k 2021

Varhaník Wiedermann jako tvůrce a interpret scénické hudby: Ortnerův Řezbář Vít Stoss v Městských divadlech pražských roku 1943

MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, Jana

Základní údaje

Originální název

Varhaník Wiedermann jako tvůrce a interpret scénické hudby: Ortnerův Řezbář Vít Stoss v Městských divadlech pražských roku 1943

Název česky

Varhaník Wiedermann jako tvůrce a interpret scénické hudby: Ortnerův Řezbář Vít Stoss v Městských divadlech pražských roku 1943

Název anglicky

Organist Wiedermann as an author and performer of incidental music: Ortner´s The Carver Veit Stoss in Municipal Theatres of Prague in 1943

Autoři

MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Výroční konference ČSHV 2021 - Hudba a divadlo – instituce, žánry, osobnosti, interpretace, 2021

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60403 Performing arts studies

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Hudební fakulta

Klíčová slova česky

Bedřich Antonín Wiedermann; Vít Stoss; Hermann Heinz Ortner; Městská divadla pražská; Divadlo na Vinohradech; varhany; varhany unit; scénická hudba

Klíčová slova anglicky

Bedřich Antonín Wiedermann; Veit Stoss; Hermann Heinz Ortner; Municipal Theatres of Prague; Vinohrady Theatre; organ; unit organ; incidental music
Změněno: 26. 12. 2023 19:18, Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D.

Anotace

V originále

V pozůstalosti Bedřicha Antonína Wiedermanna (1883–1951) v Českém muzeu hudby jsou překvapivě uloženy také noty a scénář ke hře Hermanna Heinze Ortnera Vít Stoss. Obsahují poznámky, kdy přesně má hudba znít. Z toho je zřejmé, že sám Wiedermann hrál scénickou hudbu někde u jeviště. Ortnerovu hru uvedla roku 1943 Městská divadla pražská, resp. soubor vinohradského divadla. Nehrálo se však v budově Divadla na Vinohradech, kterou zabrali nacisté a kde ani nebyly varhany, ale ve slavné budově Legiobanky, kde předtím sídlilo Déčko E. F. Buriana. V suterénním sále budovy na Poříčí 26, vybudované v letech 1937-1938 podle plánů Františka Marka, postavila roku 1938 krnovská firma Rieger varhany typu unit. Na ně hrál Wiedermann i samostatné recitály. Historická hra angažovaného rakouského dramatika má podle scénáře plný název „Pozdravení andělské aneb Řezbář Babenbergského oltáře čili Vít Stoss“, s podtitulem „dramatická báseň v pěti jednáních“, přeložil ji František Vrba. Premiéra se uskutečnila 1. února 1943. V režii Františka Salzera byla provedena jednadvacetkrát, scénickým výtvarníkem byl Adolf Wenig ml. Hra o pozdněgotickém sochaři a malíři odehrávající se 16. století (kolem roku 1520) náležela k oněm obezřetně voleným německým hrám, které vedle českých vinohradské divadlo uvádělo. Od září následujícího roku divadla zcela přestala hrát. Po válce byl suterénní sál Legiobanky vytopen, varhany byly poškozeny, přestěhovány a později rozebrány.

Anglicky

The estate of Bedřich Antonín Wiedermann (1883–1951) in the Czech Museum of Music also contains notes and screenplay for Hermann Heinz Ortner's play Veit Stoss. They contain notes on exactly when the music should sound. It is clear from this that Wiedermann himself played stage music somewhere near the stage. Ortner's play was presented in 1943 by the Municipal Theaters of Prague, resp. of Vinohrady Theater. However, it was not played in the building of the Vinohrady Theater, which was taken over by the Nazis and where there was no organ, but in the famous building of Legiobanka, where theatre of E. F. Burian used to worked. In the basement hall of the building at Poříčí 26, built in 1937-1938 according to the plans of František Marek, the Rieger organ company from Krnov built a unit-type organ in 1938. Wiedermann also performed recitals there. According to the screenplay, the historical play of the politically engaged Austrian playwright has the full title "Greetings of the Angel or the Carver of the Babenberg Altar or Vít Stoss", with the subtitle "dramatic poem in five acts", translated by František Vrba. The premiere took place on February 1, 1943. Directed by František Salzer, it was performed twenty-one times, and the stage designer was Adolf Wenig jr. The play about the late Gothic sculptor and painter taking place in the 16th century (around 1520) belonged to those carefully chosen German plays, which were presented by the Vinohrady Theater in addition to the Czech ones. From September of the following year, the theaters completely stopped performing. After the war, the basement hall of the Legiobanka was heated, the organ was damaged, moved and later dismantled.