Anotace |
Přestože v kontextu českého divadla zní Postřižiny poněkud známě, ba „proflákle“, v kontextu inscenační tvorby Horáckého divadla Jihlava (HDJ) se pohybujeme v jiných souvislostech. Z bohaté tvorby Bohumila se v celé historii HDJ hrála na velké scéně v roce 2010 pouze dramatizace románu Obsluhoval jsem anglického krále v režii hostujícího Petra Palouše a o dva roky později, 2012, v režii tehdejšího uměleckého šéfa Pavla Palouky Ostře sledované vlaky na malé scéně (tj. žádná předchozí vlna „objevení Bohuslava Hrabala“ v uvolněnějších 60. letech či později). Jakoby Jihlavu minul obloukem. V úvahách o sezóně 2021/2022 jsme za stávající situace hledali také inspiraci pro venkovní hraní, mimo hlediště a jeviště divadelní budovy. Postřižiny jsme si spojili s idealistickou vizí open-air představení přímo na dvoře polenského nebo dalešického pivovaru, které jsou s Hrabalovým jménem bezprostředně spojeny, nebo třeba i dvora jihlavského pivovaru (kde se pravidelně konají letní koncerty a jiné letní kulturní akce).
K nasměrování 82. sezóny 2021/22: V post-pandemické sezóně se stal pro nás Bohumil Hrabal inspirující jako bystrý pozorovatel a milovník života, který dokázal naslouchat lidem, divit se a žasnout, a především žít přítomným okamžikem. Po dvou pozastavených pandemických sezónách hledáme jistoty, pospolitost, radost z všednosti a každodennosti. Bez patosu a velkých slov. Postřižiny jsou neodmyslitelně spjaty s Vysočinou – nejen, že se slavný Menzelův film natáčel v Dalešickém pivovaru a v Počátkách, ale rané dětství spisovatele Bohumila Hrabala je spjato s nedalekou Polnou. Právě zde v Polné (tj cca 10 km od Jihlavy) se Hrabalova matka (Maryška), která zde pracovala jako pomocná účetní v měšťanském pivovaru, seznámila s Františkem Hrabalem, hlavním účetním pivovaru. Svatbu měli 7. února 1916 v děkanském kostele v Polné a když malému Bohouškovi, který se narodil v roce 1914 jako nemanželský syn, v roce 1917 přibyl bráška Břetislav – Slávek, Francin Bohouška adoptoval. V létě roku 1919 se rodina přestěhovala do Nymburka, kde Francin dostal místo správce pivovaru. Od této chvíle je příběh Hrabalova dětství známý. Pivovar, Nymburk, jeho obyvatelé a celá rodina se stanou výrazným inspiračním zdrojem Hrabalovy tvorby. Postřižinami ale připomínáme i méně známý začátek Hrabalova dětství bezprostředně spojený s nedalekou Polnou - inspirovaný mj. také knihou Milana Šupa Bohumil Hrabal a Polná či knížkou Já si vzpomínám jen a jen na slunečné dny. V neposlední řadě šlo o významné herecké příležitosti pro nové posily souboru HDJ – Zbyška Humpolce (Francin) a Sáru Venclovskou (Maryška). |