V originále
Příspěvek se zabývá možnostmi, jak předat aktuálnost pedagogického systému K. S. Stanislavského současným zájemcům o něj, zejména pak studentům herectví. Autor analyzuje hlavní překážky v porozumění Stanislavského textům, včetně zkreslených interpretací z období komunismu, mylného spojování jeho metody výhradně s psychologickým realismem a zjednodušeného chápání konceptu „prožívání“. Identifikuje také problematické aspekty samotných Stanislavského textů, jako je jejich vědecké paradigma, beletrizovaná forma a idealistické pojetí umění. Závěrem nabízí čtyři možné cesty k současnému chápání Stanislavského odkazu: jeho neustálé hledačství, spirituální rozměr jeho učení, důvěru v herecké umění a techniky pro udržení autenticity při opakovaných představeních
Anglicky
To embody the life of the human spirit on the stage – this is how Konstantin Sergeyevich Stanislavski understood the role of acting, and this is the task facing contemporary acting and theatre. But is it really the same task, or has the meaning of all these words shifted signifi cantly since Stanislavski’s time? This paper is based on refl ections in preparation for a book to be co-authored by me and is intended to be a popularizing introduction to a forthcoming new Czech translation of Stanislavsky’s foundational texts, The Actor’s Work on Himself and The Actor’s Work on the Role. This is not, however, a presentation of the concept of the book in question, but rather a refl ection on the misunderstandings and prejudices that Stanislavsky’s texts may encounter among today’s (especially young) readers.