| Anotace |
Samostatná výstava o ploše 450 m2, v době lockdownu nepřístupná veřejnosti. V syrovém prostoru The White Room Pragovka Gallery jsem se rozhodla pracovat s prostorem jako prostupným tělem. Téma se váže na vlastní tělesný zážitek při poslechu hudby, kdy se obrys stává nejasným, tělem prochází vibrace a hmotnost se relativizuje, nastává propojení a jednota v pohybu. Propustné se jeví i konstrukty hranic žánrů a forem, materiálů a situací. Bývalá kuchyně Pragovky se mi jevila jako krajina s jezery. Site-specific instalace prostoupená performativními intervencemi v progresivně scénografické konfiguraci se zdála být přirozeným prostorem pro individuální příběhy, které si návštěvník může na místě prožít. Propojila jsem fetiše z různých představení, která jsou již minulostí, právě se hrají a v lockdownu zažívají hybernaci, s představením, které se ještě nehraje, ale předměty již jsou pro něj připravené. Celý prostor jsem pojala i jako objekt, který chápu jako jednu velkou bytost, použila jsem nestálé, nepevné, pohyblivé materiály, vodu, ve které se barevný nápis PERM – EABLE postupně rozkládal. Šlo mi o pohyb, který je relativní, možná neviditelný, možný, nestabilní. Pracovala jsem s malbou jako s předmětem touhy. Jedna zeď by mohla být Golgotou, k jejímuž středu míří všechny lilie. Oltář/video, jehož koncepce jsem autorkou, bylo převzaté z představení Pan Pros, stejně jako mirelonové masky. Objekty vyzývaly k akci či k dětské hře (šikmý stůl, používaný již cca 20 let pro různé inscenace – poslední je Pan Pros, části kostýmů a lilie/šípy z představení Vytržení panny z Barby, napjaté gumy z představení Život s krajtou), bohužel ale nemohly být lidmi kontaktovány. Zůstala tedy relativně propustná situace v sociálních sítích. Kurátorka výstavy – Lucie Nováčková. |
