J 2023

Evropské koncertní domy v Evropě po roce 2000

PALANIYAPPAN, Zuzana

Základní údaje

Originální název

Evropské koncertní domy v Evropě po roce 2000

Název anglicky

European Concert Halls after the year 2000

Autoři

PALANIYAPPAN, Zuzana (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Opus musicum, 2023, 0862-8505

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60403 Performing arts studies

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Hudební fakulta

Klíčová slova anglicky

cultural institution; concert houses; concert halls; classical music; acoustics; urbanism; capacity of concert halls; operation of concert halls; Polish concert halls; Narodowe forum muzyki; Janáček Cultural Centre; Vltava Philharmonic Hall
Změněno: 5. 3. 2024 20:54, doc. PhDr. Petr Lyko, Ph.D. et Ph.D.

Anotace

ORIG EN

V originále

Nově vybudované koncertní sály přitahují pozornost širší laické, ale i odborné veřejnosti. Koncertní sál je nutno vnímat v kontextu vnějších faktorů: již existující architektury měst, a celkového urbanistického kontextu, stejně jako ve vazbě na dosavadní kulturní život daného města. Na tyto faktory sál reaguje například vlastní architekturou – uzpůsobenou či naopak konfrontační. Další klíčové faktory pro podobu a charakter koncertních sálů představují ekonomické faktory a politická podpora pro jeho fungování. Interní faktory jsou všeobecně rozdělovány na techničtější „tvrdé“ parametry (akustika, kapacita, digitalizace…) a „měkké“, ovlivněné lidskými činiteli, které se přirozeně vyvíjejí v čase (personální obsazení zejména na manažerských pozicích, dramaturgie, marketing, práce s veřejností, výrobní provoz …).

Anglicky

Newly built concert halls draw the attention of both the wider lay but also specialised public. A concert hall is inserted into external factors: into the already existing architecture of the city, into the established way of non/functional urban planning and into the existing traditions of the inhabitants of the city. The hall responds to these factors, for example, by the actual architecture – harmonic or confrontational. Particularly important factors, if not defining, are a positive economic situation and political support. The authors divides the internal factors into more technical hard aspects (acoustics, capacity, digitalization…) and soft ones, influenced by human factors which evolve over time (personnel staffing particularly in management positions, dramaturgy, marketing, work with the public, production operations…).