2019
Bedřich Antonín Wiedermann – nejvýznamnější pedagog varhanní hry v meziválečné době
MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, JanaZákladní údaje
Originální název
Bedřich Antonín Wiedermann – nejvýznamnější pedagog varhanní hry v meziválečné době
Název česky
Bedřich Antonín Wiedermann – nejvýznamnější pedagog varhanní hry v meziválečné době
Název anglicky
Bedrich Antonin Wiedermann - the most important organ teacher in the interwar period
Autoři
MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Muzikologické fórum, Praha, Česká společnost pro hudební vědu, 2019, 1805-3866
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60403 Performing arts studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Hudební fakulta
Klíčová slova česky
Bedřich Antonín Wiederman; Pražská konzervatoř; varhany; 1918; 20. léta 20. století; hudba 20. století
Klíčová slova anglicky
Bedřich Antonín Wiederman; Prague Conservatory; organ; 1918; 1920s; music of the 20th century
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 4. 5. 2020 09:28, Michal Vala
V originále
Čelnou varhanní osobností nově vzniklého Československa se stal Bedřich Antonín Wiedermann (1883–1951). Byl virtuosem s bohatou koncertní činností, na rozdíl od ostatních varhaníků byl aktivní kompozičně (na 340 skladeb), vedle toho ale vyučoval. Pedagogicky působil na pražské konzervatoři, kam nastoupil roku 1917 a kde vychoval řadu žáků, později předních varhaníků. Po vzniku AMU vyučoval i tam. Svými vystoupeními a také ve výuce prosazoval varhany jako koncertní nástroj. Studie porovnává Wiedermannovu pedagogickou činnost s jinými našimi varhanními pedagogy té doby a hodnotí jeho význam v této oblasti.
Anglicky
The leading organ personality of the newly established Czechoslovakia was Bedřich Antonín Wiedermann (1883-1951). He was a virtuoso with a rich concert activity, unlike other organists he was an active composer (for 340 songs), but he also taught. Pedagogically he worked at the Prague Conservatoire, where he joined in 1917 and where he raised a number of pupils, later leading organists. Through his performances as well as in teaching, he promoted the organ as a concert instrument. The article compares Wiedermann's pedagogical work with other organ organists of that time and evaluates its significance in this area.