| Základní údaje |
| Název |
Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista (dramaturgie) |
| Rok prvního uvedení |
2017 |
| Segment |
Scénická umění |
| Druh činnosti |
Inscenace - originální dramaturgie |
| Závažnost a význam |
C - nový umělecký výstup inspirovaně rozvíjející současné vývojové trendy |
| Velikost |
L - 30 – 99 min. (aktovka, monodrama apod.) |
| Institucionalní kontext |
celostátní |
| Jazyk |
čeština |
| Fakulta |
Divadelní fakulta |
| Anotace |
Současná inscenace významného textu českého sousedského divadla podkrkonošských sedláků 18. a 19. století realizovaná se studenty 4. a 2. ročníku činoherního herectví ve Studiu Marta. Dramaturgická a režijní koncepce v tomto případě přesáhly záměry běžné pedagogické režie, kladoucí si za cíl poskytnout studentům absolventského ročníku dostatek vyrovnaných příležitostí. V prvé řadě se nasazení tohoto titulu na půdě JAMU hlásí k jeho výjimečné brněnské inscenační tradici (Sokolovský 1965 a Tálská 2000), na níž se zasloužili právě její někdejší pedagogové. Dalším důvodem bylo určité vyvažování titulů s depresivním a bezvýchodným viděním světa, které ve Studiu Marta ale i v obecně českém divadelním prostředí v současné době převládají.
Konkrétní dramaturgicko-režijní příprava scénáře vycházela z práce s různými textovými verzemi, které byly na českém jevišti od roku 1965 realizovány: původní předloha Jana Kopeckého z roku 1965 (SDB); z nově probádaných historických pramenů zkomponovaná hra Vojtěcha Rona z roku 1998 (NDP) a inscenační verze Kopeckého textu Evy Tálské z roku 2000 (DHNZ). Vzhledem inscenačním záměrům oslovit současné diváky spíše živým a atraktivním jevištním tvarem než archiválně věrnou napodobeninou původní rozsáhlé trilogie došlo k výraznému krácení (vynechávání scén především ve třetí části Vzkříšení a v Epilogu). Omezený počet účinkujících (25) vedl k nutné redukci některých postav, což se projevilo dalšími textovými úpravami umožňujícími zároveň výraznou rytmizaci hromadných scén. Některé situace a jevištní řešení si naopak vyžádaly vlastní textové doplnění respektující celkový jazykový styl, který byl ponechán ve své původní barokní rozkolísanosti.
Při dramaturgické analýze hry bylo nutné neustále uvažovat o třech přítomných významových rovinách: vlastním pašijovém příběhu; jeho barokní interpretaci a verzi této interpretace v podání prostých venkovských sousedů. Inscenační úkoly dramaturgicko-režijní koncepce v našem případě předpokládaly prolínání a konfrontace dalších rovin: na jedné straně současného pohledu, který bychom dále mohli dělit na pohled dnešní mladé generace (zastoupené konkrétními studenty herectví) a pohled generačně vzdálenějšího užšího inscenačního týmu (režisér, scénograf, skladatel, dramaturg), a na druhé straně téma sousedské pospolitosti (teatromanické nadšení původních inscenátorů) a vztahu k vlastní náboženské výpovědi (ať už vnímané v obecně kulturním kontextu nebo v dogmaticky křesťanském). Pro balancování v těchto rovinách byly v následujících krocích upřesňovány úkoly pro výpravu, kostýmy, hudební styly (nově zhudebněných písní), nástrojové obsazení a samozřejmě používání konkrétních hereckých prostředků.
Dosažením souladu ve všech výše zmíněných rovinách se podařilo vytvořit úspěšnou inscenaci tohoto pozdně barokního textu, která k současnému publiku promlouvá živým a srozumitelným jazykem – a dokáže tak do dnešní doby přetlumočit duchovní a divadelní odkaz našich předků. |
| Klíčová slova |
dramaturige, jamu, komedie, studio marta, české drama, import ruv 2021 |
| Autoři |
Lukáš Rieger (Role: Autor díla z 100 %) |
