Přehled o publikaci

Komparace hudebně-interpretačních koncepcí s pomocí softwarového nástroje Memovision. Hledání "českosti" interpretace významných hudebních děl českých autorů. Studie představuje výsledky projektu „Paměť zvuku: evoluční principy interpretační tradice české hudby na příkladu děl Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany“ (TAČR). Cílem projektu je vytvořit analytické nástroje pro analýzu hudebně-interpretačního výkonu. Projekt zkoumá využití výpočetních metod, strojového učení a umělé inteligence k zachycení interpretačního vývoje klavírních děl Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Hlavní důraz je kladen na srovnávací analýzu – výpočet a rozbor rozdílů mezi mnoha interpretacemi stejného hudebního díla. SW umožnil nahrávat zvukové nahrávky, metadata a anotace pozic taktů v podobě „základní pravdy“ a označit každou nahrávku tzv. binárním štítkem. Poté software extrahoval informace ze všech nahrávek a poskytl podněty pro kvalitativní výzkum. Umožnil přehrávat konkrétní rozsahy taktů, vytvářet vlastní sekce podle hudebního významu nebo vizualizovat data o interpretačním výkonu a rozdíly mezi nahrávkami nebo skupinami nahrávek. Nástroj MemoVision kombinuje metodu synchronizace a statistického vyhodnocení spolu s možnostmi vizualizace, aby přispěl k porozumění dat o interpretačním výkonu. Možnosti softwaru jsou prezentovány na několika interpretacích Smyčcového kvartetu č. 13 G dur, op. 106 Antonína Dvořáka a Smyčcové ho kvartetu č. 2 „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka v sekci „Smyčcové kvartety: Dvořák–Janáček“. Následující sekce „Exkurs: České tance Bedřicha Smetany“ využívá rozsáhlou hudební databázi Smetanových českých tanců. Zastoupení nahrávek zahraničních klavíristů je sice nižší oproti českým, ale tvoří dostatečně reprezentativní skupinu umožňující zachytit rozdíly mezi jednou z binárních tříd (v našem případě jsme zvolili české vs. zahraniční interprety). Cílem analýzy bylo najít takty nebo úseky, ve kterých se interpretace dvou definovaných skupin nejvíce lišily. Zkušený interpret Smetanova klavírního díla Jan Jiraský porovnal nejzásadnější výsledky SW analýz s výsledky vlastní sluchové komparace a identifikoval některé specifické rozdíly "české" a "nečeské" interpretace včetně jejich možných příčin.