Informace o předmětu

DSCZ502 Kostým II

Rozsah

1/4/4. 3 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

doc. Mgr. Jana Preková (přednášející)

Garance

doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D.
Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

Út 16:15–17:45 uc_C, Pá 14:30–16:00 uc_C

Předpoklady

Dokončené studium I. a II semestru I.Roč. Atelieru Scénografie, jiné umělecké školy

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Scénografie (program DIFA, N-DRAUM)
• Scénografie (program DIFA, Sce_Sd:N)

Cíle předmětu

Přdpokládá se samostatnost ve výběru témat, konceptu, zpracování, možnost realizace autorského díla. Postdramatická performativita a aktuální témata ekologie, genderu queer a dalších reflektovaná při inscenování těla/kostýmu. Studenti se věnují autorsky vizuálnímu, zpracování tématu, organizovanému postdramatickými či jinými metodami přístupu, který je zkoumán a veden jako experimentální. Zkoumání a formulování nových možností těla/kostýmu (transhumanitní, AI, neantropocentrická) jako součásti umělecké výpovědi a role oděvu v sociálních projektech, které se vymykají klasickýcm dramatickýcm útvarům. Hledat technologické možnosti 21. století v souvislosti s architekturou, motorikou, světelností kostýmu a jeho významovou výpovědí a pracovat s módními a street trendy, které reprezentují současnou sociálně politickou ideologickou a duchovní atmosféru společnosti. Současný stav sebeprezentace, napojení na strategie sociálních sítí. Schopnost tvořit (designovat)„příběhy a role“ participujících aktérů, kdy každý jsme performerem i divákem. Specifickým tématem zájmu je transhumanismus. Zpracováváme politicko-historické, sociálně-performativní, estetické, emocionální, filosofické či materiální kvality, které obsahuje výchozí téma a aplikujeme je v přístupu k tělu, oděvu, kostýmu. Zabýváme se vztahem těly, kostýmu k fyzickému a mediálnímu prostoru. Zdrojové téma vychází z textů současné světové literatury, které si studenti sami vyhledají. Text či téma je považován za otevřený výchozí bod, který je volně asociován, redukován či dekonstruován. Je pochopen jako "tekutý" zdroj. Téma je situováno do nedivadelních prostor, nabízí se událost, která je "kurátorsky“ dramaturgována a designována. Otázka aktérů je otevřená do nových forem přístupu k specifice konceptu, student zkoumá vliv strategií sociálních sítí Tato okolnost tvoří nová paradigmata v přístupu ke kostýmu/oděvu a k tělu (tělesnosti), ta mají studenti za úkol objevit a prověřit v realizaci úkolu. Výše uvedené kvality studenti zkoumají jako tekuté a fragilní části události, která je jen do jisté míry inscenovaná, manipulovaná. Součástí úkolu je dále zkoumání role diváka a performera. Zkoumají možnosti záměny těchto rolí, otázku aktuálnosti a vývoje sebe(re)prezentace, distance, sdílení, a studují další možnosti osobní či skupinové angažovanosti. Pracují se strategiemu sociálních sítí, s přístupem k sebeprezentaci, sebeobjetivizaci a sebeprezentaci, které jsou v mediálních souvislostech propojeny se scénováním sebe jako objektu. Kostýmní uchopení tématu je tedy transformováno do existenciálního obrazu bez nutnosti lineárních vzorců nebo narativních strategií, ty jsou zde, stejně jako fyzické objekty osvobozeny od zaběhnutých vztahů a podrobovány revizi. Z kritické situace pak mohou vzniknout nové narativní postupy reflektující individuální tvůčí postupy studentů. Při četnosti podobných pokusů o nové pochopení inscenování (se), je výzkum na tomto poli nezbytný. (Rozhovory jsou po celou dobu vedeny skupinově v rámci atelieru. Vznik nového předmětu, úprava obsahu či výukových metod předmětu byl podpořen z projektu CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002245 Zvýšení kvality vzdělávání na JAMU

Výstupy z učení

Studentka má znalosti z oblasti sociálně-uměleckých a výtvarně-dramaturgických strategií a manipulací, v souvislostech s řešením časoprostorové organizace díla inscenovaného či sdíleného v nedivadelních prostorách v souvislosti s kostýmem. Má znalosti nových forem postdramatické a dekonstuktivní práce s textem, prostorem, materiálem, objektem, světlem a zvukem. Má znalosti z nových tendencí inscenování, které se odrážejí i v klasické divadelní praxi. Chápe kostým v jeho současném kontextu jako sebeprezentační nástroj "role". Pracuje a rozvíjí téma oděvu, jeho funkce a posunuté významy v současném společenském kontextu. Rozpozná znakovost a symboliku oděvu, který působí jako komunikátor situace a vztahů, dovede rozlišit signály, zná reklamní a sociální klišé, filmové a konceptuální strategie, které tyto znaky používají. Zabývá se filozofií a technikou kýče. Student dovede rozpoznat aktuální tendence, které vedou k vytvoření autorského díla, je schopen kriticky transformovat, inovovat již danné inscenační postupy a práci s textem či tématem. Orientuje se v tvarosloví, pracuje s mnohovrstevnatostí vizuálních prvků kostýmu. Student dovede prakticky zpracovat nová filosofická paradigma a reflektovat je praktickou uměleckou aktivitou. Dovede pojmout význam jako obraz, tělo jako příběh, prostor jako projekt. Studuje přehlídky módních návrhářů, kteří byli schopni tvořit vizi. Dovede pracovat s protikldnými přístupy. Aktivně se podílí na hledání a vytváření nových uměleckch paradigmat skrze svoji tvorbu. Dovede prakticky zpracovat teoretické znalosti do přesně významově komunikujícího kostýmu, používá prakticky zkušenosti s novými i historickými technologiemi a konstrukcí kostýmu. Téma prakticky realizuje a komunikuje s ostatními účastníky projektu. Je schopen úspěšně vvytvořit, vysvětlit, v dialogu rozvíjet a preakticky dokončit kostýmovou koncepci. Pracuje procesuálně, je schopna citlivého vnímání při komunikace s herci či jinými aktéry projektu. Dokumentuje a zaznamenává proces, zkušenosti a výsledný tvar tak, aby byla svhopna pokračovat a rozvinout koncept v dalších projektech. Studentka je způsobilá pracovat v mezinárodních, tvůrčích týmech jako aktivní člen koncepčního vedení projektu. Je způsobilá samostatně vést své umělecké záměry reflektující a tvořící nové vzorce strategií. Je způsobilá pracovat v oboru na prestižní úrovni. Studentka umí zvládat komplikované otázky a témata výtvarným i dramatickým způsobem vyjádření. Studentka zvládá aplikovat a propojit poznatky ze samoastatné tvorby uměleckých projektů s kreativním přístupem k uměleckému provozu. Studentka rozumí fungování komplikovaných sociálně-umělelckých projektů na špičkové úrovni. Studentka umí srovnat principy klasického a experimentálního projektu a pracovat s ambivaletnostmi současných uměleských strategií. Umí aplikovat principy kostýmní tvorby v nedivadelním přístupu do širšího pole projektových aktivit.

Osnova

• I. Co je performativita, jaké jsou možnosti inscenování, je možná nulová zátěž dramatem...? (Zadání tématu, rozhovory o osobním vnímání oděvu jako sebeprezntačním náčiní, obrazu (Imágo). Zkoumáme tělesnost v současných sociálně-uměleckých podmínkách, tělo jako subjekt a objekt, zabýváme se iluzivním přístupem a romantickými a komerčními kvalitami v módních taktikách, sebeobjektivizací v prezentaci politických či sociálních, estetických, genderových a dalších strategií, které se skrývají pod pojmem „role“. II. Kdy se stává sociální prostor dramatickým nebo výstavním? (Student si vybírá samostatně téma jako inspirační zdroj pro vznik vlastního projektu. Text je vodítkem k vznikajícímu osobnímu příběhu, může k němu být i v konfliktu. Sbírá (historický i současný) materiál který mu pomůže definovat povahu vernisážových, manažerských, vojenských, pracovních uniforem, dress kódů, etno a eko designů a dalších forem kmenového vyjadřování. Definuje znakově významovou hodnotu oděvu v souvislosti s vizuální kulturou soušasnosti). III. Jaká je autentická a stylizovaná artikulace oděvu? Kdy a kde začíná oděv být kostýmem? Zkoumá jak se osobní příběhy, které prezentujeme skrze své" role“ vzájemně prolínají a činí tak koláž, ve které se střetávají kombinace prezentovaného a definují tak ducha doby? (Úkolem studenta je pokusit se artikulovat dobové stylizace oděvu ve vztahu k politickým a společenským událostem. Zpracovává sebraný inspirační materiál, hledá možnostmi přístupu k tématu vzhledem k aktuálnímu kontextu. Tvoří skicový materiál typů a rolí, které souvisí s tématem). IV. Jaké vznikají estetické a obsahové vztahy oděvu k určitému prostoru a situaci? Student si vybírá příklady modernistických a postmoderních oděvních ikon. Studuje zdroje stylotvornosti, retrotendence, popové a popártové strategie hvězd, které manipulují dav. Zkoumá podmínky práce na osobní identitě... Zkoumá rozsah a moc módních komerčních strategií a oponentních hnutí. Ověřuje si konceptuální východisko zvoleného tématu, myšlenkový zdroj konceptu. Jaké reference současné módní trendy nabízejéí? Jak se vyvíjí "osobní příběh“ vzhledem k původnímu tématu? V. Je možnost nebýt performer, když vše je inscenováno? Role aktéra a diváka ztrácí kontury. Vede role k odosobnění a ztrátě zodpovědnosti, nebo mění vztah k egu a referenčním hodnotám jedince i skupiny? Jak se měmí ve 21. století funkce a politika sebeprezentace v souvislosti s feminismem, gendrovou politikou, ztrátou vitality, fertility v různých druzích společnosti? Jaká jsou budoucí východiska těchto skutečností? Jaké jsou sebeprezentační taktiky díky sociálním sítím? Je možné přijmoput skutečnost jako postpravdivou? (Osobní příběh Jeho půdorys , herní plán, struktura vztahů, kostýmové možnosti, skica scénosledu) VI. Jaké jsou naše emoce? Do jaké míry je prezentujeme oděvem? Diskuse o zobrazovacích strategiích v současném umění ve vztahu k tělu a oděvu, otázky tělového designu VII. Téma prázdna, které tvoří distanci, kvalitu intervalu, vyprázdnění významu, ztráty přímé návaznosti, změnu paradigmat. Vzniká tak možnost tekutosti a překrývání kontextů. Tvoříme indukční pole mezi subjekty a objekty, nebo naopak vyprazdňujeme vztahy? Jakou hodnotu má samotné sdílení situace “být zde a pozoravat pozorování“? (Za jakých podmínek začíná a končí performance? Zkoumání narativnosti materiálů, prezentace současných možností skrze nové technologie). VIII. Přímá úměra makro a mikro příběhů. Jaké sociálně-politické a duchovní, etické podmínky tvoří komerční heslo: Buď manažerem vlastního života? Zkoumáme neprůkazné situace, protékáme projekty, jsme jimi tvarováni, symbolika je nezřetelná. Jsme nezávislí na archetypech, protože nepatří do našeho způsobu vnímání? Do jaké míry řešíme otázku stínu? (Prezentace dosavadní práce - konzultace scénosledu, analýza a ověření konceptu, zásadní poslání projektu). IX. Analýza etiky elit, jinakosti, posuzování oděvních vyjádření těchto fenoménů v historii národů. Spiritualita oděvu. Společenské dopady, reakce uměleckého provozu. Mikro příběh versus makro strategie. (Proces - zkoumání zpětného odrazu zadaných témat v současném stavu projektu, Hledání a upřesňování nového způsobu narace, technologické otázky projektu, jejich definování) X. Koncepční, dramaturgicko-logistická stránka projektu, strategie pohybu diváků/performerů po liniích bodů zájmu. Čtyři druhy diváka (návštěvníka výstavy). Vedení choreografie skupiny, geometrie vztahů

