Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Anotace:
Tato studie reflektuje vznik pásma písní Jiřího Voskovce a Jana Wericha tlumočených do českého znakového jazyka. Kromě základních poznatků o znakovém jazyce, uměleckém tlumočení a nejvýznamnějších představitelích Osvobozeného divadla je zde uvedena analýza jedenácti písní tlumočených do českého znakového jazyka. Dále je uveden výčet realizovaných vystoupení včetně krátké reflexe od diváků a účastníků workshopů na středních školách pro studenty se sluchovým postižením.
Klíčová slova:
umělecké tlumočení, znakový jazyk, Osvobozené divadlo, Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek Abstract:
This paper reflects the genesis of performing songs of JiříVoskovec and Jan Werich interpreted into Czech sign language. In addition to basic knowledge of sign language, the performing arts interpreting and the most significant personalities of the Liberated Theatre, the analysis of eleven songs interpreted into Czech sign language is mentioned. Furthermore, the list of performed performances including a brief reflection of spectators and participants in workshops at high schools for students with hearing impairments is mentioned.
Key words:
Performing Arts Interpreting, Sign Language, Liberated Theatre, JiříVoskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek
Radka Kulichová
Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Studie je výstupem grantového projektu specifického vysokoškolského výzkumu Divadelní fakulty JAMU v roce 2016.
1
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
1. Východiska projektu
Podstatou projektu je umělecké tlumočení písní do českého znakového jazyka (dále jen ČZJ). Projekt je založen na spolupráci umělecké skupiny Hands Dance a hudebního seskupení HALO.
Spolupráce s kapelou umožňuje intenzivnější zážitek živé hudby v kombinaci s vizuálním zážitkem z uměleckého tlumočení do ČZJ. Repertoár tvoří písně Voskovce a Wericha ve většině případů na hudbu Jaroslava Ježka. Jedná se o melodické písně, které jsou vhodné k překladu do znakového jazyka mimo jiné kvůli sdělení zachycených v textech.
1.1. Členové pracovního týmu
Předmětem výzkumné činnosti je umělecké tlumočení do ČZJ, proto bylo nutné mít pracovní tým, který se touto oblastí zabývá a má dostatečné kompetence v oblasti uměleckého tlumočení. Do tohoto projektu se zapojili členové již zmiňované umělecké skupiny Hands Dance,1 jež vznikla v červnu roku 2014 a jejíž zakládající členkou jsem.
Hands Dance se zabývá uměleckým tlumočením do znakového jazyka, experimentuje s tlumočením hudby do ČZJ a snaží se tak odstranit komunikační bariéru neslyšících v přístupu k uměleckým zážitkům. Snažíse neslyšícím divákům přiblížit pocity z písní, které majíslyšící posluchači. Dá se říci, že vizualizuje písně a to s využitím ČZJ, tance a dalších pohybových prostředků.
Mezi zakládající členy skupinykromě mě patří další čtyřitlumočníci Daniela Tesaříkové - slyšící profesio-nálnítlumočnice, Marcel Krištofovič - neslyšící absolvent bakalářského programu oboru Výchovné dramatiky pro Neslyšící (dále jen VDN) na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen DIFA JAMU) a Veronika Mikulova - neslyšící studentka magisterského studia téhož oboru. Přítomnost neslyšících členů ve skupině je zásadní, protože ČZJ je pro ně mateřským jazykem. Díky tomu mají pro uměleckou interpretaci dispozice a v tomto jazyce větší umělecké cítění.
