Základní údaje | |
---|---|
Název | Kabinet přátelství a naděje |
Rok prvního uvedení | 2022 |
Segment | Výtvarná umění / Výtvarná umění |
Druh činnosti | Realizované nové umělecké dílo |
Závažnost a význam | D - realizace nového uměleckého díla či zakázky obsahujícího rozvojový potenciál |
Velikost | M - realizace nového uměleckého díla či zakázky malého rozsahu |
Institucionalní kontext | celostátní |
Jazyk | čeština |
Fakulta | Divadelní fakulta |
Anotace | Instalace – stan jako meditační centrum umožňující ponorem do lidského nitra objevit kolektivní souvislost s přírodním řádem přemisťující krizi lidského světa sužovaného válkou. Instalace představovala výtvarně pojaté místo, které zvenčí připomínalo vojenský stan pokrytý maskováním a výstřižky z novin, které zastupovaly válečnou, humanitární, politickou i energetickou krizi, v níž se nacházíme. Návštěvníci instalace byli poté vyzváni, aby se posadili dovnitř do křesla, proti němuž bylo stylizované zrcadlo. Kožešina pod nohami (návštěvníci si sundali svrchní oděv a boty před vstupem do stanu, takže pocit z chodidel aktivovat smysl – hmat) a vnitřek stanu pokrytí textilií a malbami přírodnin (smysl – zrak) Ernesta Haeckla měla vést oddělit člověka od světa kolem a nechat jej ponořit se do nitra, v němž by se propojil se svými přírodními základy; tyto výtvarné prvky byly doplněny ještě o další smysly – vůně květiny (lilie) a chuť – vedle křesla byly jahody a hrozny, které mohli návštěvníci dle vlastní chuti jíst. Desetiminutová meditace byla podpořená zvukovou nahrávkou (smysl – sluch), mixem přírodních a urbánních zvuků s citacemi z děl Walta Whitmana, Gustava Landauera, Otakara Březiny a Georgije Čunkova, které na záznamu četl herec (Karel Kratochvíl). Atmosféra ve stanu byla podpořena rudým světlem a přítmím, v němž se tváře účastníků v zrcadle ztrácely mezi přírodninami na textiliích po stěnách stanu. Každý účastník či účastnice dostal linoryt – leták/bulletin s informacemi o instalaci a vybranými citacemi. Anotace z programu: Polarizovaná společnost – svět konfliktů – válka. Mysleli jsme, že v kosmopolitní době zmizí hranice mezi lidmi, ale bují všude tam, kam sahá naše globální vesnice. Čím více se obklopujeme lidmi, čím větší davy zaplňují naše města, tím více jsme osamocení. Není čas prozkoumat opačnou cestu? Nenabídla nám pandemie poučení, že společenství lze dosáhnout pouze tehdy, když se odloučíme od ostatních a budeme v sobě hledat to sdílené a smiřující? Kabinet přátelství a naděje je místo, kde vzniká společenství se všemi lidmi, našimi předky, s přírodou, evolučními příbuznými. Místem setkání není však nic jiného než my sami – kteří jsme evolučně spojeni nejen se všemi příslušníky našeho druhu, ale i s ostatními živými bytostmi prostřednictvím společných předků. Tak jako se na obrazech Ernsta Haeckela vše podobá všemu, tak se i člověk zapojuje do společenství světa skrze svoji podobnost ostatním. |
Autoři | Jan Motal (Role: Autor díla z 100 %) |
Tvůrčí tým | Lenka Dombrovská (Role: Dramaturg) |
Názvy, anotace, klíčová slova | |
---|---|
Název v angličtině | The Cabinet of Friendship and Hope |
Anotace v angličtině | The installation - a tent as a meditation centre that allows the immersion into the human interior to discover a collective connection with the natural order overcoming the crisis of the human world plagued by war. The installation was an artistically conceived site that from the outside resembled a military tent covered with camouflage and newspaper clippings that represented the war, humanitarian, political and energy crisis we are in. Visitors to the installation were then invited to sit inside in a chair, against which was a stylized mirror. The fur underfoot and the interior of the tent covered with fabric and paintings of natural history by Ernest Haeckel were intended to separate people from the world around them and allow them to immerse themselves in a place where they could connect with their natural foundations; these visual elements were complemented by the additional senses of the smell of flowers (lilies) and taste - next to the chair were strawberries and grapes, which visitors could eat at will. The ten-minute meditation was supported by a sound recording, a mix of natural and urban sounds with quotations from the works of Walt Whitman, Gustav Landauer, Otakar Březina and Georgy Chunkov, read on the recording by an actor (Karel Kratochvíl). The atmosphere in the tent was enhanced by the red light and darkness, in which the faces of the participants in the mirror were lost among the natural objects on the fabrics on the walls of the tent. Each participant received a linocut - a leaflet/bulletin with information about the installation and selected quotes. Annotation from the program: Polarized society - a world of conflict - war. We thought that in a cosmopolitan age, the boundaries between people would disappear, but they rage everywhere our global village reaches. The more we surround ourselves with people, the larger the crowds that fill our cities, the more alone we are. Isn't it time to explore the opposite path? Hasn't the pandemic offered us the lesson that community can only be achieved when we separate ourselves from others and seek the shared and reconciling within ourselves? The Cabinet of Friendship and Hope is a place where communion is created with all people, our ancestors, nature, evolutionary kin. But the meeting place is none other than ourselves - who are evolutionarily connected not only to all members of our species, but also to other living beings through common ancestry. Just as everything resembles everything else in Ernst Haeckel's paintings, so too does the human being participate in the community of the world through his resemblance to others. |
URL | |
---|---|
Webová prezentace představující dílo a fotodokumentace |
Uvedení, termíny | |
---|---|
Realizace (23.09.2022 - 25.09.2022) info | |
Realizace (07.10.2022 - 08.10.2022) info |
Ocenění, ohlasy | |
---|---|
Veronika Švecová: Mezi Čechy domov můj 2 / Divadelní noviny (https://www.divadelni-noviny.cz/mezi-cechy-domov-muj-no-2) info |
Zobrazit XML záznam