Literatura

• Fashion Today, Colin Mc Dowel, Phaidon, London 2000 The fashion book, Phaidon 1998. info
• L. Kybalová, Dějiny odívání, 1996. info
• L. Kybalová, Encyklopedie módy, 1973. info
• c
• Elias Canneti, Masa a moc, Academia, 2007, ISBN 978-80-200-1512-9
• PŠENIČKA, Martin: Postdramatické divadlo Hanse-Thiese Lehmanna.Divadelní revue 2008, č. 3.6.
• Han, Byung-Chun,Vyhořelá společnost, Rybka Publishers, 2016, ISBN: 978-80-87950-05-0 ,
• Gilles Lipowetsky, Soumrak povinnosti, PROSTOR,2011 , ISBN 9788072602377
• CARLSON, Marvin. Dejiny divadelných teórií. Bratislava: Divadelný ústav, 2006.
• CURRAN, J. Daniel; RENZETTI, M. Claire. Ženy, muži a společnost. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0525-2. S. 644.
• FISCHER-LICHTE, Erika. Dejiny drámy. Bratislava: Divadelný ústav, 2003.

Výukové metody

* Pravidelná výuka * Počet hodin kontaktní výuky týdně: 4 * Počet hodin samostatné práce studenta týdně: 6 Přednášky, dialog, konzultace, samostatná práce, tvorba projektu, ptaktiká čast, dokumentace, portfolio, písemná esej, obhajoba na klauzurní zkoušce

Metody hodnocení

Klasifikovaný zápočet na základě odevzdání všech složek práce (od výzkumu po záznam) a veřejné prezentace projektu při klauzurách,3 stránky textu - reflexe

DSCZ502 Kostým II

Rozsah

1/4/4. 4 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

MgA. Matěj Sýkora (přednášející)

Garance

doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D.
Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

Út 12:00–13:30 uc_B, Pá 14:30–16:00 uc_B

Předpoklady

Dokončené studium I. a II semestru I.Roč. Atelieru Scénografie

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Scénografie (program DIFA, N-DRAUM)
• Scénografie (program DIFA, Sce_Sd:N)

Cíle předmětu

cíle: Název semestrálního úkolu: Postdramatická performativita a aktuální témata inscenování ve vztahu ke kostýmu. Studenti se věnují koncepčně autorsky vizuálnímu, zpracování tématu, organizovanému postdramatickými metodami přístupu. Jejich úkolem je v této souvislosti zkoumat nové možnosti kostýmu jako součásti umělecké výpovědi a role oděvu v sociálních projektech, které se vymykají klasickýcm dramatickýcm útvarům. Hledat technologické možnosti 21. století v souvislosti s architekturou, motorikou, světelností kostýmu a jeho významovou výpovědí a pracovat s módními a street trendy, které reprezentují současnou sociálně politickou a duchovní atmosféru společnosti. Současný stav sebeprezentace je napojen na strategie sociálních sítí, které designují „příběhy a role“ participujících aktérů, kdy každý jsme performerem i divákem. Specifickým tématem zájmu je transhumanismus. Zpracovávají politicko-historické, sociálně-performativní, estetické, emocionální, filosofické či materiální kvality, které obsahuje výchozí téma a aplikují je v přístupu k tělu, oděvu, kostýmu. Zdrojové téma vychází z (dramatických) textů současné světové literatury, které si studenti sami vyhledají. Text či téma je v tomto druhu projektu považován za otevřený výchozí bod, který je volně asociován, redukován či dekonstruován. Je pochopen jako "tekutý" zdroj. Téma je situováno do galerijních prostor, jde tedy o formu výstavy, která je "kurátorsky“ dramaturgována a designována. Otázka aktérů je otevřená do nových forem přístupu k specifice celého konceptu, student zkoumá vliv strategií sociálních sítí Tato okolnost tvoří nová paradigmata v přístupu ke kostýmu/oděvu a k tělu (tělesnosti), ta mají studenti za úkol objevit a prověřit v realizaci úkolu. Výše uvedené kvality studenti zkoumají jako tekuté a fragilní části události, která je jen do jisté míry inscenovaná, manipulovaná a organizovaná. Součástí úkolu je dále zkoumání role diváka a performera. Zkoumají možnosti záměny těchto rolí, otázku aktuálnosti a vývoje sebe(re)prezentace, distance, sdílení, a studují další možnosti osobní či skupinové angažovanosti. Pracují se strategiemu sociálních sítí, s přístupem k sebeprezentaci, sebeobjetivizaci a sebeprezentaci, které jsou v mediálních souvislostech propojeny se scénováním sebe jako objektu. Kostýmní uchopení tématu je tedy transformováno do existenciálního obrazu bez nutnosti lineárních vzorců nebo narativních strategií, ty jsou zde, stejně jako fyzické objekty osvobozeny od zaběhnutých vztahů a podrobovány revizi. Z kritické situace pak mohou vzniknout nové narativní postupy reflektující individuální tvůčí postupy studentů. Při četnosti podobných pokusů o nové pochopení inscenování (se), je výzkum na tomto poli nezbytný. (Rozhovory jsou po celou dobu vedeny veřejně v rámci atelieru, možnost vstoupit do diskuse je otevřena pro každého účastníka). Vznik nového předmětu, úprava obsahu či výukových metod předmětu byl podpořen z projektu CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002245 Zvýšení kvality vzdělávání na JAMU

Výstupy z učení

Student má znalosti z oblasti sociálně-uměleckých a výtvarně-dramaturgických strategií a manipulací, v souvislostech s řešením časoprostorové organizace díla inscenovaného či sdíleného v nedivadelních prostorách v souvislosti s kostýmem. Student má znalosti nových forem postdramatické a dekonstuktivní práce s textem, prostorem, materiálem, objektem, světlem a zvukem. Student má znalosti z nových tendencí inscenování, které se odrážejí i v klasické divadelní praxi. Chápe kostým v jeho současném kontextu jako sebeprezentační nástroj "role". Pracuje a rozvíjí téma oděvu, jeho funkce a posunuté významy v současném silně vizuálně vnímajícím světě. Rozpozná znakovost a symboliku oděvu, který působí jako komunikátor situace a vztahů, dovede rozlišit signály, zná reklamní a sociální, filmové a konceptuální strategie, které tyto znaky používají. Student dovede rozpoznat aktuální tendence, které vedou k vytvoření autorského díla, je schopen kriticky transformovat, inovovat již danné inscenační postupy a práci s textem či tématem. Orientuje se popovém tvarosloví, pracuje s mnohovrstevnatostí vizuálních prvků kostýmu. Student dovede prakticky zpracovat nová filosofická paradigma a reflektovat je praktickou uměleckou aktivitou. Dovede pojmout význam jako obraz, tělo jako příběh, prostor jako projekt. Dovede pracovat s novými protikldnými přístupy. Aktivně se podílí na hledání a vytváření nových uměleckch paradigmat skrze svoji tvorbu.Dovede prakticky zpracovat teoretické znalosti do přesně významově komunikujícího kostýmu, používá prakticky zkušenosti s novými i historickými technologiemi a konstrukcí kostýmu.Konceptuálně zpracované téma prakticky realizuje a vukomunikuje s ostatními účastníky projektu.Je schopen úspěšně vvytvořit, vysvětlit, v dialogu rozvíjet a preakticky dokončit kostýmovou koncepci. Pracuje procesuálně, je schopen citlivého vnímání při komunikace s herci či jinými aktéry projektu. Dokumentuje a zaznamenává proces, zkušenosti a výsledný tvar tak, aby byl svhopen pokračovat a rozvinout koncept v dalších projektech. Student je způsobilý pracovat v mezinárodních, vysoce prestižních tvůrčích týmech jako aktivní člen koncepčního vedení projektu. Je způsobilý samostatně vést své umělecké záměry reflektující a tvořící nové vzorce strategií. Je způsobilý pracovat v oboru na prestižní úrovni. Student umí zvládat komplikované otázky a témata výtvarným i dramatickým způsobem vyjádření. Student umí aplikovat a propojit poznatky ze samoastatné tvorby uměleckých projektů s kreativním přístupem k uměleckému provozu. Student rozumí fungování komplikovaných sociálně-umělelckých projektů na špičkové úrovni. Student umí srovnat principy klasického a experimentálního projektu a pracovat s ambivaletnostmi současných uměleských strategií. Student umí aplikovat principy kostýmní tvorby v nedivadelním přístupu do širšího pole projektových aktivit.

