Studie pojednává o tématu instrumentálního divadla, o němž není v současné době v České republice publikováno mnoho textů. Jak už z názvu vyplývá, důraz je zde kladen na představení interpretů a skladatelů, konkrétně narozených po roce 1970 , kteří se tomuto uměleckému odvětví věnují, nikoli hloubkovému rozboru samotného žánru, čímž se autorka textu podrobně zabývá ve své diplomové práci, která mimo jiné obsahuje seznam literatury o tomto tématu vydané v českém jazyce. Níže zmíněné osobnosti lze těžko systematizovat, jelikož se ve všech případech jedná o autory využívající mnoho různých nejsoudobějších prostředků (živá elektronika, pohyb, experimentální hudební nástroje a techniky hry, speciálních textů atd.), jejich díla jsou tak multiplatformní a výrazově i významově bohatá, proto jsou nesnadno zařaditelná do jednotlivých kategorií. Autorka článku se zaměřuje především na hráče na bicí nástroje, jelikož sama hru na perkuse vystudovala, tudíž má do této problematiky hluboký vhled. V neposlední řadě text obsahuje návrh možného způsobu výuky instrumentálního divadla na vysokých uměleckých školách. Toto téma je však velmi obsáhlé a hodilo by se na samostatnou studii, proto záměrem této části článku není přinést detailně propracovaný studijní plán, ale pouze nastínit přijatelná pedagogická východiska.