Příprava uměleckého tlumočení slyšících a neslyšících tlumočníků se liší, jednak kvůli absenci sluchové kontroly a také kvůli různým kompetencím v českém a českém znakovém jazyce. Během rozboru písní a přípravy překladu se slyšící tlumočníci více angažují v interpretaci textu v českém jazyce, v hledání skrytých významů, poselství písně. Neslyšící tlumočníci mají větší kompetence k překladu do ČZJ, k použití nejvhodnějších ekvivalentů překladu do cílového jazyka a k zajištění srozumitelnost pro uživatele ČZJ v publiku. Samotný nácvik tlumočené písně je pro neslyšící tlumočníky náročnější, protože si bezpodmínečně musí zapamatovat celý text.2 S rytmem a s tempem písně se neslyšící tlumočník musí dokonale seznámit, aby byl schopen dané tempo udržet po celou dobu trvání písně a zpaměti znal rytmus jednotlivých částí skladby. Pro usnadnění orientace v textu písně i rytmu naše skupina používá slyšícího tlumočníka jako tzv. asistenta, který zpočátku udává tempo písně, postupně pouze naznačuje určitá místa v písni, kdy se mění rytmus nebo nastupuje nová sloka, která vyžaduje konkrétní použití určitého znaku pro zachování rytmizace písně.
Do projektu se úspěšně zapojily i další studentky magisterského studia oboru VDN DIFA JAMU. Markéta Kunášková a Veronika Křížová (slyšící studentky) se včlenily jako aktivnítlumočnice prezentovaných písní. Věra Lištvanová (neslyšící studentka) se zapojila formou odborné konzultantky pro překlad do ČZJ.
Na přípravě písňového pásma jsme spolupracovali s amatérským hudebním seskupením HALO, se kterým vystupujeme již od roku 2014.3 Skupinu tvoří Honza Vand (klarinet, saxofon), Aleš Klíma (kytara), Lucie Hanáková (zpěv), Ondřej Klepáček (kontrabas).
2. Přínos projektu
Přínosem projektu je umělecká interpretace písní Jiřího Voskovce a Jana Wericha (převážně na hudbu Jaroslava Ježka) s tlumočením do ČZJ. Snažíme se poukázat na to, co je v písni stěžejním tématem, a zpřístupnit jej neslyšícím divákům. Zaměřujeme se na text písně, nesnažíme se píseň upravovat, snažíme se co nejpřesněji přiblížit poslání či pointu sdělení v písni. Důležitým cílem je zprostředkovat umělecký zážitek také publiku intaktníspolečnosti, tedy publiku neznalého komunikace neslyšících a ČZJ. Tito diváci mají možnost zhlédnout písně pro ně v netradičním podání. Přispíváme tak k rozšiřování povědomí o světě neslyšících a o estetické hodnotě znakového jazyka.
Díky výjezdům do škol pro studenty se sluchovým postižením jsme studenty seznámili s existencí samotného uměleckého tlumočení písní. Díky zvolenému tématu projektu rozšíříme povědomí o tvorbě autorů Voskovce a Wericha mezi těmito studenty. Tento projekt může obohatit výuku předmětu Český jazyk a literatura na základních a středních školách.
3. Umělecké tlumočení písní
3.1. Znakový jazyk a jeho specifika
Český znakový jazyk je přirozený, plnohodnotný komunikační systém neslyšících osob, žijících v České republice. Je tvořený specifickými vizuálně motorickými prostředky, má vlastní gramatiku nevycházející z českého jazyka. Je označován jako mateřský jazyk neslyšících. Znak je nejmenší jednotkou nesoucí význam. Každý znak je tvořen několika základními prvky, které lze přirovnat k fonémům. Mezi základní prvky patří tvar ruky, postavenia pohyb rukou, orientace ruky, kontakt, pozice hlavy, mimika. Znakový jazyk není mezinárodní, existují národní znakové jazyky, například americký znakový jazyk, rakouský znakový jazyk, německý znakový jazyk, atd. Pro mezinárodní události je používán specifický znakový systém, srozumitelný různým národnostem.
Pro lepší pochopení dalšího textu studie, uvedu základní informace o prostředcích, které jsou pro znakový jazyk typické a kterými se liší od českého jazyka.
