V originále
Téma publikace je profilováno do oblasti volné a řízené improvizace hudebního seskupení libovolného složení. Kompletuje systém gest, který autor postupně vyvíjel od roku 2014 skrze vlastní improvizační orchestr Divergent Connections Orchestra aneb “Orchestr rozbíhavých spojení”. Inspirován dostupnými materiály zabývající se řízením a organizací hudby bez notového zápisu (Butch Morris – Conductions, Walter Thompson – Soundpaintig, Anthony Braxton – language types, John Zorn – Cobra) provedl autor své vlastní pojednání o dané oblasti, a zkompletoval vlastní systém dirigentských gest – prověřený činnností autorského ansámblu “Divergent Connections Orchestra”. Divergent Conduction (DC) je způsob vedení a řízení hudebního tělesa pomocí pokynů, gest a signálů. Soubor těchto gest je určený k vytváření hudebních, resp. zvukových struktur a tvarů a k jejich dalšímu rozvíjení a ovlivňování. Primárně se jedná o prostředek kompozice v reálném čase, který není závislý na předem daném, komponovaném materiálu. V principu je však též využitelný k dotváření a ovlivňování předem daných hudebních forem a aranžmá. Tento systém popisuje a rámuje prostor vzájemné komunikace, oboustranného působení a spolupráce mezi dirigentem a hudebním souborem za účelem organizace zvuku – vytváření hudby v reálném čase. Publikace je rozdělena v zásadě do dvou částí. Teoretickými úvahami v první části se pokouší ilustrovat provázanost hudební praxe s jejím myšlenkovým základem, přičemž nastiňuje způsob autorova uvažování a vlastní poznatky. V druhé, praktické části popisuje gestický systém, význam jednotlivých signálů a způsoby použití. Praktická část je zaměřena na provozování dané metody (DC) – strukturovanou formou předkládá některé konkrétní návody k práci a zacházení s hudebním souborem, nácvik různých situací, akcí a principů vycházejících z dříve popsaných a uvažovaných teoretických východisek.
Anglicky
Theme of the book is profiled in the field of free and directed improvisation of a musical group of any instrumental set up. It completes the system of gestures, which was gradually developed by the author since 2014 through his own improvisational orchestra, the Divergent Connections Orchestra. Inspired by available materials dealing with organization of music without musical notation (Butch Morris – Conductions, Walter Thompson – Soundpaintig, Anthony Braxton – language types, John Zorn – Cobra), the author conducted his own treatise on the given area, and completed his own system of conducting gestures – verified by the activity of the author's ensemble "Divergent Connections Orchestra". Divergent Conduction (DC) is a way of guiding and controlling a musical group using instructions, gestures and signals. The set of these gestures is designed to create musical or sound structures and shapes and to their further leading and influencing. It is primarily a real-time composition tool, non-dependent on pre-given, composed material. In principle, however, it can also be used to develop a predetermined musical forms and arrangements. This system describes and frames the space of mutual communication, bilateral action and cooperation between the conductor and the ensemble, in order to organize the sound – creating music in real time. The publication is basically divided into two parts. Through theoretical thoughts and considerations in the first part, author tries to illustrate the connection between musical practice and its idea basis, while outlining the author's way of thinking and his own knowledge. In the second, practical part, he describes the gesture system, the meaning of individual signals and methods of use. The practical part is focused on the operation of the given method (DC) - it is presented in a structured form some specific instructions for working and handling a musical ensemble, practicing various situations, actions and principles based on previously described and considered theoretical starting points.