Osnova

• I. Co je performativita, jaké jsou možnosti inscenování, je možná nulová zátěž dramatem...? (Zadání tématu, rozhovory o osobním vnímání oděvu jako sebeprezntačním náčiní, obrazu (Imágo). Zkoumáme tělesnost v současných sociálně-uměleckých podmínkách, tělo jako subjekt a objekt, zabýváme se iluzivním přístupem a romantickými a komerčními kvalitami v módních taktikách, sebeobjektivizací v prezentaci politických či sociálních, estetických, genderových a dalších strategií, které se skrývají pod pojmem „role“. II. Můžeme chápat výstavu jako představení? Kdy se stává sociální prostor dramatickým nebo výstavním? (Student si vybírá samostatně textovou předlohu jako inspirační zdroj pro vznik vlastního projektu. Text je vodítkem k vznikajícímu osobnímu příběhu, může k němu být i v konfliktu. Sbírá (historický i současný) materiál který mu pomůže definovat povahu vernisážových, vojenských, pracovních uniforem, dress kódů, etno a eko designů a dalších forem kmenového vyjadřování. Definuje znakově významovou hodnotu oděvu v souvislosti s vizuální kulturou soušasnosti). III. Jaká je autentická a stylizovaná artikulace oděvu? Kdy a kde začíná oděv být kostýmem? Zkoumá jak se osobní příběhy, které prezentujeme skrze své" role“ vzájemně prolínají a činí tak nesourodou koláž, ve které se střetávají kombinace prezentovaného a definují tak ducha doby? (Úkolem studenta je pokusit se artikulovat dobové stylizace oděvu ve vztahu k politickým a společenským událostem. Zpracovává sebraný inspirační materiál, hledá možnostmi přístupu k tématu vzhledem k aktuálnímu kontextu. Tvoří skicový materiál typů a rolí, které souvisí s tématem). IV. Jaké vznikají estetické a obsahové vztahy oděvu k určitému prostoru a situaci? V jakém vztahu je kostým/oděv k civilnímu, industriálnímu, galerijnímu prostoru? Student si vybírá příklady modernistických a postmoderních oděvních ikon. Studuje zdroje stylotvornosti, retrotendence, popové a popártové strategie hvězd, které formují dav. Zkoumá podmínky práce na osobní identitě... Zkoumá rozsah a moc módních komerčních strategií a oponentních hnutí. (Ověřuje si konceptuální východisko zvoleného tématu, myšlenkový zdroj konceptu. Jaké nabízí reference současné módní trendy? Jak se vyvíjí "osobní příběh“ vzhledem k původnímu tématu?) V. Je možnost nebýt performer, když vše je inscenováno? Role aktéra a diváka ztrácí kontury. Vede role k odosobnění a ztrátě zodpovědnosti, nebo mění vztah k egu a referenčním hodnotám jedince i skupiny? Jak se měmí ve 21. století funkce a politika sebeprezentace v souvislosti s feminismem, gendrovou politikou, ztrátou vitality, fertility v Euroamerické společnosti? Jaká jsou budoucí východiska těchto skutečností? Jaké jsou sebeprezentační taktiky díky sociálním sítím? Je možné přijmoput skutečnost jako postpravdivou? (Osobní příběh Jeho půdorys , herní plán, struktura vztahů, kostýmové možnosti, skica scénosledu) VI. Jaké jsou naše emoce? Do jaké míry je prezentujeme oděvem? Diskuse o zobrazovacích strategiích v současném umění ve vztahu k tělu a oděvu, otázky tělového designu) VII. Téma prázdna, které tvoří distanci, kvalitu intervalu, vyprázdnění významu, ztráty přímé návaznosti, změnu paradigmat. Vzniká tak možnost tekutosti a překrývání kontextů. Co nás zajímá ne-li příběh? Tvoříme indukční pole mezi subjekty/ objekty, nebo naopak vyprazdňujeme vztahy? Jakou hodnotu má samotné sdílení situace “být zde a pozoravat pozorování“? (Za jakých podmínek začíná a končí performance? Zkoumání narativnosti materiálů, prezentace současných možností skrze nové technologie). VIII. Přímá úměra makro a mikro příběhů. Jaké sociálně-politické a duchovní, etické podmínky tvoří komerční heslo: Buď manažerem vlastního života? Není jasné jaká máme práva a jak soudit přestupky. Zdá se, že situace je nejen relativní ale i neprůkazná, periferně pozorujeme pravděpodobnost nějakého projektu, protékáme projekty, které na nás nechávají otisky a naopak, jsme označeni projekty, symbolika je nezřetelná. Jsme nezávislí na archetypech, protože nepatří do našeho projektu? Do jaké míry řešíme otázku stínu? Jsme na vernisáži okamžiku... ( Prezentace dosavadní práce - konzultace scénosledu, analýza a ověření konceptu, zásadní posty - poslání projektu). IX. Analýza makro-souvislostí, společenské problematiky krize v mezinárodních souvislostech i osobní rovině, rozbor způsobu vnímání demokracie a její limity v současných politických podmínkách, otázka etiky, elit, jinakosti, posuzování oděvních vyjádření těchto fenoménů v historii národů. Spiritualita oděvu. Společenské dopady, reakce uměleckého provozu. Mikro příběh versus makro strategie. (Proces - zkoumání zpětného odrazu zadaných témat v současném stavu projektu, Hledání a upřesňování nového způsobu narace, technologické otázky projektu, jejich definování) X. Koncepční, dramaturgicko-logistická stránka projektu, strategie pohybu diváků/performerů po liniích bodů zájmu. Čtyři druhy diváka (návštěvníka výstavy). Vedení choreografie skupiny, geometrie vztahů přinášející nové roviny aktivit a vnímání. (Konzultování dosavadního stavu projektu s nezúčastněným kolegou nebo odbporníkem) XI. Pozorování výsledných tendencí a jejich ověřování. Koncepční věrohodnost, vizuální a performativní uchopení celku. Definování nových narativ, strategií a použitých způsobů. (Realizace modelů v zadaném měřítku, použití kostýmů ve videích, fotografiích atd). XII. Materiálová realizace, redukce, technologická kontrola ( konzultace s odborníkem). Chyba jako progresivní okamžik procesu. XIII. Písemná zpráva reflektující proces, koncept a výsledek projektu, jeho možnosti do budoucnosti. Obraz jako esej. Redukce, adjustace, záznam, dokumentace, portfolio. Konečná instalace. XIV. Klauzury – ústní a písemná obhajoba projektu. Hodnocení v kolektivu.

Literatura

• Fashion Today, Colin Mc Dowel, Phaidon, London 2000 The fashion book, Phaidon 1998. info
• L. Kybalová, Dějiny odívání, 1996. info
• L. Kybalová, Encyklopedie módy, 1973. info
• PŠENIČKA, Martin: Postdramatické divadlo Hanse-Thiese Lehmanna.Divadelní revue 2008, č. 3.6.
• c
• Han, Byung-Chun,Vyhořelá společnost, Rybka Publishers, 2016, ISBN: 978-80-87950-05-0 ,
• FISCHER-LICHTE, Erika. Dejiny drámy. Bratislava: Divadelný ústav, 2003.
• CARLSON, Marvin. Dejiny divadelných teórií. Bratislava: Divadelný ústav, 2006.
• CURRAN, J. Daniel; RENZETTI, M. Claire. Ženy, muži a společnost. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0525-2. S. 644.
• Elias Canneti, Masa a moc, Academia, 2007, ISBN 978-80-200-1512-9
• Gilles Lipowetsky, Soumrak povinnosti, PROSTOR,2011 , ISBN 9788072602377

Výukové metody

* Pravidelná výuka * Počet hodin kontaktní výuky týdně: 4 * Počet hodin samostatné práce studenta týdně: 6 Přednášky, dialog, konzultace, samostatná práce, tvorba projektu, ptaktiká čast, dokumentace, portfolio, písemná esej, obhajoba na klauzurní zkoušce

Metody hodnocení

Klasifikovaný zápočet na základě odevzdání a veřejné prezentace zadaného projektu při klauzurách

Informace učitele

zadání pro semestr zima 2021: scénická výprava pro operu Káťa Kabanová, prostor: JD ND Brno požadavky pro odevzdání: kompletní materiály dle směrnic Nd Brno k explikaci inscenace, barevné kresby všech kostýmů, potřebné rozkresy specifických segmentů kostýmů, vzorky materiálů.

DSCZ502 Kostým II

Rozsah

1/4/4. 4 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

Mgr. MgA. Pavel Borák (přednášející)

Garance

doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D.
Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

Út 12:00–13:30 uc_B, Pá 10:15–11:45 uc_B

Předpoklady

Dokončené studium I. a II semestru I.Roč. Atelieru Scénografie

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Scénografie (program DIFA, N-DRAUM)
• Scénografie (program DIFA, Sce_Sd:N)

Cíle předmětu

cíle: Název semestrálního úkolu: Postdramatická performativita a aktuální témata inscenování ve vztahu ke kostýmu. Studenti se věnují koncepčně autorsky vizuálnímu, zpracování tématu, organizovanému postdramatickými metodami přístupu. Jejich úkolem je v této souvislosti zkoumat nové možnosti kostýmu jako součásti umělecké výpovědi a role oděvu v sociálních projektech, které se vymykají klasickýcm dramatickýcm útvarům. Hledat technologické možnosti 21. století v souvislosti s architekturou, motorikou, světelností kostýmu a jeho významovou výpovědí a pracovat s módními a street trendy, které reprezentují současnou sociálně politickou a duchovní atmosféru společnosti. Současný stav sebeprezentace je napojen na strategie sociálních sítí, které designují „příběhy a role“ participujících aktérů, kdy každý jsme performerem i divákem. Specifickým tématem zájmu je transhumanismus. Zpracovávají politicko-historické, sociálně-performativní, estetické, emocionální, filosofické či materiální kvality, které obsahuje výchozí téma a aplikují je v přístupu k tělu, oděvu, kostýmu. Zdrojové téma vychází z (dramatických) textů současné světové literatury, které si studenti sami vyhledají. Text či téma je v tomto druhu projektu považován za otevřený výchozí bod, který je volně asociován, redukován či dekonstruován. Je pochopen jako "tekutý" zdroj. Téma je situováno do galerijních prostor, jde tedy o formu výstavy, která je "kurátorsky“ dramaturgována a designována. Otázka aktérů je otevřená do nových forem přístupu k specifice celého konceptu, student zkoumá vliv strategií sociálních sítí Tato okolnost tvoří nová paradigmata v přístupu ke kostýmu/oděvu a k tělu (tělesnosti), ta mají studenti za úkol objevit a prověřit v realizaci úkolu. Výše uvedené kvality studenti zkoumají jako tekuté a fragilní části události, která je jen do jisté míry inscenovaná, manipulovaná a organizovaná. Součástí úkolu je dále zkoumání role diváka a performera. Zkoumají možnosti záměny těchto rolí, otázku aktuálnosti a vývoje sebe(re)prezentace, distance, sdílení, a studují další možnosti osobní či skupinové angažovanosti. Pracují se strategiemu sociálních sítí, s přístupem k sebeprezentaci, sebeobjetivizaci a sebeprezentaci, které jsou v mediálních souvislostech propojeny se scénováním sebe jako objektu. Kostýmní uchopení tématu je tedy transformováno do existenciálního obrazu bez nutnosti lineárních vzorců nebo narativních strategií, ty jsou zde, stejně jako fyzické objekty osvobozeny od zaběhnutých vztahů a podrobovány revizi. Z kritické situace pak mohou vzniknout nové narativní postupy reflektující individuální tvůčí postupy studentů. Při četnosti podobných pokusů o nové pochopení inscenování (se), je výzkum na tomto poli nezbytný. (Rozhovory jsou po celou dobu vedeny veřejně v rámci atelieru, možnost vstoupit do diskuse je otevřena pro každého účastníka). Vznik nového předmětu, úprava obsahu či výukových metod předmětu byl podpořen z projektu CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002245 Zvýšení kvality vzdělávání na JAMU

