J 2021

Alois Hába - Symfonická fantazie pro klavír a orchestr op. 8; K problematice dosavadních nahrávek a interpretační praxe

BEINHAUER, Miroslav

Základní údaje

Originální název

Alois Hába - Symfonická fantazie pro klavír a orchestr op. 8; K problematice dosavadních nahrávek a interpretační praxe

Název anglicky

Alois Hába - Symphonic Fantasy for Piano and Orchestra Op. 8; On the issue of previous recordings and interpretive practice

Autoři

BEINHAUER, Miroslav (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

JAMUsica, Brno, JAMU, 2021, 2694-7579

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60403 Performing arts studies

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Organizační jednotka

Hudební fakulta

Klíčová slova česky

Alois Hába; Symfonická fantazie pro klavír a orchestr op. 8; reflexe, Andreas Sebastian Weiser

Klíčová slova anglicky

Alois Hába; Symphonic Fantasy for Piano and Orchestra Op. 8; research; Andreas Sebastian Weiser

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 20. 3. 2022 20:28, doc. PhDr. Petr Lyko, Ph.D. et Ph.D.

Anotace

ORIG EN

V originále

Předmětem studie je Symfonická fantazie pro klavír a orchestr op. 8 Aloise Háby z roku 1921 a její reflexe. Důležitou součástí studie je také zhodnocení nahrávek, popis problematiky unikátního vztahu mezi klavírem a orchestrem a také hudebního materiálu, který Alois Hába ve skladbě použil. Text rovněž poukazuje na možné důvody nezájmu o tuto skladbu ze strany hudební veřejnosti. Velmi cenná je reflexe skladby z pohledu dirigenta Andrease Sebastiana Weisera obsahující mimo jiné poznatky pro případné nastudování a nástrojové obsazení orchestru. Studii doplňuje nově vytvořený klavírní part skladby.

Anglicky

The study focuses on Alois Hába’s 1921 Symphonic Fantasy for Piano and Orchestra Op. 8 and its reflection. It consists of several important parts, such as the evaluation of recordings, a description of the issue of the unique relationship between piano and orchestra, as well as the musical material used by Alois Hába in the composition. The text also points to possible reasons for the lack of interest in this composition from the musical public. The reflection of the composition from the point of view of the conductor Andreas Sebastian Weiser is very valuable, as it contains, among other things, interesting pieces of knowledge for possible staging and instrumental cast of the orchestra. The study is complemented by a newly created piano part of the composition.