SÝKORA, Pavel. Quae est ista, quae consurgens ut Aurora rutilat? : Píseň písní v Monteverdiho Nešporách z roku 1610. Opus musicum. Brno, 2014, roč. 46, č. 3, s. 6-29. ISSN 0862-8505.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Quae est ista, quae consurgens ut Aurora rutilat? : Píseň písní v Monteverdiho Nešporách z roku 1610
Název anglicky Quae est ista, quae consurgens ut Aurora rutilat? : the Song of Songs in Monteverdi's Vespers of 1610
Autoři SÝKORA, Pavel.
Vydání Opus musicum, Brno, 2014, 0862-8505.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Hudební fakulta
Klíčová slova česky polystylovost; recitativ; žalmy; motety; concertantní styl; afekty; antico; moderno; polyfonie; echo; duchovní; světský
Klíčová slova anglicky polystyle; recitative; psalms; motets; concertato style; affects; antico; moderno; polyphony; echo; sacred; secular
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnil: doc. PhDr. Pavel Sýkora, Ph.D., učo 5479. Změněno: 14. 10. 2018 12:02.
Anotace
Mariánské nešpory (Vesperae Beatae Mariae Virginis) Claudia Monteverdiho z roku 1610 představují nejpozoruhodnější cyklus italské duchovní hudby raného baroka. Prolínají se v nich postupy renesančního stylu, označovaného stile antico, s novými výrazovými prostředky – stile moderno. Dramatický účinek spočívá v syntéze a vzájemném napětí těchto často protikladných prvků. Zejména nový přístup k textové předloze, který Monteverdi definuje jako seconda prattica, vnáší do jeho duchovní hudby světské prvky odvozené ze skladatelovy madrigalové a jevištní tvorby. To se v rámci Nešpor výrazně projevuje v motetech inspirovaných Písní písní. Starozákonní předloha v nich zhuděbněná se postupně transformuje v mariánskou tematiku, a to při užití progresivního recitativního stylu. Monteverdi tak vytváří v Nešporách typ nadčasové duchovní hudby, která zdaleka překračuje úzce vymezený liturgický účel.
Anotace anglicky
The Marian Vespers (Vesperae Beatae Mariae Virginis) of 1610 by Claudio Monteverdi are the most outstanding cycle of Italian early Baroque sacred music. The Vespers mix Renaissance style known as stile antico with new expressive means – stile moderno. The dramatical effect is done through synthesis and mutual tension of often contradictory elements. Especially the new approach to the text, defined by Monteverdi as seconda prattica, inputs secular elements derived from Monteverdi’s madrigals and stage works into his sacred music. In the Vespers, this is particularly obvious in the motets inspired by the Song of Songs. The musical setting of the Old Testament text is gradually transformed into Marian themes, using a progressive recitative style. In the Vespers, Monteverdi creates a timeless type of sacred music which broadly exceeds the narrow liturgical purpose.
VytisknoutZobrazeno: 18. 7. 2024 05:29