H60235z Metodika výuky hudebně teoretických disciplín II

Hudební fakulta
zima 2022
Rozsah
0/2/0. 1 kr. 1 z 2. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Věra Chmelová, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Věra Chmelová, Ph.D.
Katedra kompozice a multimediální tvorby – Děkanát – Hudební fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Katedra kompozice a multimediální tvorby – Děkanát – Hudební fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Předpoklady
Absolvování prvního semestru metodik hudebně-teoretických disciplín.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je získat přehled o postupech, metodách a způsobech výuky jednotlivých hudebně teoretických jevů, orientovat se v současné literatuře.
Výstupy z učení
- je schopen samostatně vypracovat vzdělávací plán hudebně-teoretických předmětů konzervatoře - orientuje se v problematice výuky hudebně-teoretických předmětů a dokáže předcházet případným chybným postupům u studentů konzervatoře - zná literaturu a metodické postupy vedoucí k pochopení probírané látky Absolvent předmětu - dokáže studenty motivovat pomocí hudebních ukázek a vhodně vybraných metodických postupů - je schopen samostatně vypracovat přípravy do hodin hudebně-teoretických předmětů - dokáže posoudit a zhodnotit výsledky práce studentů konzervatoře ve výuce hudebně-teoretických předmětů - je schopen samostatně vyhledávat další vzdělávací materiály, kurzy, zvukové a notové ukázky do výuky hudebně-teoretických předmětů
Osnova
  • 1. Metodika výuky hudebních nástrojů a instrumentace (rozdělení hudebních nástrojů, jejich vývoj, stavba a zvukové možnosti, notace a tónové rozsahy; praktické postupy při výuce instrumentace; doporučená literatura). 2. Metodika nauky o harmonii (definice, čtyřhlasá úprava hlavních a vedlejších kvintakordů, septakordů a nónových akordů a jejich obratů, přísné a volné spojování a úprava příbuzných a nepříbuzných akordů v tóninách dur i moll, kadence, sekvence, harmonizace melodie, závěry a melodické tóny, chromatika: mimotonální dominanty, akordy chromatické terciové příbuznosti, akordy se třemi citlivými tóny, alterace a modulace). 3. Metodika nauky o kontrapunktu (definice, kontrapunkt vokální a instrumentální, imitace, kánon, fuga, další kontrapunktické formy; doporučená literatura). 4. Metodika nauky o hudebních formách (pojem hudební forma, motiv a téma, práce s motivem a tématem; věta, perioda, písňová forma, variace, sonátová forma, rondo, formy cyklické, kombinované a volné, formy vokální – píseň, kantáta, oratorium, pašije, mše, melodram, opera; doporučená literatura). Podmínky k zápočtu: min. 70% docházka, seminární práce na zadané téma v rozsahu 3-4 strany, aktivní účast v diskuzích a znalost probrané látky během ústního opakování. V případě nižší docházky ústní přezkoušení a seminární práce v délce odpovídající absenci ve výuce, avšak 30% docházky je minimum - v případě docházky nižší než 30% nebude zápočet udělen (výjimkou jsou studenti s individuálním studijním plánem).
Literatura
  • Tichý, Vladimír: Harmonicky myslet a slyšet. 1. vydání, Praha: HAMU. 1996. 268s. ISBN 80-85883-10-4. info
  • Hradecký, Emil: Úvod do studia tonální harmonie. 2. vyd. Praha: Supraphon. 1972. 300s. info
  • Janeček, Karel: Skladatelská práce v oblasti klasické harmonie. 1. vyd. Academia. 1973. 442s. info
  • Janeček, Karel: Základy moderní harmonie. Praha, 1965. info
  • Janeček, Karel: Harmonie rozborem. 1. vyd., Praha: SHV. 1963. 213s. info
  • Kofroň, Jaroslav: Učebnice harmonie. 1. vyd., Praha: SN krásné literatury, hudby a umění. 1958. 183s. info
  • Hůla, Zdeněk: Nauka o harmonii. SNKLHU, Praha, 1956. info
  • Risinger, Karel. Přehledná nauka o harmonii. Praha: SPN. 1955. 126s. info
  • Poš, Vladimír: K výuce základních hudebně theoretických předmětů na odborných hudebních učilištích. In: sborník Živá hudba XI, Praha: HAMU, ročník XI, řada pedagogická č.1. 1992. 89s. info
  • Risinger, Karel: Metodika výuky evropské harmonie XX. století. In: sborník Živá hudba V, 1973. info
  • Felix, Václav: Nový přístup k nauce o harmonii. In: sborník Živá hudba III, 1965. info
  • Kohoutek, Ctirad: Hudební styly z hlediska skladatele. Panton, Praha, 1966. info
  • Šín, Otakar: Úplná nauka o harmonii na základě melodie a rytmu. Praha, 1933. info
  • Janeček, Karel: Hudební formy. Praha, 1955. info
  • Burlas, Ladislav: Formy a druhy hudobného umenia. 3. vyd. Opus. 1978, 317s. info
  • Poš, Vladimír. Nauka o hudebních formách, 1961. info
  • Zenkl, Luděk: ABC hudebních forem, 3. vyd. 1999. info
  • Janeček, Karel: Tektonika. Praha, 1968. info
  • Šín, Otakar: Nauka o kontrapunktu, imitaci a fuze. Praha, 1945. info
  • Hůla, Zdeněk: Nauka o kontrapunktu. 1. vyd. Praha: Supraphom, 1985. 323s. info
  • Risinger, Karel: Nauka o kontrapunktu 20. st.. 1. vyd. Panton. 1984. 175s. info
  • Jirák, K. B.: Nauka o hudebních formách. 6. přepracované vydání. Panton, 1985. 405s. info
  • Modr, Antonín: Hudební nástroje. 6. vyd. Supraphon, 1977, 311s. info
  • Čížek, Bohuslav: Hudební nástroje evropské hudební kultury. 1. vyd. Aventinum, 2002. 256s. info
  • Butterworth, Anna: Harmony in Practice. OUP Oxford, 288 s.
  • Hons, Miloš. Hudební teorie dnes a zítra. AMU, 2010, 175 s.
  • Thakar, Markand. Kontrapunkt. Základy hudební interpretace. AMU, 2012.
  • Burkhart, Charles. Anthology for musical analysis. New York: Schirmer, 2012.
Výukové metody
přednáška, následná diskuse
Metody hodnocení
Podmínky k zápočtu: min. 70% docházka, seminární práce na zadané téma v rozsahu 3-4 strany, aktivní účast v diskuzích a znalost probrané látky během ústního opakování. V případě nižší docházky ústní přezkoušení a seminární práce v délce odpovídající absenci ve výuce, avšak 30% docházky je minimum - v případě docházky nižší než 30% nebude zápočet udělen (výjimkou jsou studenti s individuálním studijním plánem).
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2013, zima 2014, zima 2015, zima 2016, zima 2017, zima 2018, zima 2019, zima 2020, zima 2021, zima 2023, zima 2024.