V originále
Esejistický průzkum souvislostí radikálního myšlení a divadelní dramaturgie se pokouší odpovědět na otázku, jak vrátit tomuto oboru sociální a politický význam ve světě individualizovaných „nomádů“ soutěžících o pozornost na uměleckém tržišti. Prostřednictvím dialogu s myšlením filozofa Martina Bubera a anarchisty Gustava Landauera autor podniká výpravy ke kořenům moderního dramatického umění jakožto sociálně transformačního programu usilujícího zároveň o sjednocení a osvobození člověka, společenství i přírody. Hledá „duchovní základy divadelního anarchismu“, radikální kritiky moci i socioekonomických poměrů. Kniha se tak pokouší obnovit smysl dramaturgie jako moderní profese zakořeněné ve strukturách prožitku své doby, ale i v hlubších ekologických souvislostech, a ukázat, proč je divadlo nenahraditelné i v multimediální, síťové době. Radikální dramaturgie je určena divadelním umělcům a umělkyním, ale i širší odborné veřejnosti pro povzbuzení k hledání nového a spravedlivějšího vztahu jevištní tvorby ke společnosti a přírodě.
Anglicky
This essayistic exploration of the context of radical thinking and theatre dramaturgy attempts to answer the question of how to return social and political relevance to this field in a world of individualized "nomads" competing for attention in the artistic marketplace. Through a dialogue with the thought of philosopher Martin Buber and anarchist Gustav Landauer, the author journeys to the roots of modern dramatic art as a socially transformative program seeking to simultaneously unite and liberate man, community, and nature. He seeks the "spiritual foundations of theatrical anarchism", a radical critique of power and socio-economic conditions. The book thus attempts to recover the meaning of dramaturgy as a modern profession rooted in the structures of experience of its time, but also in deeper ecological contexts, and to show why theatre is irreplaceable even in a multimedia, networked age. Radical Dramaturgy is intended for theatre artists and performers, as well as for the wider professional public, to encourage them to seek a new and more just relationship between stage production and society and nature.