V originále
Umění si našlo nové způsoby tvorby, šíření, spotřeby a komunikace. Jak umělci, tak umělecké instituce většinou nevládnou a nedisponují velkými finančními prostředky, nicméně jsou vybaveni velkým nehmatatelným potenciálem – kreativitou, intelektuálním bohatstvím, kontakty, podporou komunity, značkou a reputací. Změna v přístupu k vlastní tvůrčí činnosti je pro umělce nezbytná. Velkým úkolem pro vysokoškolské umělecké vzdělávání je nalézt správný poměr mezi dvěma principy – nácvikem praktických dovedností uplatnitelných v praxi bezprostředně po dokončení studia na jedné straně, a rozvojem obecnějších intelektuálních a sociálních kompetencí umožňujících absolventům v budoucnu reagovat na nové situace na trhu práce i ve společnosti na straně druhé.
In English
Art has found new ways of creation, dissemination, consumption and communication. Both artists and art institutions usually do not rule and do not have large financial resources, but they are endowed with great intangible potential - creativity, intellectual wealth, contacts, community support, brand and reputation. A change in the approach to one's own creative activity is necessary for artists. A major challenge for higher education is to find the right balance between two principles - the practice of practical skills applicable immediately after graduation on the one hand, and the development of more general intellectual and social competences to enable graduates to respond to new labor and future market situations. on the other hand.