MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, Jana. Hudba v mešní liturgii 17. století – hudební divadlo pro lid? (Music in liturgy of Mass – music theatre for people?). In kolektiv autorů. Náboženské divadlo v raném novověku. Ústí nad Orlicí: OFTIS, 2011, p. 123-129. ISBN 978-80-7405-156-2.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Hudba v mešní liturgii 17. století – hudební divadlo pro lid?
Name (in English) Music in liturgy of Mass – music theatre for people?
Authors MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, Jana (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition Ústí nad Orlicí, Náboženské divadlo v raném novověku, p. 123-129, 7 pp. 2011.
Publisher OFTIS
Other information
Original language Czech
Type of outcome Chapter(s) of a specialized book
Field of Study 60403 Performing arts studies
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Publication form printed version "print"
Organization unit Faculty of Music
ISBN 978-80-7405-156-2
Keywords in English Mass; mass ordinary; sacred music; the 17th century; liturgy
Changed by Changed by: Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D., učo 5375. Changed: 14/10/2018 14:22.
Abstract
Příspěvek charakterizuje hudbu prováděnou v rámci mše v době 17. století. Zhudebnění mešního ordinaria bylo reprezentativní formou chrámové hudby. Ve střední Evropě byla latinská figurální chrámová hudba, tedy vícehlasé skladby s doprovodem nástrojů, nejvýznamnějšími v celém spektru liturgické hudby. Už v 17. století mše patrně směřovaly k postoji obvyklému ve století následujícím, totiž že hudba ke mši je v podstatě od liturgie odděleným koncertem, který je s obřadem spojen jen místem a dobou společného konání. Opera měla duchovní protějšek nikoli – jak se obvykle uvádí – v oratoriu, ale přímo v samotné liturgii, zejména té koncepčně nejpropracovanější, tedy ve mši. Troufale lze říci, že liturgie se sama dokonce stala jakousi „operou“, které šlechta z galerií a oddělených sedadel poblíž svatostánku přihlížela a které byl přítomen hlavně lid, který se na dobová operní představení dostat nemohl; s nadsázkou ji lze označit Wagnerovým termínem dokonce za „dílo všech umění – Gesamtkunstwerk“.
Abstract (in English)
Příspěvek charakterizuje hudbu prováděnou v rámci mše v době 17. století. Zhudebnění mešního ordinaria bylo reprezentativní formou chrámové hudby. Ve střední Evropě byla latinská figurální chrámová hudba, tedy vícehlasé skladby s doprovodem nástrojů, nejvýznamnějšími v celém spektru liturgické hudby. Už v 17. století mše patrně směřovaly k postoji obvyklému ve století následujícím, totiž že hudba ke mši je v podstatě od liturgie odděleným koncertem, který je s obřadem spojen jen místem a dobou společného konání. Opera měla duchovní protějšek nikoli – jak se obvykle uvádí – v oratoriu, ale přímo v samotné liturgii, zejména té koncepčně nejpropracovanější, tedy ve mši. Troufale lze říci, že liturgie se sama dokonce stala jakousi „operou“, které šlechta z galerií a oddělených sedadel poblíž svatostánku přihlížela a které byl přítomen hlavně lid, který se na dobová operní představení dostat nemohl; s nadsázkou ji lze označit Wagnerovým termínem dokonce za „dílo všech umění – Gesamtkunstwerk“.
PrintDisplayed: 27/7/2024 18:31