D 2015

Česká beethoveniana Rudolfa Pečmana

SÝKORA, Pavel

Základní údaje

Originální název

Česká beethoveniana Rudolfa Pečmana

Název anglicky

Rudolf Pečman's Czech Beethoveniana

Autoři

SÝKORA, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Brno, Musicologica Brunensia, od s. 45-56, 12 s. 2015

Nakladatel

Masarykova univerzita

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60403 Performing arts studies

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Organizační jednotka

Hudební fakulta

ISSN

Klíčová slova česky

jevištní dílo; český hudební klasicismus; slovanské zdroje; vnitřní dramatismus; Fidelio; appassionatový sloh; afektová teorie; filosofické a estetické odkazy; singspiel; expresivita; hudební tragédie; operní typologie; osvobozovací opera

Klíčová slova anglicky

stage work; Czech musical classicism; Slavonic origins; inner drama; Fidelio; appassionata style; theory of affects; philosophical and aesthetic sources; singspiel; expressivity; musical tragedy; operatic typology; opera of deliverance

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 14. 10. 2018 14:22, doc. PhDr. Pavel Sýkora, Ph.D.

Anotace

ORIG EN

V originále

Osobnost a dílo Ludwiga van Beethovena patří mezi ústřední témata muzikologického zájmu Rudolfa Pečmana. Dokládá to především jeho monografie Jevištní dílo Ludwiga van Beethovena (1999). V padesátých letech se Pečman věnoval slovanským prvkům u Beethovena, zejména vztahům mezi ruskými lidovými písněmi a Smyčcovými kvartety op. 59 „Razumovskými“. Okruh českého hudebního klasicismu zastupuje především Jiří Antonín Benda. Pečman nachází u obou skladatelů společné prvky v oblasti filosofické a estetické, např. tzv. appassionatový sloh. Dokládá to na dramatické příbuznosti dvou singspielů, Vesnického trhu a Fidelia. Pečman rovněž vytváří podobnou analýzu dvou scénických děl, Fidelia a Smetanova Dalibora. Formuluje společné rysy i odlišnosti obou dramat, např. vnitřní duchovní souvislosti a operní typologii.

Anglicky

Beethoven’s personality and work is the foremost element in the musicological heritage created by Rudolf Pečman that is manifested especially by his monograph Ludwig van Beethoven’s Stage Work (1999). In the 1950s Pečman examined the slavonic subjects in Beethoven, mainly the relations between Russian folk songs and String quartets op. 59 – Rasumovsky. The world of Czech musical classicism is represented by Georg Anton Benda in particular. Pečman finds the elements common to both composers in their philosophical and aesthetic sources, e.g. the appassionata style. This view is applied to the dramatic relationship of two singspiels, The Village Market and Fidelio. Pečman also creates the similar analysis of two stage works, Fidelio and Smetana’s Dalibor. He formulates common features and differences of these dramas, e.g. the inner spiritual connection and operatic typology.