Výstupy z učení

Student má znalosti z oblasti sociálně-uměleckých a výtvarně-dramaturgických strategií a manipulací, v souvislostech s řešením časoprostorové organizace díla inscenovaného či sdíleného v nedivadelních prostorách v souvislosti s kostýmem. Student má znalosti nových forem postdramatické a dekonstuktivní práce s textem, prostorem, materiálem, objektem, světlem a zvukem. Student má znalosti z nových tendencí inscenování, které se odrážejí i v klasické divadelní praxi. Chápe kostým v jeho současném kontextu jako sebeprezentační nástroj "role". Pracuje a rozvíjí téma oděvu, jeho funkce a posunuté významy v současném silně vizuálně vnímajícím světě. Rozpozná znakovost a symboliku oděvu, který působí jako komunikátor situace a vztahů, dovede rozlišit signály, zná reklamní a sociální, filmové a konceptuální strategie, které tyto znaky používají. Student dovede rozpoznat aktuální tendence, které vedou k vytvoření autorského díla, je schopen kriticky transformovat, inovovat již danné inscenační postupy a práci s textem či tématem. Orientuje se popovém tvarosloví, pracuje s mnohovrstevnatostí vizuálních prvků kostýmu. Student dovede prakticky zpracovat nová filosofická paradigma a reflektovat je praktickou uměleckou aktivitou. Dovede pojmout význam jako obraz, tělo jako příběh, prostor jako projekt. Dovede pracovat s novými protikldnými přístupy. Aktivně se podílí na hledání a vytváření nových uměleckch paradigmat skrze svoji tvorbu.Dovede prakticky zpracovat teoretické znalosti do přesně významově komunikujícího kostýmu, používá prakticky zkušenosti s novými i historickými technologiemi a konstrukcí kostýmu.Konceptuálně zpracované téma prakticky realizuje a vukomunikuje s ostatními účastníky projektu.Je schopen úspěšně vvytvořit, vysvětlit, v dialogu rozvíjet a preakticky dokončit kostýmovou koncepci. Pracuje procesuálně, je schopen citlivého vnímání při komunikace s herci či jinými aktéry projektu. Dokumentuje a zaznamenává proces, zkušenosti a výsledný tvar tak, aby byl svhopen pokračovat a rozvinout koncept v dalších projektech. Student je způsobilý pracovat v mezinárodních, vysoce prestižních tvůrčích týmech jako aktivní člen koncepčního vedení projektu. Je způsobilý samostatně vést své umělecké záměry reflektující a tvořící nové vzorce strategií. Je způsobilý pracovat v oboru na prestižní úrovni. Student umí zvládat komplikované otázky a témata výtvarným i dramatickým způsobem vyjádření. Student umí aplikovat a propojit poznatky ze samoastatné tvorby uměleckých projektů s kreativním přístupem k uměleckému provozu. Student rozumí fungování komplikovaných sociálně-umělelckých projektů na špičkové úrovni. Student umí srovnat principy klasického a experimentálního projektu a pracovat s ambivaletnostmi současných uměleských strategií. Student umí aplikovat principy kostýmní tvorby v nedivadelním přístupu do širšího pole projektových aktivit.

Osnova

• I. Co je performativita, jaké jsou možnosti inscenování, je možná nulová zátěž dramatem...? (Zadání tématu, rozhovory o osobním vnímání oděvu jako sebeprezntačním náčiní, obrazu (Imágo). Zkoumáme tělesnost v současných sociálně-uměleckých podmínkách, tělo jako subjekt a objekt, zabýváme se iluzivním přístupem a romantickými a komerčními kvalitami v módních taktikách, sebeobjektivizací v prezentaci politických či sociálních, estetických, genderových a dalších strategií, které se skrývají pod pojmem „role“. II. Můžeme chápat výstavu jako představení? Kdy se stává sociální prostor dramatickým nebo výstavním? (Student si vybírá samostatně textovou předlohu jako inspirační zdroj pro vznik vlastního projektu. Text je vodítkem k vznikajícímu osobnímu příběhu, může k němu být i v konfliktu. Sbírá (historický i současný) materiál který mu pomůže definovat povahu vernisážových, vojenských, pracovních uniforem, dress kódů, etno a eko designů a dalších forem kmenového vyjadřování. Definuje znakově významovou hodnotu oděvu v souvislosti s vizuální kulturou soušasnosti). III. Jaká je autentická a stylizovaná artikulace oděvu? Kdy a kde začíná oděv být kostýmem? Zkoumá jak se osobní příběhy, které prezentujeme skrze své" role“ vzájemně prolínají a činí tak nesourodou koláž, ve které se střetávají kombinace prezentovaného a definují tak ducha doby? (Úkolem studenta je pokusit se artikulovat dobové stylizace oděvu ve vztahu k politickým a společenským událostem. Zpracovává sebraný inspirační materiál, hledá možnostmi přístupu k tématu vzhledem k aktuálnímu kontextu. Tvoří skicový materiál typů a rolí, které souvisí s tématem). IV. Jaké vznikají estetické a obsahové vztahy oděvu k určitému prostoru a situaci? V jakém vztahu je kostým/oděv k civilnímu, industriálnímu, galerijnímu prostoru? Student si vybírá příklady modernistických a postmoderních oděvních ikon. Studuje zdroje stylotvornosti, retrotendence, popové a popártové strategie hvězd, které formují dav. Zkoumá podmínky práce na osobní identitě... Zkoumá rozsah a moc módních komerčních strategií a oponentních hnutí. (Ověřuje si konceptuální východisko zvoleného tématu, myšlenkový zdroj konceptu. Jaké nabízí reference současné módní trendy? Jak se vyvíjí "osobní příběh“ vzhledem k původnímu tématu?) V. Je možnost nebýt performer, když vše je inscenováno? Role aktéra a diváka ztrácí kontury. Vede role k odosobnění a ztrátě zodpovědnosti, nebo mění vztah k egu a referenčním hodnotám jedince i skupiny? Jak se měmí ve 21. století funkce a politika sebeprezentace v souvislosti s feminismem, gendrovou politikou, ztrátou vitality, fertility v Euroamerické společnosti? Jaká jsou budoucí východiska těchto skutečností? Jaké jsou sebeprezentační taktiky díky sociálním sítím? Je možné přijmoput skutečnost jako postpravdivou? (Osobní příběh Jeho půdorys , herní plán, struktura vztahů, kostýmové možnosti, skica scénosledu) VI. Jaké jsou naše emoce? Do jaké míry je prezentujeme oděvem? Diskuse o zobrazovacích strategiích v současném umění ve vztahu k tělu a oděvu, otázky tělového designu) VII. Téma prázdna, které tvoří distanci, kvalitu intervalu, vyprázdnění významu, ztráty přímé návaznosti, změnu paradigmat. Vzniká tak možnost tekutosti a překrývání kontextů. Co nás zajímá ne-li příběh? Tvoříme indukční pole mezi subjekty/ objekty, nebo naopak vyprazdňujeme vztahy? Jakou hodnotu má samotné sdílení situace “být zde a pozoravat pozorování“? (Za jakých podmínek začíná a končí performance? Zkoumání narativnosti materiálů, prezentace současných možností skrze nové technologie). VIII. Přímá úměra makro a mikro příběhů. Jaké sociálně-politické a duchovní, etické podmínky tvoří komerční heslo: Buď manažerem vlastního života? Není jasné jaká máme práva a jak soudit přestupky. Zdá se, že situace je nejen relativní ale i neprůkazná, periferně pozorujeme pravděpodobnost nějakého projektu, protékáme projekty, které na nás nechávají otisky a naopak, jsme označeni projekty, symbolika je nezřetelná. Jsme nezávislí na archetypech, protože nepatří do našeho projektu? Do jaké míry řešíme otázku stínu? Jsme na vernisáži okamžiku... ( Prezentace dosavadní práce - konzultace scénosledu, analýza a ověření konceptu, zásadní posty - poslání projektu). IX. Analýza makro-souvislostí, společenské problematiky krize v mezinárodních souvislostech i osobní rovině, rozbor způsobu vnímání demokracie a její limity v současných politických podmínkách, otázka etiky, elit, jinakosti, posuzování oděvních vyjádření těchto fenoménů v historii národů. Spiritualita oděvu. Společenské dopady, reakce uměleckého provozu. Mikro příběh versus makro strategie. (Proces - zkoumání zpětného odrazu zadaných témat v současném stavu projektu, Hledání a upřesňování nového způsobu narace, technologické otázky projektu, jejich definování) X. Koncepční, dramaturgicko-logistická stránka projektu, strategie pohybu diváků/performerů po liniích bodů zájmu. Čtyři druhy diváka (návštěvníka výstavy). Vedení choreografie skupiny, geometrie vztahů přinášející nové roviny aktivit a vnímání. (Konzultování dosavadního stavu projektu s nezúčastněným kolegou nebo odbporníkem) XI. Pozorování výsledných tendencí a jejich ověřování. Koncepční věrohodnost, vizuální a performativní uchopení celku. Definování nových narativ, strategií a použitých způsobů. (Realizace modelů v zadaném měřítku, použití kostýmů ve videích, fotografiích atd). XII. Materiálová realizace, redukce, technologická kontrola ( konzultace s odborníkem). Chyba jako progresivní okamžik procesu. XIII. Písemná zpráva reflektující proces, koncept a výsledek projektu, jeho možnosti do budoucnosti. Obraz jako esej. Redukce, adjustace, záznam, dokumentace, portfolio. Konečná instalace. XIV. Klauzury – ústní a písemná obhajoba projektu. Hodnocení v kolektivu.

Literatura

• Fashion Today, Colin Mc Dowel, Phaidon, London 2000 The fashion book, Phaidon 1998. info
• L. Kybalová, Dějiny odívání, 1996. info
• L. Kybalová, Encyklopedie módy, 1973. info
• PŠENIČKA, Martin: Postdramatické divadlo Hanse-Thiese Lehmanna.Divadelní revue 2008, č. 3.6.
• c
• Han, Byung-Chun,Vyhořelá společnost, Rybka Publishers, 2016, ISBN: 978-80-87950-05-0 ,
• FISCHER-LICHTE, Erika. Dejiny drámy. Bratislava: Divadelný ústav, 2003.
• CARLSON, Marvin. Dejiny divadelných teórií. Bratislava: Divadelný ústav, 2006.
• CURRAN, J. Daniel; RENZETTI, M. Claire. Ženy, muži a společnost. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0525-2. S. 644.
• Elias Canneti, Masa a moc, Academia, 2007, ISBN 978-80-200-1512-9
• Gilles Lipowetsky, Soumrak povinnosti, PROSTOR,2011 , ISBN 9788072602377

Výukové metody

* Pravidelná výuka * Počet hodin kontaktní výuky týdně: 4 * Počet hodin samostatné práce studenta týdně: 6 Přednášky, dialog, konzultace, samostatná práce, tvorba projektu, ptaktiká čast, dokumentace, portfolio, písemná esej, obhajoba na klauzurní zkoušce

Metody hodnocení

Klasifikovaný zápočet na základě odevzdání a veřejné prezentace zadaného projektu při klauzurách

Informace učitele

zadání pro semestr zima 2021: scénická výprava pro operu Káťa Kabanová, prostor: JD ND Brno požadavky pro odevzdání: kompletní materiály dle směrnic Nd Brno k explikaci inscenace, barevné kresby všech kostýmů, potřebné rozkresy specifických segmentů kostýmů, vzorky materiálů.

