DRTZ203 Kapitoly z dějin světového filmu III

Divadelní fakulta
zima 2026
Rozsah
2/0/2. 2 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
MgA. Bc. Petr Kobzev (přednášející)
Garance
PhDr. Pavel Aujezdský
Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Rozvrh
Po 12:00–13:30 104
Předpoklady
Přednáška poskytne základní orientaci ve vývoji evropské kinematografie a pochopení vývoje filmových nástrojů, jazyka a estetického cítění. Předpokládá úspěšné absolvování předcházející části kurzu, ale není nutností.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu je představit významné evropské kinematografie po 2. světové válce: Velká Británie a free cinema, německé vyrovnávání se s traumaty, italský neorealismus a postneorealismus, francouzská nová vlna, polský, maďarský, rumunský, jugoslávský a řecký film. Nejedná se pouze o historický přehled, ale spíše o výběr mimořádných tvůrců, filmů a estetických přístupů k uchopení obklopující reality.
Výstupy z učení
Světová válka, následná polarizace a ideologické režimy velmi výrazně ovlivnily a stále ovlivňují evropský kontinent. Student získá inspiraci pro vlastní tvorbu a pochopí, jak se národy a jednotliví tvůrci vypořádávali s hlubinnými historickými traumaty války a politickými útisky a jak danou zkušenost přetavili do tvorby. Student pochopí, že originalita není výstředností, nýbrž přirozeností žití za určitých podmínek. Student se naučí vidět stopy minulosti ve filmových dílech, což prohloubí jeho schopnost čtení  a vlastního kódování filmů.
Osnova
  • Italský neorealismus a postneorealismus - Roberto Rosselliini: Řím, otevřené město; Paisa; Německo v roce nula. Vittorio De Sica: Zloději kol, Umberto D. Luchino Visconti: Země se chvěje, Gepard, Smrt v Benátkách. Federico Fellini: Silnice, Amarcord. Michelangelo Antonioni: Noc, Zvětšenina. Pier Paolo Pasolini: Evangelium sv. Matouše. Bernardo Bertolucci: Konformista. Ermano Olmi: Strom na dřeváky.
  • Britský poválečný film, Rank Organization. Filmové adaptace anglické klasiky, reflexe války, komedie. L.Olivier, D.Lean, C.Reed aj. C.Frend. Free cinema (Rozhněvaní mladí muži) - K.Reisz, T.Richardson, L.Anderson aj. Američané ve Velké Británii - J.Losey, S.Kubrick, R.Lester.
  • Francouzská nová vlna - Cahiers du cinéma - Jean-Luc Godard: U konce s dechem, Bláznivý Petříček. Francois Truffaut: Nikdo mě nemá rád, Střílejte na pianistu. Claude Chabrol: Bratranci. Éric Rohmer: Moje noc s Maud. Alain Resnais: Hirošima, má láska; Loni v Marienbadu. Agnes Varda: Cléo od pěti do sedmi. Chris Marker: Rampa.
  • Nový německý film - Rainer Werner Fassbinder: Strach jíst duši, Hořké slzy Petry von Kantové. Werner Herzog: Aguirre, hněv Boží; Fitzcarraldo; Lekce temnoty. Wim Wenders: Nebe nad Berlínem. Volker Schlöndorff: Plechový bubínek. Tom Tykwer: Lola běží o život. Thomas Jahn: Klepání na nebeskou bránu.
  • Polský film - Andrzej Wajda: Popel a Démanty, Kanály. Andrzej Munk: Eroica. Krzysztof Kieślowski: Amatér, trilogie barev. Krzysztof Zanussi: Ochranné zbarvení. Andrzej Žulawski: Třetí část noci. Agnieszka Holland: Evropa, Evropa. Pawel Pawlikovski: Studená válka. Jan Matuszyński: Poslední rodina.
  • Maďarský film - Miklós Jancsó: Beznadějní; Hvězdy na čepicích. István Szabó: Mefisto. Béla Tarr: Satanské tango, Turínský kůň. László Nemes: Saulův syn. Ildykó Enyedi: O těle a duši. Gyula Nemes: Rodinné štěstí, Ztracený svět.
  • Jugoslávský film - Dušan Makavejev: Milostný příběh. Emir Kusturica: Underground; Černá kočka, bílý kocour. Slobodan Šijan: Kdo to tam zpívá. Veljko Bulajič: Bitva na Neretvě. Aleksandar Petrovič: Brzy bude konec světa. 
