilustrují dopad správy, kvalifikačních požadavků a politických rámců na muzikologické kariéry a výuku. Celkově výsledky zdůrazňují vitalitu i zranitelnost muzikologie v Evropě a argumentují pro lepší data, silnější koordinaci a cílenou podporu s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost tohoto oboru.