k 2020

Vztah filozofie a umění v myšlení Félixe Ravaissona

ŠEVČÍK, Dalimil

Základní údaje

Originální název

Vztah filozofie a umění v myšlení Félixe Ravaissona

Autoři

Vydání

Kontinentální filozofie v minulosti a současnosti, 2020

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60403 Performing arts studies

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Hudební fakulta

Klíčová slova anglicky

Ravaisson; philosophy of art; philosophy of music
Změněno: 30. 4. 2021 16:11, doc. PhDr. Petr Lyko, Ph.D. et Ph.D.

Anotace

ORIG EN

V originále

Příspěvek reflektuje vztah filosofie a umění v myšlenkovém odkazu Félixe Ravaissona, francouzského filosofa 19. století. Nejedná se přitom pouze o „běžnou“ filosofickou reflexi umění (která přistupuje k umění jako k jednomu z předmětů filosofie, vyhledávajíc v látce díla určitá „filosofémata“), ale také o uchopení umělecké tvorby či recepce jako autonomního způsobu myšlení, který sdílí s filosofií (s metafyzikou) její předmět, avšak k jeho uchopení volí odlišné postupy. Dnešní čtenář si zřejmě tyto myšlenkové postupy spojuje především s Heideggerovou filosofií. Podobné myšlenkové východisko (které je rozvíjeno na příkladu výtvarného umění) nicméně nacházíme také v Ravaissonových textech.

Anglicky

The contribution deals with the relation of philosophy and art in the thought of Félix Ravaisson, French philosopher of 19th century. We will not follow up just the „ordinary“ philosophical reflection of art (grasping the artwork as one of the themes of philosophy, looking for „philosophemes“ in its subject), but also the understanding of the artwork or its reception as the autonomous way of thought, which shares its subject with philosophy (with metaphysics), but chooses different approaches to grasp it. Contemporary reader probably associates these thoughts especially with Heidegger’s philosophy. However, we can find similar starting-point (then developed on the example of the ancient art) in Ravaisson’s texts as well.