Pro vyjadřování ve znakovém jazyce budu používat termín „znakování" a analogicky s termíny pro mluvení i synonyma: „zaznakování", „odznakování", atd.
Využití trojrozměrného prostoru
Znakový jazyk jako vizuálně-motorický jazyk je realizován v trojrozměrném prostoru před tělem (nazývá se znakovací prostor). Tento prostor je vymezen shora temenem hlavy, zdola dolní částí trupu a ze stran upaženými lokty. Během znaková ní se do tohoto prostoru umísťují postavy a předměty, během promluv se na ně odkazuje.
Simultánnost
Prostorová povaha znakového jazyka umožňuje produkovat a vnímat několik informací současně, tedy simultánně. Motejzíková4definuje simultánnost jako možnost „vrstvit" více informací najednou ve stejném okamžiku, například „auto jede pomalu do kopce" se vyjadřuje znakem AUTO a klasifikátorem celého předmětu (viz Klasifikátory) naznačující pomalu pohyb vzhůru (do kopce).
Další případ simultánnosti, kdy dojde ke změně fonému citátové podoby znaku5 konkrétnězměnou tvaru ruky, hovoříme o tzv. inkorporaci.6 Při inkorporaci se do základového znaku včlení znak jiný tak, že z původních dvou znaků vzniká znak jeden. Výsledný znak však nese význam obou původních znaků, např. DVA ROKY.
1 Skupina Hands Dance se primárně zaměřuje na tlumočení písní do českého znakového jazyka. Skupina má zkušenosti i s uměleckým tlumočením celé divadelní inscenace: Přelet nad kukaččím hnízdem ve zpracování Divadla Járy Pokojského. V současné době se připravuje další tlumočená inscenace ve spolupráci s divadlem Buranteatr.
2 Slyšící tlumočník si text také musí zapamatovat, má však výhodu v možnosti akustické kontroly během poslechu písně.
3 Dříve tato skupina vystupovala pod názvem H.A.L.L., po personálních změnách se přejmenovala na HALO.
4 Motejzíková, J. Simultánnost. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, 2006.
5 Změna základního prvku, tedy změna tvaru ruky, postavení a pohybu rukou, atd.
6 Inkorporace obecně je způsob tvorby slov spojením dvou lexikálních kořenů za vzniku složeniny, která dále vystupuje jako celek.
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Klasifikátory
Klasifikátor lze nejobecněji vymezit jako „...jazykový prostředek, který se spojuje se jménem a upozorňuje na jisté vlastnosti nebo rysy referenta, tj. toho, k čemu odkazuje. Informuje např. o tom, jestli je referent živý, jestli je to člověk, zvíře, nebo věc - a je-li tato věc kulatá, plochá, dlouhá, zakřivená, dutá apod. "7
Klasifikátory se dělí na klasifikátory celého předmětu (ruka reprezentuje rysy předmětu nebo jeho rozměry a tvar, odkazující k objektu jako k celku), klasifikátory držení (ruka reprezentuje způsob použití, způsob držení nebo zacházení s předmětem), klasifikátory rozměru (reprezentují hloubku, tloušťku nebo šířku předmětů různého druhu).8
Nemanuální prostředky
K nemanuálním prostředků patří pozice a pohyby očí a obočí, pohyby úst, pohyby hlavy, pozice a pohyby ramen a také horní poloviny těla. Nemanuální prostředky mají důležitou gramatickou funkci, například rozlišení druhů vět.9
Slovesa v českém znakovém jazyce
Na této gramatické kategorii bych chtěla opět demonstrovat využití trojrozměrného prostoru a také využití klasifikátorů.
