| Základní údaje |
| Název |
Srdce v prachu, oči planoucí |
| Rok prvního uvedení |
2018 |
| Segment |
Scénická umění |
| Druh činnosti |
Textová východiska - první uvedení původního dram. textu/libreta v inscenaci |
| Závažnost a význam |
C - nový umělecký výstup inspirovaně rozvíjející současné vývojové trendy |
| Velikost |
L - aktovka, monodrama apod. |
| Institucionalní kontext |
celostátní |
| Jazyk |
čeština |
| Fakulta |
Divadelní fakulta |
| Anotace |
Tvorba scénáře k představení Srdce v prachu, oči planoucí zahrnovala prostudování dostupné literatury o životě a díle Leoše Janáčka a Rabíndranátha Thákura. Scénář musel být tvořen s předpokladem, že Janáčka bude hrát neslyšící herec a Thákurův projev bude tlumočen do znakového jazyka neslyšící studentkou. Bylo nutné najít paralely v osudech obou osobností a vyváženě prezentovat jejich tvorbu. Celková skladba inscenace se ubírala dvěma cestami danými osudy Janáčka a Thákura, jejichž cílem a vrcholem bylo vzájemné prolnutí v básni Potulný šílenec – prolnutí umělecké, ale i duchovní. Dalším přesahem inscenace bylo také prolnutí světa slyšících a neslyšících, který bude srozumitelným pro všechny. Umělecké využití znakového -jazyka mělo být přínosem pro estetický dojem všech diváků, umocňující sdělovaný obsah.
Ambicí projektu byly srozumitelnost obsahu inscenace pro nepoučené diváky (nemohli jsme například předpokládat, že všichni diváci znají R. Thákura, případně u Neslyšících znalost díla L. Janáčka), stejně tak jako tvorba zajímavého divadelního kusu pro odbornou divadelní veřejnost. Proto jsem se rozhodla pro využití projekce k encyklopedickému popisu každého obrazu (datace, název díla, místo určení apod.), případně k doplnění situace vhodnou fotodokumentací |
| Klíčová slova |
scénář, neslyšící herci, studio marta, leoš janáček, import ruv 2021 |
| Autoři |
Adéla Kratochvílová (Role: Autor díla z 80 %), Zoja Mikotová (Role: Autor díla z 20 %) |
