Základní údaje
Název Trójanky
Rok prvního uvedení 2018
Segment Scénická umění
Druh činnosti Inscenace - scénografická realizace – scéna nebo kostýmy nebo loutky
Závažnost a význam B - nový umělecký výstup přinášející významná nová řešení
Velikost K - více než 100 min. (celovečerní inscenace apod.)
Institucionalní kontext celostátní
Jazyk čeština
Fakulta Divadelní fakulta
Anotace Dramatizaci Euripidovy hry jsme ve Zlínském divadle inscenovali jako současný příběh žen, které ve válce ztratily muže a musí se vyrovnat s osudem zajatkyň, otrokyň a imigrantek, vdov a pozůstalých matek, milenek. Jde o kritickou práci, která je provedena se vší poetičností a typickou pohybovou stylizací, která je tak vlastní režiséru J.A.Pitínskému. Na scéně, která je stylizovaná jako prostředí konference o trojské válce či propagandistické akci vítězů, kteří si rozdělují válečnou kořist včetně žen a dětí, po vlastním vítězství vraždí děti poražených králů, obětují dceru krále na hrobě svého padlého vojevůdce a předvádějí klasické chování vítězů, kteří nezastavují boj v bitvě ale vyhlazují rod poražených. Hra sleduje ženský úděl, sílu přežít i v marné obraně, schopnost nemilosrdné pomsty i smíření. Kostýmní koncepce využívá současných módních prvků domu Gucci, který tento rok věnoval svoji kolekci antickým tématům, zároveň také ironicky vykazuje znaky feminizace mužského oděvu, nové aspekty gendrových znaků, které prosakují na povrh i přes to, že vítězové se chovají „mužně“ . Koncepce tak kriticky zpochybňuje téma nejen vojenského mužského hrdinství, které se ženou zachází jako s majetkem. Přestože příběh je o ženách, vizuálně je důraz kladen na krizi mužské vitality a to právě skrze kostýmní vyjádření. Druhý obraz je již obrazově více rozvolněn, jde i o situace mezi snem a realitou, které se smývají do vizuálně emocionálních obrazů smrtí členů rodiny krále Priama. Hekabé, jeho žena-vdova je průvodkyní, trpitelkou a mstitelkou celého příběhu, ztrácí všechny své děti a získává symbolicko surrealistický vzhled (šedá předlouhá paruka), ostatní kostýmy aktérů příběhu v této snové estetice každý individuálně vyjadřují svůj podíl na tragédii. Ve třetím dějství je scéna vyčištěna a dochází k pokřivenému klavírnímu koncertu s 10ti křídly – ženy jsou zde znázorněny jako sólistky, spívající jeden chorál. Vizuálně, dramaticky a obsahově je kostýmová koncepce vedena jako koláž současného manýristického noblesního tvarosloví s prvky antického světa, které již působí jen jako bižuterní ozdoba bez síly, kterou dávno pozbyla. Jde o kritiku a obraz pomíjivosti vládnoucích civilizací, které zanikají často svou vinou.
Klíčová slova kostýmy, inscenace, divadlo, zlín, import ruv 2021
Autoři Jana Preková (Role: Autor díla z 100 %)
Uvedení, termíny
Realizace (10.03.2018) info
Ocenění, ohlasy
citace info

Zobrazit XML záznam