Podrobný výpis o publikaci

RIEGER, Lukáš. Stanislavsky tradition in teaching Acting at JAMU. In The S Word: Stanislavsky's Last Words. 2022.

Další formáty: BibTeX LaTeX RIS

Základní údaje
Originální název	Stanislavsky tradition in teaching Acting at JAMU
Název česky	Tradice Stanislavského ve výuce herectví na JAMU
Autoři	RIEGER, Lukáš (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání	The S Word: Stanislavsky's Last Words, 2022.

Další údaje
Originální jazyk	angličtina
Typ výsledku	Prezentace na konferencích
Obor	60403 Performing arts studies
Stát vydavatele	Česká republika
Utajení	není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW	webové stránky konference
Organizační jednotka	Divadelní fakulta
Klíčová slova česky	stanislavskij; JAMU; výuka herectví
Klíčová slova anglicky	stanislavsky; JAMU; teaching of acting
Změnil	Změnila: doc. MgA. Hana Průchová, Ph.D., učo 5216. Změněno: 27. 3. 2023 13:02.

Anotace
Stanislavsky's system was compulsory in Czech theatre schools during the period of normalisation (after 1968). I am trying to capture the real effects of its formal inclusion in the school curriculum by conducting interviews with acting or directing students of the time. I focus on only one of the Czech theatre schools: the JAMU in Brno. So far I have managed to talk to nine graduates studying between 1959 and 1987. I am piecing together a picture of the transformation of the pedagogical environment at that time: its ideological colouring, its staffing level, the students' lingering impressions of the effectiveness of the teaching. I map the pedagogical personalities who worked at the school at that time and to what extent they actually used any elements of Stanislavsky's System. I am collecting the reservations and observations that the students of the time retained about the System from the time of their studies. I am asking whether their relationship to Stanislavsky somehow developed in their later theatre practice.

Anotace

Stanislavsky's system was compulsory in Czech theatre schools during the period of normalisation (after 1968). I am trying to capture the real effects of its formal inclusion in the school curriculum by conducting interviews with acting or directing students of the time. I focus on only one of the Czech theatre schools: the JAMU in Brno. So far I have managed to talk to nine graduates studying between 1959 and 1987. I am piecing together a picture of the transformation of the pedagogical environment at that time: its ideological colouring, its staffing level, the students' lingering impressions of the effectiveness of the teaching. I map the pedagogical personalities who worked at the school at that time and to what extent they actually used any elements of Stanislavsky's System. I am collecting the reservations and observations that the students of the time retained about the System from the time of their studies. I am asking whether their relationship to Stanislavsky somehow developed in their later theatre practice.

Anotace česky
Systém Stanislavského byl v období normalizace (po r. 68) na českých divadelních školách povinný. Pokouším se zachytit reálné vlivy jeho formálního zařazení do školních osnov tím, že vedu rozhovory s tehdejšími studenty herectví nebo režie. Soustředím se pouze na jednu z českých vysokých divadelních škol: brněnskou JAMU. Zatím se mi podařilo hovořit s devíti absolventy studujícími v letech 1959-1987. Skládám obraz charakterizace proměny tehdejšího pedagogického prostředí: jeho ideologické zabarvení, personální úroveň, přetrvávající dojmy studentů z účinnosti výuky. Mapuji pedagogické osobnosti, které na škole v té době působily, a to, zda reálně nějaké prvky Systému Stanislavského používaly. Shromažďuji výhrady a postřehy, které si tehdejší studenti k této osobě z dob svých studií uchovaly. Ptám se na to, zde se jejich vztah ke Stanislavskému nějak vyvíjel v jejich pozdější divadelní praxi.

Anotace česky

Systém Stanislavského byl v období normalizace (po r. 68) na českých divadelních školách povinný. Pokouším se zachytit reálné vlivy jeho formálního zařazení do školních osnov tím, že vedu rozhovory s tehdejšími studenty herectví nebo režie. Soustředím se pouze na jednu z českých vysokých divadelních škol: brněnskou JAMU. Zatím se mi podařilo hovořit s devíti absolventy studujícími v letech 1959-1987. Skládám obraz charakterizace proměny tehdejšího pedagogického prostředí: jeho ideologické zabarvení, personální úroveň, přetrvávající dojmy studentů z účinnosti výuky. Mapuji pedagogické osobnosti, které na škole v té době působily, a to, zda reálně nějaké prvky Systému Stanislavského používaly. Shromažďuji výhrady a postřehy, které si tehdejší studenti k této osobě z dob svých studií uchovaly. Ptám se na to, zde se jejich vztah ke Stanislavskému nějak vyvíjel v jejich pozdější divadelní praxi.