2025
The viola d’amore in Compositions by Contemporary Authors : Analytical Studies into Four Selected Compositions
SAVKOVÁ, NoemiZákladní údaje
Originální název
The viola d’amore in Compositions by Contemporary Authors : Analytical Studies into Four Selected Compositions
Název česky
Viola d’amore ve skladbách současných autorů : analytické sondy do čtyř vybraných kompozic
Autoři
Vydání
JAMUsica, Brno, Janáčkova akademie múzických umění, 2025, 2694-7579
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60403 Performing arts studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Organizační jednotka
Hudební fakulta
Klíčová slova česky
Viola d’amore; soudobá hudba; možnosti nástrojů; ladění; sympatetické struny
Klíčová slova anglicky
Viola d’amore; contemporary music; instrument possibilities; tuning; sympathetic strings
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 12. 2. 2026 16:05, doc. PhDr. Petr Lyko, Ph.D. et Ph.D.
V originále
The paper “Viola d‚amore in the Works of Contemporary Composers: Analytical Probes into Four Selected Compositions” focuses on examining the use of the viola d’amore in compositions by contemporary authors. The text presents the possibilities of the viola d'amore, focusing on its special characteristics—string tuning and the function of sympathetic strings. Furthermore, it analyzes the use of these possibilities in compositions by Rachel Stott: “Odysseus in Ogygia,” Annegret Mayer-Lindenberg: “To Let Go of the Universe,” Þráinn Hjalmarsson: “Utter/Enunciate,” and Zeno Baldi: “Spikes.”
Česky
Článek „Viola d'amore v dílech současných skladatelů: analytické zkoumání čtyř vybraných skladeb“ se zaměřuje na zkoumání použití violy d'amore v kompozicích současných autorů. Text představuje možnosti violy d'amore se zaměřením na její zvláštní vlastnosti – ladění strun a funkci sympatetických strun. Dále analyzuje využití těchto možností v kompozicích Rachel Stott: „Odysseus in Ogygia“, Annegret Mayer-Lindenberg: „To Let Go of the Universe“, Þráinn Hjalmarsson: „Utter/Enunciate“ a Zeno Baldi: „Spikes“.