DSCZ502 Kostým II

Rozsah

1/4/4. 4 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

doc. Mgr. Jana Preková (přednášející)

Garance

doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D.
Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

Út 14:30–15:15 ucebna_A, Út 15:15–16:00 ucebna_A

Předpoklady

Dokončené studium I. a II semestru I.Roč. Atelieru Scénografie

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Scénografie (program DIFA, N-DRAUM)
• Scénografie (program DIFA, Sce_Sd:N)

Cíle předmětu

cíle: Název semestrálního úkolu: Postdramatická performativita a aktuální témata inscenování ve vztahu ke kostýmu. Studenti se věnují koncepčně autorsky vizuálnímu, zpracování tématu, organizovanému postdramatickými metodami přístupu. Jejich úkolem je v této souvislosti zkoumat nové možnosti kostýmu jako součásti umělecké výpovědi a role oděvu v sociálních projektech, které se vymykají klasickýcm dramatickýcm útvarům. Hledat technologické možnosti 21. století v souvislosti s architekturou, motorikou, světelností kostýmu a jeho významovou výpovědí a pracovat s módními a street trendy, které reprezentují současnou sociálně politickou a duchovní atmosféru společnosti. Současný stav sebeprezentace je napojen na strategie sociálních sítí, které designují „příběhy a role“ participujících aktérů, kdy každý jsme performerem i divákem. Specifickým tématem zájmu je transhumanismus. Zpracovávají politicko-historické, sociálně-performativní, estetické, emocionální, filosofické či materiální kvality, které obsahuje výchozí téma a aplikují je v přístupu k tělu, oděvu, kostýmu. Zdrojové téma vychází z (dramatických) textů současné světové literatury, které si studenti sami vyhledají. Text či téma je v tomto druhu projektu považován za otevřený výchozí bod, který je volně asociován, redukován či dekonstruován. Je pochopen jako "tekutý" zdroj. Téma je situováno do galerijních prostor, jde tedy o formu výstavy, která je "kurátorsky“ dramaturgována a designována. Otázka aktérů je otevřená do nových forem přístupu k specifice celého konceptu, student zkoumá vliv strategií sociálních sítí Tato okolnost tvoří nová paradigmata v přístupu ke kostýmu/oděvu a k tělu (tělesnosti), ta mají studenti za úkol objevit a prověřit v realizaci úkolu. Výše uvedené kvality studenti zkoumají jako tekuté a fragilní části události, která je jen do jisté míry inscenovaná, manipulovaná a organizovaná. Součástí úkolu je dále zkoumání role diváka a performera. Zkoumají možnosti záměny těchto rolí, otázku aktuálnosti a vývoje sebe(re)prezentace, distance, sdílení, a studují další možnosti osobní či skupinové angažovanosti. Pracují se strategiemu sociálních sítí, s přístupem k sebeprezentaci, sebeobjetivizaci a sebeprezentaci, které jsou v mediálních souvislostech propojeny se scénováním sebe jako objektu. Kostýmní uchopení tématu je tedy transformováno do existenciálního obrazu bez nutnosti lineárních vzorců nebo narativních strategií, ty jsou zde, stejně jako fyzické objekty osvobozeny od zaběhnutých vztahů a podrobovány revizi. Z kritické situace pak mohou vzniknout nové narativní postupy reflektující individuální tvůčí postupy studentů. Při četnosti podobných pokusů o nové pochopení inscenování (se), je výzkum na tomto poli nezbytný. (Rozhovory jsou po celou dobu vedeny veřejně v rámci atelieru, možnost vstoupit do diskuse je otevřena pro každého účastníka). Vznik nového předmětu, úprava obsahu či výukových metod předmětu byl podpořen z projektu CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002245 Zvýšení kvality vzdělávání na JAMU

Výstupy z učení

Student má znalosti z oblasti sociálně-uměleckých a výtvarně-dramaturgických strategií a manipulací, v souvislostech s řešením časoprostorové organizace díla inscenovaného či sdíleného v nedivadelních prostorách v souvislosti s kostýmem. Student má znalosti nových forem postdramatické a dekonstuktivní práce s textem, prostorem, materiálem, objektem, světlem a zvukem. Student má znalosti z nových tendencí inscenování, které se odrážejí i v klasické divadelní praxi. Chápe kostým v jeho současném kontextu jako sebeprezentační nástroj "role". Pracuje a rozvíjí téma oděvu, jeho funkce a posunuté významy v současném silně vizuálně vnímajícím světě. Rozpozná znakovost a symboliku oděvu, který působí jako komunikátor situace a vztahů, dovede rozlišit signály, zná reklamní a sociální, filmové a konceptuální strategie, které tyto znaky používají. Student dovede rozpoznat aktuální tendence, které vedou k vytvoření autorského díla, je schopen kriticky transformovat, inovovat již danné inscenační postupy a práci s textem či tématem. Orientuje se popovém tvarosloví, pracuje s mnohovrstevnatostí vizuálních prvků kostýmu. Student dovede prakticky zpracovat nová filosofická paradigma a reflektovat je praktickou uměleckou aktivitou. Dovede pojmout význam jako obraz, tělo jako příběh, prostor jako projekt. Dovede pracovat s novými protikldnými přístupy. Aktivně se podílí na hledání a vytváření nových uměleckch paradigmat skrze svoji tvorbu.Dovede prakticky zpracovat teoretické znalosti do přesně významově komunikujícího kostýmu, používá prakticky zkušenosti s novými i historickými technologiemi a konstrukcí kostýmu.Konceptuálně zpracované téma prakticky realizuje a vukomunikuje s ostatními účastníky projektu.Je schopen úspěšně vvytvořit, vysvětlit, v dialogu rozvíjet a preakticky dokončit kostýmovou koncepci. Pracuje procesuálně, je schopen citlivého vnímání při komunikace s herci či jinými aktéry projektu. Dokumentuje a zaznamenává proces, zkušenosti a výsledný tvar tak, aby byl svhopen pokračovat a rozvinout koncept v dalších projektech. Student je způsobilý pracovat v mezinárodních, vysoce prestižních tvůrčích týmech jako aktivní člen koncepčního vedení projektu. Je způsobilý samostatně vést své umělecké záměry reflektující a tvořící nové vzorce strategií. Je způsobilý pracovat v oboru na prestižní úrovni. Student umí zvládat komplikované otázky a témata výtvarným i dramatickým způsobem vyjádření. Student umí aplikovat a propojit poznatky ze samoastatné tvorby uměleckých projektů s kreativním přístupem k uměleckému provozu. Student rozumí fungování komplikovaných sociálně-umělelckých projektů na špičkové úrovni. Student umí srovnat principy klasického a experimentálního projektu a pracovat s ambivaletnostmi současných uměleských strategií. Student umí aplikovat principy kostýmní tvorby v nedivadelním přístupu do širšího pole projektových aktivit.

Osnova

• I. Co je performativita, jaké jsou možnosti inscenování, je možná nulová zátěž dramatem...? (Zadání tématu, rozhovory o osobním vnímání oděvu jako sebeprezntačním náčiní, obrazu (Imágo). Zkoumáme tělesnost v současných sociálně-uměleckých podmínkách, tělo jako subjekt a objekt, zabýváme se iluzivním přístupem a romantickými a komerčními kvalitami v módních taktikách, sebeobjektivizací v prezentaci politických či sociálních, estetických, genderových a dalších strategií, které se skrývají pod pojmem „role“. II. Můžeme chápat výstavu jako představení? Kdy se stává sociální prostor dramatickým nebo výstavním? (Student si vybírá samostatně textovou předlohu jako inspirační zdroj pro vznik vlastního projektu. Text je vodítkem k vznikajícímu osobnímu příběhu, může k němu být i v konfliktu. Sbírá (historický i současný) materiál který mu pomůže definovat povahu vernisážových, vojenských, pracovních uniforem, dress kódů, etno a eko designů a dalších forem kmenového vyjadřování. Definuje znakově významovou hodnotu oděvu v souvislosti s vizuální kulturou soušasnosti). III. Jaká je autentická a stylizovaná artikulace oděvu? Kdy a kde začíná oděv být kostýmem? Zkoumá jak se osobní příběhy, které prezentujeme skrze své" role“ vzájemně prolínají a činí tak nesourodou koláž, ve které se střetávají kombinace prezentovaného a definují tak ducha doby? (Úkolem studenta je pokusit se artikulovat dobové stylizace oděvu ve vztahu k politickým a společenským událostem. Zpracovává sebraný inspirační materiál, hledá možnostmi přístupu k tématu vzhledem k aktuálnímu kontextu. Tvoří skicový materiál typů a rolí, které souvisí s tématem). IV. Jaké vznikají estetické a obsahové vztahy oděvu k určitému prostoru a situaci? V jakém vztahu je kostým/oděv k civilnímu, industriálnímu, galerijnímu prostoru? Student si vybírá příklady modernistických a postmoderních oděvních ikon. Studuje zdroje stylotvornosti, retrotendence, popové a popártové strategie hvězd, které formují dav. Zkoumá podmínky práce na osobní identitě... Zkoumá rozsah a moc módních komerčních strategií a oponentních hnutí. (Ověřuje si konceptuální východisko zvoleného tématu, myšlenkový zdroj konceptu. Jaké nabízí reference současné módní trendy? Jak se vyvíjí "osobní příběh“ vzhledem k původnímu tématu?) V. Je možnost nebýt performer, když vše je inscenováno? Role aktéra a diváka ztrácí kontury. Vede role k odosobnění a ztrátě zodpovědnosti, nebo mění vztah k egu a referenčním hodnotám jedince i skupiny? Jak se měmí ve 21. století funkce a politika sebeprezentace v souvislosti s feminismem, gendrovou politikou, ztrátou vitality, fertility v Euroamerické společnosti? Jaká jsou budoucí východiska těchto skutečností? Jaké jsou sebeprezentační taktiky díky sociálním sítím? Je možné přijmoput skutečnost jako postpravdivou? (Osobní příběh Jeho půdorys , herní plán, struktura vztahů, kostýmové možnosti, skica scénosledu) VI. Jaké jsou naše emoce? Do jaké míry je prezentujeme oděvem? Diskuse o zobrazovacích strategiích v současném umění ve vztahu k tělu a oděvu, otázky tělového designu) VII. Téma prázdna, které tvoří distanci, kvalitu intervalu, vyprázdnění významu, ztráty přímé návaznosti, změnu paradigmat. Vzniká tak možnost tekutosti a překrývání kontextů. Co nás zajímá ne-li příběh? Tvoříme indukční pole mezi subjekty/ objekty, nebo naopak vyprazdňujeme vztahy? Jakou hodnotu má samotné sdílení situace “být zde a pozoravat pozorování“? (Za jakých podmínek začíná a končí performance? Zkoumání narativnosti materiálů, prezentace současných možností skrze nové technologie). VIII. Přímá úměra makro a mikro příběhů. Jaké sociálně-politické a duchovní, etické podmínky tvoří komerční heslo: Buď manažerem vlastního života? Není jasné jaká máme práva a jak soudit přestupky. Zdá se, že situace je nejen relativní ale i neprůkazná, periferně pozorujeme pravděpodobnost nějakého projektu, protékáme projekty, které na nás nechávají otisky a naopak, jsme označeni projekty, symbolika je nezřetelná. Jsme nezávislí na archetypech, protože nepatří do našeho projektu? Do jaké míry řešíme otázku stínu? Jsme na vernisáži okamžiku... ( Prezentace dosavadní práce - konzultace scénosledu, analýza a ověření konceptu, zásadní posty - poslání projektu). IX. Analýza makro-souvislostí, společenské problematiky krize v mezinárodních souvislostech i osobní rovině, rozbor způsobu vnímání demokracie a její limity v současných politických podmínkách, otázka etiky, elit, jinakosti, posuzování oděvních vyjádření těchto fenoménů v historii národů. Spiritualita oděvu. Společenské dopady, reakce uměleckého provozu. Mikro příběh versus makro strategie. (Proces - zkoumání zpětného odrazu zadaných témat v současném stavu projektu, Hledání a upřesňování nového způsobu narace, technologické otázky projektu, jejich definování) X. Koncepční, dramaturgicko-logistická stránka projektu, strategie pohybu diváků/performerů po liniích bodů zájmu. Čtyři druhy diváka (návštěvníka výstavy). Vedení choreografie skupiny, geometrie vztahů přinášející nové roviny aktivit a vnímání. (Konzultování dosavadního stavu projektu s nezúčastněným kolegou nebo odbporníkem) XI. Pozorování výsledných tendencí a jejich ověřování. Koncepční věrohodnost, vizuální a performativní uchopení celku. Definování nových narativ, strategií a použitých způsobů. (Realizace modelů v zadaném měřítku, použití kostýmů ve videích, fotografiích atd). XII. Materiálová realizace, redukce, technologická kontrola ( konzultace s odborníkem). Chyba jako progresivní okamžik procesu. XIII. Písemná zpráva reflektující proces, koncept a výsledek projektu, jeho možnosti do budoucnosti. Obraz jako esej. Redukce, adjustace, záznam, dokumentace, portfolio. Konečná instalace. XIV. Klauzury – ústní a písemná obhajoba projektu. Hodnocení v kolektivu.

