ŠEVČÍK, Dalimil. Vztah filozofie a umění v myšlení Félixe Ravaissona. In Kontinentální filozofie v minulosti a současnosti. 2020.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Vztah filozofie a umění v myšlení Félixe Ravaissona
Autoři ŠEVČÍK, Dalimil.
Vydání Kontinentální filozofie v minulosti a současnosti, 2020.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Obor 60403 Performing arts studies
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Hudební fakulta
Klíčová slova anglicky Ravaisson; philosophy of art; philosophy of music
Změnil Změnil: doc. PhDr. Petr Lyko, Ph.D. et Ph.D., učo 5794. Změněno: 30. 4. 2021 16:11.
Anotace
Příspěvek reflektuje vztah filosofie a umění v myšlenkovém odkazu Félixe Ravaissona, francouzského filosofa 19. století. Nejedná se přitom pouze o „běžnou“ filosofickou reflexi umění (která přistupuje k umění jako k jednomu z předmětů filosofie, vyhledávajíc v látce díla určitá „filosofémata“), ale také o uchopení umělecké tvorby či recepce jako autonomního způsobu myšlení, který sdílí s filosofií (s metafyzikou) její předmět, avšak k jeho uchopení volí odlišné postupy. Dnešní čtenář si zřejmě tyto myšlenkové postupy spojuje především s Heideggerovou filosofií. Podobné myšlenkové východisko (které je rozvíjeno na příkladu výtvarného umění) nicméně nacházíme také v Ravaissonových textech.
Anotace anglicky
The contribution deals with the relation of philosophy and art in the thought of Félix Ravaisson, French philosopher of 19th century. We will not follow up just the „ordinary“ philosophical reflection of art (grasping the artwork as one of the themes of philosophy, looking for „philosophemes“ in its subject), but also the understanding of the artwork or its reception as the autonomous way of thought, which shares its subject with philosophy (with metaphysics), but chooses different approaches to grasp it. Contemporary reader probably associates these thoughts especially with Heidegger’s philosophy. However, we can find similar starting-point (then developed on the example of the ancient art) in Ravaisson’s texts as well.
VytisknoutZobrazeno: 28. 5. 2024 22:05