Slovesa v českém znakovém jazyce dělíme na prostá, shodová a prostorová.10 Slovesa prostá ve větě svůj tvar nemění, existují stále ve stejném (slovníkovém) tvaru, například„pamatovat", „spát". U shodových sloves vyjadřujeme podmet a předmět změnou tvaru slovesa, například „navštívit", „vrátit", „podívat se". Věta „Podívej se na mě" se znakuje jinak než „Podívám se na něho." Prostorová slovesa mění svůj tvar nejvíce a podávají nám informaci o tom, kde se děj koná, jakým pohybem a vyjadřují také prostředek (i n-korporace tvaru ruky), například holit se, pít, otevřít - ve znakovém jazyce můžeme jedním znakem vyjádřit, co otevíráme, jaký to má tvar i jakou rychlostí otevírání provádíme.
3.2. Umělecké tlumočení
Pojem umělecké tlumočení'je složen ze dvou slov, která jsou běžně využívána. „Umělecký" označuje vztah k pojmu „umění" jako součásti lidské kultury. „Tlumočení" označuje proces zprostředkování komunikace mezi dvěma jazyky. Je to operativní přenos informací mezi partnery komunikace z jednoho jazykového kódu do druhého, přičemž jsou přeneseny i interkulturní rozdíly. Tlumočení pro neslyšící osoby je tedy zprostředkování informací z českého jazyka do českého znakového jazyka a naopak. Červinková-Houšková označuje umělecké tlumočení jako dvě na sebe navazující činnosti tlumočníka. Jedná se o umělecký překlad a přednes synchronizovaný s hercem, zpěvákem nebo interpretem hudby.11
Cílem uměleckého tlumočení hudby a písní je zprostředkovat neslyšícím stejný požitek z písně jako má slyšící divák. Nejde tedy pouze o překlad textu, ale „předání" prožitku z hudebního díla vizuální formou s využitím pohybových prostředků.
Umělecké tlumočení hudebních děl lze rozdělit na tlumočení zpěvu (písní) a tlumočení instrumentální hudby. V obou případech jde o vizualizaci rytmu, tempa, nálady a emočního zabarvení skladby, melodie a obsahu. Tlumočník se ve skladbě či písni musí orientovat, znát skladbu, mít ji „naposlouchanou". Tlumo-
čení zpěvu a hudby klade na tlumočníka zvýšené nároky na schopnost emocionální otevřenosti ke skladbě i divákovi.12
Proces přípravy tlumočení písně a instrumentální hudební skladby je odlišný.Uryzeinstrumentálních děl (bez zpěvu) je důležitá historie vzniku díla, protože z ní můžetlumoěník čerpat informace o okolnostech vzniku a významu skladby. Vlastní zpracování díla je velice subjektivní a odráží osobní postoj a zkušenosti tlumočníka. V tomto dokumentu budu řešit pouze proces přípravy uměleckého tlumočení písní.
Při tlumočení písní je důležité zaměřit se na emoční náboj písně, rytmus a tempo, dynamiku a gradaci skladby, melodii skladby, obsah a kontext písně. Pro přípravu tlumočení je tedy nezbytné mít zvukovou nahrávku písně a text písně v písemné podobě. Pro pochopení obsahu a kontextu skladby je důležité zajistit si informace o autorovi textu písně i autorovi hudby a další podklady související s písní.
Červinková Housková uvádí v procesu uměleckého tlumočení písní tyto fáze:
1. Osvojenísi a rozčlenění skladby - tlumočník se seznámíse skladbou a zorientuje se v ní
2. Hledání námětu překladu - tlumočník přemýšlí o příběhu v písni
3. Tvorba jednotlivých obrazů překladu a vyhledávání vhodné slovní zásoby - nejdříve se provede překlad textu a následně se tvoří obrazy, které vyplní mezihry či předehry
4. Rytmizace jednotlivých částí - překlad se začíná rytmizovat
5. Propojení částí v celek - seskladbou sejiž pracuje jakos celkem
6. Tříbení („čištění") překladu13
Následuje fixace překladu. Důležitá je také supervize neslyšícího odborníka, který zkontroluje srozumitelnost přednesu. Pokud se jedná o živé vystoupení, je nutná také zkouška s interpretem písně.
