V originále
Inscenace Zpověď vznikla jako praktický výstup specifického výzkumu, který se zabýval smyslovými a neviditelnými specifickými potřebami profesionálních herců. Herci s vrozenými i získanými specifickými potřebami v inscenaci vypráví své příběhy o cestě k divadlu, o překážkách a soubojích, které museli a chtěli svádět, aby uspěli. Výzkum, který ke Zpovědi vedl, se zabýval také problematikou divadelní instituce a herce – jednotlivce, který se vypořádává se specifickou potřebou jako s problémem, který nesmí „být vidět“. Inscenace Zpověď byla krátkou výpovědí čtyř různých příběhů a přístupů, jak zvládnout (nebo už nechtít zvládat) práci profesionálního herce spolu (či navzdory?) se specifickými potřebami. Na inscenaci jsem se podílela jak autorsky, tak herecky. Můj příspěvek bude reflexí vzniku inscenace a možností a limitů sebereflexe vlastního příběhů v estetickém tvaru.