| Anotace |
Jedna z hlavních rolí Adléta významně provází příběhem ostatní postavy. Muzikál Devět křížů napsaný speciálně Městské divadlo Brno vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše.
Adléta je zkušená a moudrá žena. Dokáže odhadnout, kdy je třeba jednat energicky a kdy spíše citlivě. Z toho vyplývá plastičnost této role nejen v hereckém ztvárnění, ale i v pěveckém.
Nejdříve se představuje jako žena, která pravděpodobně nikdy "nezavře pusu" a
kromě toho, že se snaží mladé dívky v kuchyni přimět k práci, vypráví příběhy
ze svého života. Toto vše je zprostředkováno prostřednictvím Adlétiny vstupní
písně, která vyžaduje precizní výslovnost a rychlou a přesnou intonaci, tohle
vše ještě prošpikováno občas mluveným slovem.
Další polohou Adléty je žena, která se s ničím moc nepáře, bere život tak, jak
přichází. Díky tomu se může občas jevit jako méně citlivá. Ve druhé polovině
hry ovšem dokáže projevit velkou dávku citlivosti v duetu s Eliškou, hlavní
představitelkou. Zde na chvíli projeví velkou empatii, ovšem ke konci této
scény se opět projeví její pragmatičnost.
Adléta je tedy někdy "ukecaná", jindy ví, kdy má mlčet, někdy až mrazivě
pragmatická, jindy empaticky citlivá a to vše provází vtipnými průpovídkami.
Všechny tyto polohy předává jak prostřednictvím mluveného textu, tak
prostřednictvím zpívaného textu. |
