V originále
The most important Czech organ figure of the first half of the 20th century was Bedřich Antonín Wiedermann (1883–1951): he was an organ virtuoso, church organist, prolific composer, pedagogue of the Prague Conservatory and, briefly, of Academy of Performing Arts. He died relatively recently – 71 years ago - and some information about his life and work is difficult to prove. The most important source is his legacy kept in the Czech Museum of Music in Prague, there are mainly his compositions in autographs, authorized copies and prints (both from Wiedermann's devoted copyist and printer Josef Milota), correspondence (mostly official or formal as birthday congratulations, condolences to his wife). The Prague Conservatory keeps documents about Wiedermann's work at this school (since 1917, full professor since 1920). Individual sources are to be found in the music archive of Czech Radio, the Theater Department of the National Museum, the Archive of the Capital City of Prague, the State District Archive in Olomouc, the Archive of the Brno Diocese, and a number of materials are kept in private archives of Wiedermann's relatives, pupils and organ enthusiasts. There are plenty of articles, mainly memories and concert reviews published in Czech journals, but only a few abroad. The paper presented available sources and printed materials and will mention gaps in Wiedermann's life which must be filled up.
In Czech
Nejvýznamnější českou varhanní osobností první poloviny 20. století byl Bedřich Antonín Wiedermann (1883–1951): varhanní virtuos, chrámový varhaník, plodný skladatel, pedagog Pražské konzervatoře a krátce Akademie múzických umění. Zemřel relativně nedávno – před 71 lety – a některé informace o jeho životě a díle je těžké prokázat. Nejvýznamnějším pramenem je jeho pozůstalost uchovávaná v Českém muzeu hudby v Praze, jsou zde především jeho skladby v autogramech, autorizovaných opisech a tiscích (obojí od Wiedermannova oddaného opisovače a tiskaře Josefa Miloty), korespondence (převážně úřední nebo formální jako blahopřání k narozeninám, soustrast jeho ženě). Pražská konzervatoř uchovává doklady o Wiedermannově působení na této škole (od roku 1917 řádným profesorem od roku 1920). Jednotlivé prameny se nacházejí v hudebním archivu Českého rozhlasu, Divadelním oddělení Národního muzea, Archivu hlavního města Prahy, Státním okresním archivu v Olomouci, Diecézním archivu Biskupství brněnského a řadě materiály jsou uloženy v soukromých archivech Wiedermannových příbuzných, žáků a varhanářů. Článků, hlavně vzpomínek a recenzí koncertů, je uveřejněno v českých časopisech dost, v zahraničí jen pár. Příspěvek představil dostupné zdroje a tiskoviny a zmíní mezery ve Wiedermannově životě, které je třeba zaplnit.