HF1005l Světové umění po roce 1945

Hudební fakulta
léto 2020
Rozsah
2/0/1. 2 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Mgr. Richard Fajnor (přednášející)
doc. Mgr. Jan Zálešák, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Richard Fajnor
Katedra kompozice a multimediální tvorby – Děkanát – Hudební fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Katedra kompozice a multimediální tvorby – Děkanát – Hudební fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je vytvořit přehled o hlavních směrech, proudech a tendencích v umění po roce 1945 s důrazem na kánon „západního umění“.
Výstupy z učení
Studenti se orientují ve vývoji umění po roce 1945. Jsou schopni rozlišovat mezi ranými projevy určitých tendencí a jejich novými formulacemi v poválečném umění. Uvědomují si rozdíly a vztahy mezi ústředním diskursem západních dějin umění a jeho regionálními alternativami.
Osnova
  • 1. Umělecké reakce na 2. světovou válku. Studená válka a kulturní imperialismus – dopady na svět umění. Abstraktní malba v Evropě a v USA vs. doktrína socialistického realismu. Vývojové linie abstraktní malby (abstraktní expresionismus, tašismus, colour-field painting, op-art). Documenta Kassel 1955.
    2. Black Mountain College (Joseph Albers, JohnCage) a další umělecké školy v USA. Formování neoavantgardy. Neodada. (Robert Rauschenberg, Jasper Johns). Zájem o každodennost - evropský „nový realismus“ (Arman, Spoerri, Christo, César).
    3. Umělecká reakce na kulturní průmysl a populární (vizuální) kulturu.The Independent Group (Paolozzi, Hamilton), Pop art (Warhol, Lichtenstein, Oldenburg). Nepřerušená tradice popu – 80. a 90. léta (Koons, Murakami)
    4. Podoby „akčního umění“. Jackson Pollock a Gutai. Allan Kaprow a happeningy. Yves Klein. Podoby performance (testování hranic tělesných možností, ritualizované úkony, politické přesahy) a její dobové i místní proměny (Fluxus, Joseph Beuys, Chris Burden, Richard Serra, Marina Abramovic…).
    5. Minimalismus a postminimalismus (Carl Andre, Donald Judd, Robert Morris, Eva Hesse). Konceptuální umění v jeho historické fázi (1965 – 1975; Joseph Kosuth, Sol LeWitt, Art and Language) a konceptualismus v různých podobách (institucionální kritika, sociálně angažované polohy konceptualismu).
    6. Site-specific art, public art, new genre public art – podoby umění ve veřejném prostoru. Land art, jeho podoby a představitelé (Robert Smithson, Walter de Maria, Helen a Newton Harrisonovi, Agnes Denes).
    7. Umění nových médií. Video (art) – počátky a vývoj. Experiments in Art and Technology. Umění a televize. Digitalizace a její důsledky pro uměleckou tvorbu. Od net.artu k post-internetu. Umění nových médií a instituce.
    8. Fotografie v umění. Konceptuální umění a fotografie (Ed Ruscha, Ernd a Hilla Becherovi a düsseldorfská škola, Gabriel Orozco…). „Monumentální“ fotografie – Andreas Gursky, Jeff Wall. Fotografie, subjektivita a identita (Cindy Sherman). Subjektivní archiv – blog (Atlas Gerharda Richtera, Wolfgang Tillmans).
    9. Návraty figurální malby. Nová figurace 60. let a její polohy (Katz, Bacon, Freud…), hyperrealismus, (neo)expresionismus a jeho polohy (Baselitz, Richter, Kiefer…), Neue Wilde (Joerg Immendorff, Martin Kippenberger, Jiří Georg Dokoupil), trasavantgarda, postmoderní malba, kritická a historická malba (Gerhard Richter, Luc Tuymans, Kerry James Marshall).
    10. Figurativní sochařství po roce 1945. Humanistická reinterpretace surrealismu a abstrakce (David Smith, Henry Moore); existencialismus (Alberto Giacometti); hyperrealismus (Duane Hanson, Ron Mueck); Young Brittish Artists (Jake a Dinos Chapmanové, Damien Hirst, Sarah Lucas, Marc Quinn); přehled současného sochařství (Mark Manders, Franz West, Rachel Harrison...).
Literatura
    povinná literatura
  • Kolektiv autorů, Dějiny umění / 12, Praha: Balios a Knižní klub, 2002
    neurčeno
  • Smith T.: What is contemporary Art?, University of Chicago Press, 2009, ISBN 978-0226764313
  • Bois Y.-A., Buchloh B., Foster H., Kraussová R.: Umění po roce 1900, Praha: Slovart, 2007
Výukové metody
Frontální výuka – přednášky doplněné o projekci vizuálního, případně audiovizuálního materiálu.
Metody hodnocení
Předmět je ukončen ústní zkouškou v časovém rozsahu cca 25 minut. Student je zkoušek z jednoho tematického okruhu po té, co si jej losem vybere.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2021, léto 2022, léto 2025.