Tématem našeho setkání nebude nic menšího, než revoluce. Než k ní ale dospějeme, musíme promyslet, jak se to stalo, že se člověk dostal od dualistického myšlení, v němž vyzdvihnul svůj rozum, až k tomu, že tento rozum použil jako nástroj pro ovládnutí světa. Nebo si alespoň myslel, že to tak dokáže. V jádru toho všeho spočíval nově objevená schopnost člověka se zdokonalovat - tedy perfektabilita (v německé filozofii Kraft). Tím, že se člověk zdokonaluje, může překonávat své podmínky. To je myšlenka dřívějším dobám neznámá, alespoň v rozvrhu celého lidského druhu. Aby byla možná, musela se lidská bytost v myšlení filozofů odtrhnout od své přirozenosti, tedy od toho, čemu se někdy říká los štěstěny - v jádru muselo být nalezeno něco, co máme všichni společné. Rousseau a další myslitelé to objevili ve svobodě člověka a jeho autonomii, tedy schopnosti rozhodovat sám o sobě. To je možné jen tam, kde se rozum emancipoval a stává se hybatelem. Není už v jednotě s tělem, jako dříve, jako člověk není v jednotě s podmínkami, z nichž pochází. Tak se rodí osvícenství a skutečná moderna, jejímiž dědici jsme i my v 21. století. Všimněme si, jak se opouští představa kultivace člověka skrze jeho praktickou moudrost a začíná se usilovat o vývoj lidstva skrze vývoj idejí. Jednou takovou ideou je právě opětovné nastolení svobody všech lidí. Věci ztrácejí své přirozené účely, protože tímto účelem může být cokoliv, co mu člověk přiřkne. Nad ním již není žádná autorita.

Úkoly

Dole pod touto podosnovou najdete odkaz na krátký zvukový podcast (i s přepisem) z cyklu Velké myšlenky britského deníku The Guardian, který si poslechněte. Přední současní filozofové, specializující se na Rousseauovo myšlení (jako je Paul Audi), vám vysvětlí základní princip Rousseauovy filozofie a načrtnout základní obrysy perfektability. K tomu se poté vrátíme v hodině.

Dalším úkolem bude přečíst si první kapitolu Komunistického manifestu sepsaného Karlem Marxem a Bedřichem Engelsem. I odkaz na ni naleznete na konci této podosnovy. Pokuste se především soustředit na to, jak autoři pojímají pokrok. Toto bude naše druhé východisko v diskusi na hodině.

Pro odlehčení si můžete odpočinout u známé scény z Černých baronů - jako humorné upozornění toho, jak si teorie dokáže žít v hlavách těch, kteří ji praktikují, po svém.

Chcete víc?

K tematice pokroku nelze nepřipomenout slavnou počítačovou hru Civilizace, jejíž originální verzi znají mnozí z dětství. Vyšla v roce 1991 z pera programátora a designéra Sida Meiera (*1954). Kdo ji nehrál, měl by to alespoň jednou zkusit, kdo ji hrál, může si tuto zkušenost ve světle našeho tématu občerstvit. Je zadarmo k dispozici ke hře online zde. Hra vychází z představy lidských dějin jako pokroku završeném moderní dobou, cílem hráče je pak svoji civilizaci skrze neustálý vývoj k tomuto vrcholu dovést. Hra obsahuje velké množství reálií a je zajímavé, jak kopíruje západní představu o pokroku v dějinách.