  • Rumunský film - Cristi Puiu: Smrt pana Lazaresca. Cristian Mungiu: 4 měsíce, 3 týdny a dva dny. Corneliu Porumboiu: 12:08 Na východ od Bukurešti. Radu Jude: Smolný pich aneb pitomý porno.
  •  Řecká nová podivná vlna - Jorgos Lanthimos: Špičák, Alpy.  Athina Rachel Tsangari: Attenberg.  Babis Makridis: Lítost. Alexandros Avranas: Miss Violence.
Literatura
    povinná literatura
  • PŁAŻEWSKI, Jerzy. Dějiny filmu: 1895-2005. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009, 901 s. ISBN 978-80-200-1689-8. info
  • Kristin THOMPSONOVÁ ad.: Dějiny filmu. NLN 2007. info
    doporučená literatura
  • TAYLOR, B.F.: The British New Wave: A Certain Tendency? Manchester 2006.
  • WENDERS, Wim. Dech andělů: výbor z kritik, esejů a rozhovorů. Překlad Milan Doinel a Ladislav Šenkyřík. Praha: Aurora, 1996. 237 s. ISBN 80-85974-11-8.
  • BROCKMANN, Stephen. A Critical History of German Film. Rochester, NY: Camden House, 2010. 522 s. ISBN 978-1-57113-468-4.
  • COUSINS, Mark. Příběh filmu: Odysea [televizní seriál]. Režie Mark COUSINS. Velká Británie: Network Ireland Television, 2011.
  • BAZIN, André. What is Cinema? Vol. 1. Vybral a přeložil Hugh Gray. Berkeley: University of California Press, 2004. ISBN 9780520242272
  • BAZIN, André. What is Cinema? Vol. 2. Přeložil Hugh GRAY. Berkeley: University of California Press, 2005. ISBN 978-0-520-24228-9.
  • BONDANELLA, Peter. Italian Cinema: From Neorealism to the Present. 3rd ed. New York: Continuum, 2001. 546 s. ISBN 0-8264-1247-5.
  • NEUPERT, Richard. A History of the French New Wave Cinema. 2. vyd. Madison: University of Wisconsin Press, 2007. Wisconsin studies in film. ISBN 978-0-299-21704-4.
  • GOULDING, Daniel J. Liberated Cinema: The Yugoslav Experience, 1945–2001. Revised and expanded edition. Bloomington: Indiana University Press, 2002. ISBN 9780253215826.
  • LUBELSKI, Tadeusz. Dějiny polské kinematografie. Přeložily Martina Bořilová, Markéta Fucimanová a Tereza Vlachová. Praha: Nakladatelství AMU, 2025. 930 s. ISBN 978-80-7331-672-3.
  • NASTA, Dominique. Contemporary Romanian Cinema: The History of an Unexpected Miracle. London: Wallflower Press, 2013. 256 s. ISBN 978-0-231-16745-1.
  • PAPANIKOLAOU, Dimitris. Greek Weird Wave: A Cinema of Biopolitics. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2021. ISBN 978-1474436328.
  • KOSMIDOU, Eleftheria Rania. Framing the Films by Yorgos Lanthimos: The Weird in Contemporary Greek Cinema, Brecht and the Uncanny. London: Bloomsbury Academic, 2026. ISBN 9781350269415.
  • BURNS, Bryan. A History of the Hungarian Cinema. New York: Dover Publications, 1996. ISBN 978-0198158615.
Výukové metody
Interaktivní přednáška s filmovými ukázkami. Dramaturgická analýza, intermediální inspirace, diskusní metody, komparace účinku a filmového jazyka filmů z různých období a z různých zemí. Zaměření se na scénáristické i kameramanské či střihové postupy. Hledání vzájemné inspirace mezi médii (film, divadlo, malba aj.).
Metody hodnocení
Ústní zkouška: náhodný výběr tematického okruhu, o němž bude student mluvit + seznam povinných filmů (20-25), které je student povinen vidět, a diskuze o nich během zkoušky.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2019, zima 2020, zima 2021, zima 2022, zima 2023, zima 2024, zima 2025.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.jamu.cz/predmet/difa/zima2026/DRTZ203