Literatura

• Fashion Today, Colin Mc Dowel, Phaidon, London 2000 The fashion book, Phaidon 1998. info
• L. Kybalová, Dějiny odívání, 1996. info
• L. Kybalová, Encyklopedie módy, 1973. info
• FISCHER-LICHTE, Erika. Dejiny drámy. Bratislava: Divadelný ústav, 2003.
• PŠENIČKA, Martin: Postdramatické divadlo Hanse-Thiese Lehmanna.Divadelní revue 2008, č. 3.6.
• Han, Byung-Chun,Vyhořelá společnost, Rybka Publishers, 2016, ISBN: 978-80-87950-05-0 ,
• Elias Canneti, Masa a moc, Academia, 2007, ISBN 978-80-200-1512-9
• Gilles Lipowetsky, Soumrak povinnosti, PROSTOR,2011 , ISBN 9788072602377
• c
• CARLSON, Marvin. Dejiny divadelných teórií. Bratislava: Divadelný ústav, 2006.
• CURRAN, J. Daniel; RENZETTI, M. Claire. Ženy, muži a společnost. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0525-2. S. 644.

Výukové metody

* Pravidelná výuka * Počet hodin kontaktní výuky týdně: 4 * Počet hodin samostatné práce studenta týdně: 6 Přednášky, dialog, konzultace, samostatná práce, tvorba projektu, ptaktiká čast, dokumentace, portfolio, písemná esej, obhajoba na klauzurní zkoušce

Metody hodnocení

Klasifikovaný zápočet na základě odevzdání a veřejné prezentace zadaného projektu při klauzurách

DSCZ502 Kostým II

Rozsah

1/4/4. 4 kr. Ukončení: kz.

Vyučující

doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D. (přednášející)

Garance

doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D.
Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

Út 10:15–13:30 0.01, Čt 11:00–14:00 0.01

Předpoklady

Dokončené studium I. a II semestru I.Roč. Atelieru Scénografie

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Scénografie (program DIFA, N-DRAUM)

Cíle předmětu

cíle: Název semestrálního úkolu: Postdramatická performativita a aktuální témata inscenování ve vztahu ke kostýmu. Studenti se věnují koncepčně autorsky vizuálnímu, zpracování tématu, organizovanému postdramatickými metodami přístupu. Jejich úkolem je v této souvislosti zkoumat nové možnosti kostýmu jako součásti umělecké výpovědi a role oděvu v sociálních projektech, které se vymykají klasickýcm dramatickýcm útvarům. Hledat technologické možnosti 21. století v souvislosti s architekturou, motorikou, světelností kostýmu a jeho významovou výpovědí a pracovat s módními a street trendy, které reprezentují současnou sociálně politickou a duchovní atmosféru společnosti. Současný stav sebeprezentace je napojen na strategie sociálních sítí, které designují „příběhy a role“ participujících aktérů, kdy každý jsme performerem i divákem. Specifickým tématem zájmu je transhumanismus. Zpracovávají politicko-historické, sociálně-performativní, estetické, emocionální, filosofické či materiální kvality, které obsahuje výchozí téma a aplikují je v přístupu k tělu, oděvu, kostýmu. Zdrojové téma vychází z (dramatických) textů současné světové literatury, které si studenti sami vyhledají. Text či téma je v tomto druhu projektu považován za otevřený výchozí bod, který je volně asociován, redukován či dekonstruován. Je pochopen jako "tekutý" zdroj. Téma je situováno do galerijních prostor, jde tedy o formu výstavy, která je "kurátorsky“ dramaturgována a designována. Otázka aktérů je otevřená do nových forem přístupu k specifice celého konceptu, student zkoumá vliv strategií sociálních sítí Tato okolnost tvoří nová paradigmata v přístupu ke kostýmu/oděvu a k tělu (tělesnosti), ta mají studenti za úkol objevit a prověřit v realizaci úkolu. Výše uvedené kvality studenti zkoumají jako tekuté a fragilní části události, která je jen do jisté míry inscenovaná, manipulovaná a organizovaná. Součástí úkolu je dále zkoumání role diváka a performera. Zkoumají možnosti záměny těchto rolí, otázku aktuálnosti a vývoje sebe(re)prezentace, distance, sdílení, a studují další možnosti osobní či skupinové angažovanosti. Pracují se strategiemu sociálních sítí, s přístupem k sebeprezentaci, sebeobjetivizaci a sebeprezentaci, které jsou v mediálních souvislostech propojeny se scénováním sebe jako objektu. Kostýmní uchopení tématu je tedy transformováno do existenciálního obrazu bez nutnosti lineárních vzorců nebo narativních strategií, ty jsou zde, stejně jako fyzické objekty osvobozeny od zaběhnutých vztahů a podrobovány revizi. Z kritické situace pak mohou vzniknout nové narativní postupy reflektující individuální tvůčí postupy studentů. Při četnosti podobných pokusů o nové pochopení inscenování (se), je výzkum na tomto poli nezbytný. (Rozhovory jsou po celou dobu vedeny veřejně v rámci atelieru, možnost vstoupit do diskuse je otevřena pro každého účastníka). Vznik nového předmětu, úprava obsahu či výukových metod předmětu byl podpořen z projektu CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002245 Zvýšení kvality vzdělávání na JAMU

Výstupy z učení

Student má znalosti z oblasti sociálně-uměleckých a výtvarně-dramaturgických strategií a manipulací, v souvislostech s řešením časoprostorové organizace díla inscenovaného či sdíleného v nedivadelních prostorách v souvislosti s kostýmem. Student má znalosti nových forem postdramatické a dekonstuktivní práce s textem, prostorem, materiálem, objektem, světlem a zvukem. Student má znalosti z nových tendencí inscenování, které se odrážejí i v klasické divadelní praxi. Chápe kostým v jeho současném kontextu jako sebeprezentační nástroj "role". Pracuje a rozvíjí téma oděvu, jeho funkce a posunuté významy v současném silně vizuálně vnímajícím světě. Rozpozná znakovost a symboliku oděvu, který působí jako komunikátor situace a vztahů, dovede rozlišit signály, zná reklamní a sociální, filmové a konceptuální strategie, které tyto znaky používají. Student dovede rozpoznat aktuální tendence, které vedou k vytvoření autorského díla, je schopen kriticky transformovat, inovovat již danné inscenační postupy a práci s textem či tématem. Orientuje se popovém tvarosloví, pracuje s mnohovrstevnatostí vizuálních prvků kostýmu. Student dovede prakticky zpracovat nová filosofická paradigma a reflektovat je praktickou uměleckou aktivitou. Dovede pojmout význam jako obraz, tělo jako příběh, prostor jako projekt. Dovede pracovat s novými protikldnými přístupy. Aktivně se podílí na hledání a vytváření nových uměleckch paradigmat skrze svoji tvorbu.Dovede prakticky zpracovat teoretické znalosti do přesně významově komunikujícího kostýmu, používá prakticky zkušenosti s novými i historickými technologiemi a konstrukcí kostýmu.Konceptuálně zpracované téma prakticky realizuje a vukomunikuje s ostatními účastníky projektu.Je schopen úspěšně vvytvořit, vysvětlit, v dialogu rozvíjet a preakticky dokončit kostýmovou koncepci. Pracuje procesuálně, je schopen citlivého vnímání při komunikace s herci či jinými aktéry projektu. Dokumentuje a zaznamenává proces, zkušenosti a výsledný tvar tak, aby byl svhopen pokračovat a rozvinout koncept v dalších projektech. Student je způsobilý pracovat v mezinárodních, vysoce prestižních tvůrčích týmech jako aktivní člen koncepčního vedení projektu. Je způsobilý samostatně vést své umělecké záměry reflektující a tvořící nové vzorce strategií. Je způsobilý pracovat v oboru na prestižní úrovni. Student umí zvládat komplikované otázky a témata výtvarným i dramatickým způsobem vyjádření. Student umí aplikovat a propojit poznatky ze samoastatné tvorby uměleckých projektů s kreativním přístupem k uměleckému provozu. Student rozumí fungování komplikovaných sociálně-umělelckých projektů na špičkové úrovni. Student umí srovnat principy klasického a experimentálního projektu a pracovat s ambivaletnostmi současných uměleských strategií. Student umí aplikovat principy kostýmní tvorby v nedivadelním přístupu do širšího pole projektových aktivit.

