MATULOVÁ, Jitka. Od výtvarného k dramatickému umění. Sochař Auguste Rodin inspirátorem operního režiséra Otakara Zítka. In Komárek, Filip; Konečný Michal. "Ani spolu, ani bez sebe..." : Interdisciplinarita v dějinách umění. Vydání první. Brno: Masarykova unverzita, 2010, s. 19-22. ISBN 978-80-904654-1-1.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Od výtvarného k dramatickému umění. Sochař Auguste Rodin inspirátorem operního režiséra Otakara Zítka
Název česky Od výtvarného k dramatickému umění. Sochař Auguste Rodin inspirátorem operního režiséra Otakara Zítka
Název anglicky From fine art to theatre. Operatic director Ota Zítek inspired by sculptor Auguste Rodin
Autoři MATULOVÁ, Jitka.
Vydání Vydání první. Brno, "Ani spolu, ani bez sebe..." : Interdisciplinarita v dějinách umění, od s. 19-22, 4 s. 2010.
Nakladatel Masarykova unverzita
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Stať ve sborníku
Obor Umění, architektura, kulturní dědictví
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
ISBN 978-80-904654-1-1
Klíčová slova česky moderní české divadlo; operní režie; Ota Zítek;
Klíčová slova anglicky modern Czech theatre; opera direction; Ota Zítek;
Změnil Změnila: Mgr. Jitka Ciampi Matulová, učo 5648. Změněno: 1. 12. 2017 15:45.
Anotace
Tématem příspěvku je jedna z nových koncepcí české moderní operní režie 1. pol. 20. stol. Hudební skladatel, pedagog, operní režisér Ota Zítek vytvořil vlastní režijní metodu v opozici k tehdejším divadelním a interpretačním konvencím. Své zásady režie publikoval v roce 1920 v knize "O novu zpěvohru". Cílem bylo dosáhnout souznění hudební a optické/vizuální stánky realizované inscenace. Pro výcvik pohybového projevu zpěváků využil rytmickou gymnastiku Emila Jacgues-Dalcroze. Při koncepci mizanscén se inspiroval ve výtvarném umění, především v sochařství. Pro vyjádření afektu zpěváka dramatické role nalezl východisko v expresivních sochách francouzského sochaře Auguste Rodina. V praxi aplikoval metodu moderní operní režie v brněnském divadle meziválečné éry. Výsledkem byly vysoce esteticky stylizované kreace, kde byly hudební a optická složka sladěné. Vedle dalšího českého operního režiséra té doby, Ferdinanda Pujmana, ovlivnil Zítek svojí metodou vývoj české moderní operní režie.
Anotace anglicky
The topic of this text is one of the new concepts of modern Czech opera directorial method in the first half of the twentieth century. Composer, opera director and music teacher Ota Zítek created own conception of opera direction in opposition to the former theater and interpretive conventions. He published his theses in 1920 in a book called O novou zpěvohru (For the New Opera). The aim was to achieve consonance between the music and visual part of the performance. For scene arrangements, Zítek found inspiration in visual arts, mainly in sculpture. To express affections and emotions singer dramatics roles he drew from expressive statues of French sculptor Auguste Rodin. In modern practice, Zítek applied the method in the National Theater in Brno in the interwar period. The results was a highly stylized aesthetic creations, where the musical and visual component were harmoniously.
VytisknoutZobrazeno: 6. 5. 2024 06:32