V originále
Nově vybudované koncertní sály přitahují pozornost širší laické, ale i odborné veřejnosti. Koncertní sál je nutno vnímat v kontextu vnějších faktorů: již existující architektury měst, a celkového urbanistického kontextu, stejně jako ve vazbě na dosavadní kulturní život daného města. Na tyto faktory sál reaguje například vlastní architekturou – uzpůsobenou či naopak konfrontační. Další klíčové faktory pro podobu a charakter koncertních sálů představují ekonomické faktory a politická podpora pro jeho fungování. Interní faktory jsou všeobecně rozdělovány na techničtější „tvrdé“ parametry (akustika, kapacita, digitalizace…) a „měkké“, ovlivněné lidskými činiteli, které se přirozeně vyvíjejí v čase (personální obsazení zejména na manažerských pozicích, dramaturgie, marketing, práce s veřejností, výrobní provoz …).
In English
Newly built concert halls draw the attention of both the wider lay but also specialised public. A concert hall is inserted into external factors: into the already existing architecture of the city, into the established way of non/functional urban planning and into the existing traditions of the inhabitants of the city. The hall responds to these factors, for example, by the actual architecture – harmonic or confrontational. Particularly important factors, if not defining, are a positive economic situation and political support. The authors divides the internal factors into more technical hard aspects (acoustics, capacity, digitalization…) and soft ones, influenced by human factors which evolve over time (personnel staffing particularly in management positions, dramaturgy, marketing, work with the public, production operations…).