V originále
Článek se zabývá absolutní povahou práv autorů (působí vůči všem) ve vztahu k jiným základním právům a veřejným statkům. Autor dochází k závěru, že výsledkem testu proporcionality může být i omezení práv autora. Článek dále shrnuje judikaturu SDEU přejímající požadavek původnosti (originality) a limitující doktríny z angloamerického práva, kde jsou tyto podrobeny kritice jako pouhé zamlžení skutečného předpokladu ochrany díla - požadavku jedinečnosti (uniqueness; individuality), který je kontinentálnímu právu dlouhodobě znám. Autor se zabývá pojmem jedinečnosti a jejími předpoklady a kritikou doktríny idea-expression dichotomy. Dochází k závěru namísto nechráněné myšlenky a jejího chráněného vyjádření by bylo lépe hovořit o myšlence v nechráněném či chráněném vyjádření, protože myšlenku a její vyjádření nelze oddělit. Dle autora současná judikatura SDEU vyvolává nejistotu ohledně pojmových znaků autorského díla.
Anglicky
The article deals with ?absoluteness? of author?s rights in relationship to other fundamental rights and public goods, with conclusion that the proportionality test can result in author?s right restriction. Author discusses the ECJ judicature bringing the requirement of originality and limiting doctrines from Anglo-American legal system, where these conceptions are recently viewed as mere obscuration of the requirement of uniqueness. Author explains his views on uniqueness, criticizes the doctrine of idea-expression dichotomy and comes to conclusion that it would be better to speak about an idea in unprotected or protected expression, because an idea and its expression cannot be separated. Recent development in ECJ judicature leads to uncertainty whether according to EU law there is a difference between the requirements of originality and of uniqueness, and if so, whether the general requirement of uniqueness under the national legal orders is in harmony with EU law.