V originále
Výstava představuje téma “inkluze a přístupnost” v brněnské architektuře, které se stalo také ústředním námětem tématické dramaturgie festivalu Open House Brno 2024. Pojmy, jež se staly kritériem výběru, jsou zde uchopeny poměrně ze široka. “Přístupnost” v architektuře výstava vykládá jak z prostorového, tak sociálního, hlediska, “Inkluzi” pak jako proces začleňování osob společensky limitovaných v mnoha ohledech (věk, pohlaví, zdravotní stav, národnost, kulturní a sociální podmínky, vzdělání aj.), ke kterému v prostředí architektury dochází a který se přirozeně odráží v urbanistickém, architektonickém, konstrukčním a designovém řešení jednotlivých staveb. Tyto termíny je pak v architektuře možné hlouběji zkoumat primárně v jejím vztahu k uživateli, jelikož ve chvíli kdy začne být užívána, lze nejlépe zhodnotit jak kvalitně přístupná nebo inkluzivní ve skutečnosti je. Přístupnost a inkluzivita prostoru by se měla nejzásadněji promítat do oboru urbanismu, proto se výchozím bodem našeho zkoumání stalo samo město Brno, skrze jehož stavební podobu a architektonické komplexní řešení, jsme si kladli otázku jakým způsobem v daných ohledech slouží všem vrstvám městského obyvatelstva. Naše pozornost se proto upřela na zásadní oblasti, jež souvisejí s kvalitou života ve městě. Těmi jsou: bydlení, zdravotnictví, vzdělávání, sociální služby a komunitní prostředí, kultura a sport i veřejný prostor a městská infrastruktura. Vybrané stavby v daných oblastech pokládáme za ukázky dobré praxe, přičemž je nutné podotknout, že v brněnském prostředí bychom nalezli i další objekty, které by kritéria našeho výběru naplňovaly.
Česky
Výstava představuje téma “inkluze a přístupnost” v brněnské architektuře, které se stalo také ústředním námětem tématické dramaturgie festivalu Open House Brno 2024. Pojmy, jež se staly kritériem výběru, jsou zde uchopeny poměrně ze široka. “Přístupnost” v architektuře výstava vykládá jak z prostorového, tak sociálního, hlediska, “Inkluzi” pak jako proces začleňování osob společensky limitovaných v mnoha ohledech (věk, pohlaví, zdravotní stav, národnost, kulturní a sociální podmínky, vzdělání aj.), ke kterému v prostředí architektury dochází a který se přirozeně odráží v urbanistickém, architektonickém, konstrukčním a designovém řešení jednotlivých staveb. Tyto termíny je pak v architektuře možné hlouběji zkoumat primárně v jejím vztahu k uživateli, jelikož ve chvíli kdy začne být užívána, lze nejlépe zhodnotit jak kvalitně přístupná nebo inkluzivní ve skutečnosti je. Přístupnost a inkluzivita prostoru by se měla nejzásadněji promítat do oboru urbanismu, proto se výchozím bodem našeho zkoumání stalo samo město Brno, skrze jehož stavební podobu a architektonické komplexní řešení, jsme si kladli otázku jakým způsobem v daných ohledech slouží všem vrstvám městského obyvatelstva. Naše pozornost se proto upřela na zásadní oblasti, jež souvisejí s kvalitou života ve městě. Těmi jsou: bydlení, zdravotnictví, vzdělávání, sociální služby a komunitní prostředí, kultura a sport i veřejný prostor a městská infrastruktura. Vybrané stavby v daných oblastech pokládáme za ukázky dobré praxe, přičemž je nutné podotknout, že v brněnském prostředí bychom nalezli i další objekty, které by kritéria našeho výběru naplňovaly.