Osnova

• I. Co je performativita, jaké jsou možnosti inscenování, je možná nulová zátěž dramatem...? (Zadání tématu, rozhovory o osobním vnímání oděvu jako sebeprezntačním náčiní, obrazu (Imágo). Zkoumáme tělesnost v současných sociálně-uměleckých podmínkách, tělo jako subjekt a objekt, zabýváme se iluzivním přístupem a romantickými a komerčními kvalitami v módních taktikách, sebeobjektivizací v prezentaci politických či sociálních, estetických, genderových a dalších strategií, které se skrývají pod pojmem „role“. II. Můžeme chápat výstavu jako představení? Kdy se stává sociální prostor dramatickým nebo výstavním? (Student si vybírá samostatně textovou předlohu jako inspirační zdroj pro vznik vlastního projektu. Text je vodítkem k vznikajícímu osobnímu příběhu, může k němu být i v konfliktu. Sbírá (historický i současný) materiál který mu pomůže definovat povahu vernisážových, vojenských, pracovních uniforem, dress kódů, etno a eko designů a dalších forem kmenového vyjadřování. Definuje znakově významovou hodnotu oděvu v souvislosti s vizuální kulturou soušasnosti). III. Jaká je autentická a stylizovaná artikulace oděvu? Kdy a kde začíná oděv být kostýmem? Zkoumá jak se osobní příběhy, které prezentujeme skrze své" role“ vzájemně prolínají a činí tak nesourodou koláž, ve které se střetávají kombinace prezentovaného a definují tak ducha doby? (Úkolem studenta je pokusit se artikulovat dobové stylizace oděvu ve vztahu k politickým a společenským událostem. Zpracovává sebraný inspirační materiál, hledá možnostmi přístupu k tématu vzhledem k aktuálnímu kontextu. Tvoří skicový materiál typů a rolí, které souvisí s tématem). IV. Jaké vznikají estetické a obsahové vztahy oděvu k určitému prostoru a situaci? V jakém vztahu je kostým/oděv k civilnímu, industriálnímu, galerijnímu prostoru? Student si vybírá příklady modernistických a postmoderních oděvních ikon. Studuje zdroje stylotvornosti, retrotendence, popové a popártové strategie hvězd, které formují dav. Zkoumá podmínky práce na osobní identitě... Zkoumá rozsah a moc módních komerčních strategií a oponentních hnutí. (Ověřuje si konceptuální východisko zvoleného tématu, myšlenkový zdroj konceptu. Jaké nabízí reference současné módní trendy? Jak se vyvíjí "osobní příběh“ vzhledem k původnímu tématu?) V. Je možnost nebýt performer, když vše je inscenováno? Role aktéra a diváka ztrácí kontury. Vede role k odosobnění a ztrátě zodpovědnosti, nebo mění vztah k egu a referenčním hodnotám jedince i skupiny? Jak se měmí ve 21. století funkce a politika sebeprezentace v souvislosti s feminismem, gendrovou politikou, ztrátou vitality, fertility v Euroamerické společnosti? Jaká jsou budoucí východiska těchto skutečností? Jaké jsou sebeprezentační taktiky díky sociálním sítím? Je možné přijmoput skutečnost jako postpravdivou? (Osobní příběh Jeho půdorys , herní plán, struktura vztahů, kostýmové možnosti, skica scénosledu) VI. Jaké jsou naše emoce? Do jaké míry je prezentujeme oděvem? Diskuse o zobrazovacích strategiích v současném umění ve vztahu k tělu a oděvu, otázky tělového designu) VII. Téma prázdna, které tvoří distanci, kvalitu intervalu, vyprázdnění významu, ztráty přímé návaznosti, změnu paradigmat. Vzniká tak možnost tekutosti a překrývání kontextů. Co nás zajímá ne-li příběh? Tvoříme indukční pole mezi subjekty/ objekty, nebo naopak vyprazdňujeme vztahy? Jakou hodnotu má samotné sdílení situace “být zde a pozoravat pozorování“? (Za jakých podmínek začíná a končí performance? Zkoumání narativnosti materiálů, prezentace současných možností skrze nové technologie). VIII. Přímá úměra makro a mikro příběhů. Jaké sociálně-politické a duchovní, etické podmínky tvoří komerční heslo: Buď manažerem vlastního života? Není jasné jaká máme práva a jak soudit přestupky. Zdá se, že situace je nejen relativní ale i neprůkazná, periferně pozorujeme pravděpodobnost nějakého projektu, protékáme projekty, které na nás nechávají otisky a naopak, jsme označeni projekty, symbolika je nezřetelná. Jsme nezávislí na archetypech, protože nepatří do našeho projektu? Do jaké míry řešíme otázku stínu? Jsme na vernisáži okamžiku... ( Prezentace dosavadní práce - konzultace scénosledu, analýza a ověření konceptu, zásadní posty - poslání projektu). IX. Analýza makro-souvislostí, společenské problematiky krize v mezinárodních souvislostech i osobní rovině, rozbor způsobu vnímání demokracie a její limity v současných politických podmínkách, otázka etiky, elit, jinakosti, posuzování oděvních vyjádření těchto fenoménů v historii národů. Spiritualita oděvu. Společenské dopady, reakce uměleckého provozu. Mikro příběh versus makro strategie. (Proces - zkoumání zpětného odrazu zadaných témat v současném stavu projektu, Hledání a upřesňování nového způsobu narace, technologické otázky projektu, jejich definování) X. Koncepční, dramaturgicko-logistická stránka projektu, strategie pohybu diváků/performerů po liniích bodů zájmu. Čtyři druhy diváka (návštěvníka výstavy). Vedení choreografie skupiny, geometrie vztahů přinášející nové roviny aktivit a vnímání. (Konzultování dosavadního stavu projektu s nezúčastněným kolegou nebo odbporníkem) XI. Pozorování výsledných tendencí a jejich ověřování. Koncepční věrohodnost, vizuální a performativní uchopení celku. Definování nových narativ, strategií a použitých způsobů. (Realizace modelů v zadaném měřítku, použití kostýmů ve videích, fotografiích atd). XII. Materiálová realizace, redukce, technologická kontrola ( konzultace s odborníkem). Chyba jako progresivní okamžik procesu. XIII. Písemná zpráva reflektující proces, koncept a výsledek projektu, jeho možnosti do budoucnosti. Obraz jako esej. Redukce, adjustace, záznam, dokumentace, portfolio. Konečná instalace. XIV. Klauzury – ústní a písemná obhajoba projektu. Hodnocení v kolektivu.

Literatura

• Fashion Today, Colin Mc Dowel, Phaidon, London 2000 The fashion book, Phaidon 1998. info
• L. Kybalová, Dějiny odívání, 1996. info
• L. Kybalová, Encyklopedie módy, 1973. info
• FISCHER-LICHTE, Erika. Dejiny drámy. Bratislava: Divadelný ústav, 2003.
• PŠENIČKA, Martin: Postdramatické divadlo Hanse-Thiese Lehmanna.Divadelní revue 2008, č. 3.6.
• Han, Byung-Chun,Vyhořelá společnost, Rybka Publishers, 2016, ISBN: 978-80-87950-05-0 ,
• Elias Canneti, Masa a moc, Academia, 2007, ISBN 978-80-200-1512-9
• Gilles Lipowetsky, Soumrak povinnosti, PROSTOR,2011 , ISBN 9788072602377
• c
• CARLSON, Marvin. Dejiny divadelných teórií. Bratislava: Divadelný ústav, 2006.
• CURRAN, J. Daniel; RENZETTI, M. Claire. Ženy, muži a společnost. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0525-2. S. 644.

Výukové metody

* Pravidelná výuka * Počet hodin kontaktní výuky týdně: 4 * Počet hodin samostatné práce studenta týdně: 6 Přednášky, dialog, konzultace, samostatná práce, tvorba projektu, ptaktiká čast, dokumentace, portfolio, písemná esej, obhajoba na klauzurní zkoušce

Metody hodnocení

Klasifikovaný zápočet na základě odevzdání a veřejné prezentace zadaného projektu při klauzurách

DSCZ502 Kostým

Rozsah

0/4/6. 5 kr. Ukončení: kz.

Vyučující

doc. Mgr. Jan Štěpánek (přednášející)

Garance

doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D.
Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

St 18:00–19:30 MARTA_UCEBNY

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Scénografie (program DIFA, B-DRAUM)
• Scénografie (program DIFA, N-DRAUM)

Cíle předmětu

Kostýmní tvorba, nezřídka jako součást týmové práce s výsledkem syntetického uměleckého artefaktu, je jednou z rozhodujících složek, podílejících se na vzniku jevištního i filmového díla a děl vytvářených pro netradiční, nedivadelní prostory. Předmět Kostým vede studenta k rozvíjení samostatného myšlení a rozvoji individuality ve zvládání obsahů specifických funkcí divadelního kostýmu.

Osnova

• Výuka vychází z požadavku komplexního výtvarně scénografického řešení zadaného tématu, jehož je kostým integrální součástí. Společně s analýzou zadání a analýzou postav jsou řešeny významové a výrazové vizuální vztahy a nalézány klíče a koncepce(skici, volné kresby na dané téma, sběr inspirativního materiálu, materiálové kompozice, výsledné barevné návrhy kostýmů, silueta - materiály - barevnost , kontrasty - vztahy mezi postavami, líčení, rekvizita).
  
  Studium probíhá formou průběžných konzultací s pedagogem, konfrontací se studenty režie a dramaturgie.
  
  Průběžná výuka je zakončena akademickým scénickým projektem, který slouží jako profesionální podklad pro realizaci představení v divadle.
  
  Hodnocena je kvalita průběžné práce a schopnost individuální umělecké práce, kreativita a schopnost dokončit projekt, který je prezentován při klauzurách.
  
  Posluchač je veden ke vzájemné interakci s ostatními složkami jevištního či volného díla.
  
  zadání konkrétního úkolu, jeho analýza a vymezení
  
  konzultace jednotlivých inspiračních zdrojů, skic, návrhů, hledání interpretačních postupů
  
  individuální konzultace koncepce a funkčnosti kostýmní výpravy v návaznosti na ostatní složky díla
  
  realizace a popřípadě vedení výroby jednotlivých výtvarných kostýmních objektů a masek podle vybraných návrhů.

Literatura

• L. Kybalová, Encyklopedie módy, 1973. info
• L. Kybalová, Dějiny odívání, 1996. info
• Fashion Today, Colin Mc Dowel, Phaidon, London 2000 The fashion book, Phaidon 1998. info
• Století módy, Ch. Sellingová, Slovárt 2000 The story of World opera, London 1961. info

Výukové metody

* Pravidelná výuka * Počet hodin kontaktní výuky týdně: 4 * Počet hodin samostatné práce studenta týdně: 6

Metody hodnocení

Klasifikovaný zápočet na základě odevzdání a veřejné prezentace zadaného projektu při klauzurách

DSCZ502 Kostým

Rozsah

0/4/6. 5 kr. Ukončení: kz.

Vyučující

doc. Mgr. Jana Preková (přednášející)

Garance

doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D.
Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

Út 12:00–13:30 MARTA_UCEBNY

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Scénografie (program DIFA, N-DRAUM)

Cíle předmětu

Kostýmní tvorba, nezřídka jako součást týmové práce s výsledkem syntetického uměleckého artefaktu, je jednou z rozhodujících složek, podílejících se na vzniku jevištního i filmového díla a děl vytvářených pro netradiční, nedivadelní prostory. Předmět Kostým vede studenta k rozvíjení samostatného myšlení a rozvoji individuality ve zvládání obsahů specifických funkcí divadelního kostýmu.

Osnova

• Výuka vychází z požadavku komplexního výtvarně scénografického řešení zadaného tématu, jehož je kostým integrální součástí. Společně s analýzou zadání a analýzou postav jsou řešeny významové a výrazové vizuální vztahy a nalézány klíče a koncepce(skici, volné kresby na dané téma, sběr inspirativního materiálu, materiálové kompozice, výsledné barevné návrhy kostýmů, silueta - materiály - barevnost , kontrasty - vztahy mezi postavami, líčení, rekvizita).
  
  Studium probíhá formou průběžných konzultací s pedagogem, konfrontací se studenty režie a dramaturgie.
  
  Průběžná výuka je zakončena akademickým scénickým projektem, který slouží jako profesionální podklad pro realizaci představení v divadle.
  
  Hodnocena je kvalita průběžné práce a schopnost individuální umělecké práce, kreativita a schopnost dokončit projekt, který je prezentován při klauzurách.
  
  Posluchač je veden ke vzájemné interakci s ostatními složkami jevištního či volného díla.
  
  zadání konkrétního úkolu, jeho analýza a vymezení
  
  konzultace jednotlivých inspiračních zdrojů, skic, návrhů, hledání interpretačních postupů
  
  individuální konzultace koncepce a funkčnosti kostýmní výpravy v návaznosti na ostatní složky díla
  
  realizace a popřípadě vedení výroby jednotlivých výtvarných kostýmních objektů a masek podle vybraných návrhů.

Literatura

• L. Kybalová, Encyklopedie módy, 1973. info
• L. Kybalová, Dějiny odívání, 1996. info
• Fashion Today, Colin Mc Dowel, Phaidon, London 2000 The fashion book, Phaidon 1998. info
• Století módy, Ch. Sellingová, Slovárt 2000 The story of World opera, London 1961. info

Výukové metody

* Pravidelná výuka * Počet hodin kontaktní výuky týdně: 4 * Počet hodin samostatné práce studenta týdně: 6

Metody hodnocení

Klasifikovaný zápočet na základě odevzdání a veřejné prezentace zadaného projektu při klauzurách

DSCZ502 Kostým

Rozsah

0/4/6. 5 kr. Ukončení: kz.

Vyučující

MgA. Kateřina Bláhová (přednášející)

Garance

doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D.
Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

St 10:15–11:45 MARTA_UCEBNY

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Scénografie (program DIFA, N-DRAUM)

Cíle předmětu

Kostýmní tvorba, nezřídka jako součást týmové práce s výsledkem syntetického uměleckého artefaktu, je jednou z rozhodujících složek, podílejících se na vzniku jevištního i filmového díla a děl vytvářených pro netradiční, nedivadelní prostory. Předmět Kostým vede studenta k rozvíjení samostatného myšlení a rozvoji individuality ve zvládání obsahů specifických funkcí divadelního kostýmu.

Osnova

• Výuka vychází z požadavku komplexního výtvarně scénografického řešení zadaného tématu, jehož je kostým integrální součástí. Společně s analýzou zadání a analýzou postav jsou řešeny významové a výrazové vizuální vztahy a nalézány klíče a koncepce(skici, volné kresby na dané téma, sběr inspirativního materiálu, materiálové kompozice, výsledné barevné návrhy kostýmů, silueta - materiály - barevnost , kontrasty - vztahy mezi postavami, líčení, rekvizita).
  
  Studium probíhá formou průběžných konzultací s pedagogem, konfrontací se studenty režie a dramaturgie.
  
  Průběžná výuka je zakončena akademickým scénickým projektem, který slouží jako profesionální podklad pro realizaci představení v divadle.
  
  Hodnocena je kvalita průběžné práce a schopnost individuální umělecké práce, kreativita a schopnost dokončit projekt, který je prezentován při klauzurách.
  
  Posluchač je veden ke vzájemné interakci s ostatními složkami jevištního či volného díla.
  
  zadání konkrétního úkolu, jeho analýza a vymezení
  
  konzultace jednotlivých inspiračních zdrojů, skic, návrhů, hledání interpretačních postupů
  
  individuální konzultace koncepce a funkčnosti kostýmní výpravy v návaznosti na ostatní složky díla
  
  realizace a popřípadě vedení výroby jednotlivých výtvarných kostýmních objektů a masek podle vybraných návrhů.

Literatura

• L. Kybalová, Encyklopedie módy, 1973. info
• L. Kybalová, Dějiny odívání, 1996. info
• Fashion Today, Colin Mc Dowel, Phaidon, London 2000 The fashion book, Phaidon 1998. info
• Století módy, Ch. Sellingová, Slovárt 2000 The story of World opera, London 1961. info

Výukové metody

* Pravidelná výuka * Počet hodin kontaktní výuky týdně: 4 * Počet hodin samostatné práce studenta týdně: 6

Metody hodnocení

Klasifikovaný zápočet na základě odevzdání a veřejné prezentace zadaného projektu při klauzurách

DSCZ502 Kostým

Rozsah

0/4/6. 5 kr. Ukončení: kz.

Vyučující

doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D. (přednášející)

Garance

doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D.
Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

St 10:15–13:30 MARTA_UCEBNY

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Scénografie (program DIFA, N-DRAUM)

Cíle předmětu

Kostýmní tvorba, nezřídka jako součást týmové práce s výsledkem syntetického uměleckého artefaktu, je jednou z rozhodujících složek, podílejících se na vzniku jevištního i filmového díla a děl vytvářených pro netradiční, nedivadelní prostory. Předmět Kostým vede studenta k rozvíjení samostatného myšlení a rozvoji individuality ve zvládání obsahů specifických funkcí divadelního kostýmu.

Osnova

• Výuka vychází z požadavku komplexního výtvarně scénografického řešení zadaného tématu, jehož je kostým integrální součástí. Společně s analýzou zadání a analýzou postav jsou řešeny významové a výrazové vizuální vztahy a nalézány klíče a koncepce(skici, volné kresby na dané téma, sběr inspirativního materiálu, materiálové kompozice, výsledné barevné návrhy kostýmů, silueta - materiály - barevnost , kontrasty - vztahy mezi postavami, líčení, rekvizita).
  
  Studium probíhá formou průběžných konzultací s pedagogem, konfrontací se studenty režie a dramaturgie.
  
  Průběžná výuka je zakončena akademickým scénickým projektem, který slouží jako profesionální podklad pro realizaci představení v divadle.
  
  Hodnocena je kvalita průběžné práce a schopnost individuální umělecké práce, kreativita a schopnost dokončit projekt, který je prezentován při klauzurách.
  
  Posluchač je veden ke vzájemné interakci s ostatními složkami jevištního či volného díla.
  
  zadání konkrétního úkolu, jeho analýza a vymezení
  
  konzultace jednotlivých inspiračních zdrojů, skic, návrhů, hledání interpretačních postupů
  
  individuální konzultace koncepce a funkčnosti kostýmní výpravy v návaznosti na ostatní složky díla
  
  realizace a popřípadě vedení výroby jednotlivých výtvarných kostýmních objektů a masek podle vybraných návrhů.

Literatura

• L. Kybalová, Encyklopedie módy, 1973. info
• L. Kybalová, Dějiny odívání, 1996. info
• Fashion Today, Colin Mc Dowel, Phaidon, London 2000 The fashion book, Phaidon 1998. info
• Století módy, Ch. Sellingová, Slovárt 2000 The story of World opera, London 1961. info

Výukové metody

* Pravidelná výuka * Počet hodin kontaktní výuky týdně: 4 * Počet hodin samostatné práce studenta týdně: 6

Metody hodnocení

Klasifikovaný zápočet na základě odevzdání a veřejné prezentace zadaného projektu při klauzurách

DSCZ502 Kostým

Rozsah

0/4/6. 5 kr. Ukončení: kz.

Vyučující

doc. Mgr. Jan Štěpánek (přednášející)

Garance

prof. Mgr. Ján Zavarský
Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér scénografie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Scénografie (program DIFA, N-DRAUM)

Cíle předmětu

Kostýmní tvorba, nezřídka jako součást týmové práce s výsledkem syntetického uměleckého artefaktu, je jednou z rozhodujících složek, podílejících se na vzniku jevištního i filmového díla a děl vytvářených pro netradiční, nedivadelní prostory. Předmět Kostým vede studenta k rozvíjení samostatného myšlení a rozvoji individuality ve zvládání obsahů specifických funkcí divadelního kostýmu.

Osnova

• Výuka vychází z požadavku komplexního výtvarně scénografického řešení zadaného tématu, jehož je kostým integrální součástí. Společně s analýzou zadání a analýzou postav jsou řešeny významové a výrazové vizuální vztahy a nalézány klíče a koncepce(skici, volné kresby na dané téma, sběr inspirativního materiálu, materiálové kompozice, výsledné barevné návrhy kostýmů, silueta - materiály - barevnost , kontrasty - vztahy mezi postavami, líčení, rekvizita).
  
  Studium probíhá formou průběžných konzultací s pedagogem, konfrontací se studenty režie a dramaturgie.
  
  Průběžná výuka je zakončena akademickým scénickým projektem, který slouží jako profesionální podklad pro realizaci představení v divadle.
  
  Hodnocena je kvalita průběžné práce a schopnost individuální umělecké práce, kreativita a schopnost dokončit projekt, který je prezentován při klauzurách.
  
  Posluchač je veden ke vzájemné interakci s ostatními složkami jevištního či volného díla.
  
  zadání konkrétního úkolu, jeho analýza a vymezení
  
  konzultace jednotlivých inspiračních zdrojů, skic, návrhů, hledání interpretačních postupů
  
  individuální konzultace koncepce a funkčnosti kostýmní výpravy v návaznosti na ostatní složky díla
  
  realizace a popřípadě vedení výroby jednotlivých výtvarných kostýmních objektů a masek podle vybraných návrhů.

Literatura

• L. Kybalová, Encyklopedie módy, 1973. info
• L. Kybalová, Dějiny odívání, 1996. info
• Fashion Today, Colin Mc Dowel, Phaidon, London 2000 The fashion book, Phaidon 1998. info
• Století módy, Ch. Sellingová, Slovárt 2000 The story of World opera, London 1961. info

Výukové metody

* Pravidelná výuka * Počet hodin kontaktní výuky týdně: 4 * Počet hodin samostatné práce studenta týdně: 6

Metody hodnocení

Klasifikovaný zápočet na základě odevzdání a veřejné prezentace zadaného projektu při klauzurách

• Statistika zápisu (nejnovější)