Pro umělecký překlad textu písně, který předchází finální podobě uměleckého tlumočení hudebního díla, je důležité rozeznat v uměleckém textu písně záměr autora týkající se poslání písně a pocitů, které by měla píseň vyjadřovat. Pro samotný překlad nestačí pouze přenést obsah z jednoho (původního) jazyka do druhého (cílového), je důležitá také forma (použití konkrétních jazykových prostředků). Mezi umělecké jazykové prostředky v ČZJ patří větší znakovací prostor, simultánnost, spojování znaků do sebe (jeden ze způsobů tvoření uměleckého textu ČZJ), vytváření rýmů (pohybem, tvarem ruky, místem a rychlostí provedení znaku).14 Při přípravě uměleckého tlumočení se pak využívají i další pohybové prostředky: pohyb celého těla, nemanuálních segmentů (mimika), prodloužení pohybu znaku, prodloužení pohledu očí, charakterizace střídání rolí.15
4. Etapy projektu
4.1. Výběr písní
V první fázi projektu jsem ve spolupráci s hudebním seskupení HALO vybrala přibližně 64 písní z repertoáru autorů Voskovce a Wericha. Od této chvíle jsme pracovali společně i s ostatními členy Hands Dance a studentkami magisterského studia VDN. Krátce jsme se seznámili s historií a vizí Osvobozeného divadla, jeho repertoárem a s osobnostmi jejich nejznámějších představitelů (Voskovec,16 Werich,17 Je-
7 Macurová, Alena - Vysuček, Petr. Poznáváme český znakový jazyk. Klasifikátorové tvary ruky. Speciální pedagogika. Roč. 15, 2005, č. 4, s. 262-275.
8 Tamtéž.
9 Učební materiál ze semináře FF UK ČNES - Znakový jazyk, kultura Neslyšících, tlumočení: Nemanuální složka českého znakového jazyka - Radka Nováková, Irena Hrubá, Jana Směšná, konaný na DIFA JAMU dne 19. 3. 2003
10 Macurová, Alena - Bímová, P., Poznáváme český znakový jazyk II. (Slovesa a jejich typy). Speciální pedagogika. 2001, roč. 11, č. 5, s. 285-296.
11 Červinková Housková, Kateřina- Kováčova, Tamara.Umě/ec/cé tlumočení do znakového jazyka. Praha: ČKTZJ, 2008.
Tamtéž.
13 Tamtéž.
14 Učební materiál ze semináře FF UK ČNES - Znakový jazyk, kultura Neslyšících, tlumočení: Umělecký překlad mezi českým znakovým jazykem a češtinou - Karel Redlich, konaný na DIFA JAMU dne 19. 3. 2003.
15 Učební materiál Tima Curryho - lektora kurzu Uměleckého tlumočení konaného v červnu 2015 na DIFA JAMU.
16 Jiří Voskovec (vlastním jménem Jiří Waschmann) byl textař, režisér, dramatik, spisovatel, básník, divadelní a filmový herec. Narodil se 19. června 1905 v Sázavě, zemřel 4. července 1981ve věku 76 let v americkém Pearlbossomu v Kalifornii. Studoval na gymnáziu v Praze v Křemencově ulici, vletech 1921-1924 na lyceu Carnot v Dijonu ve Francii. Od dětství se věnoval literatuře, inspiroval se francouzskými básníky. Publikoval články a recenze do studentských a později také do avantgardních časopisů. Byl členem Devětsilu. Společně
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
žek18). Ze seznamu písní jsme vytipovali přibližně 30 písní, které by byly vhodné pro překlad a hudební skupina by je byla schopná interpretovat. Při výběru jsme nezohledňovali a ani se neřídili historickým významem, ani jsme se nesnažili o průřez z tvorby autorů Voskovce a Wericha. Kritéria pro výběr písní byla následující:
1. Text písně vhodný pro překlad do ČZJ19
2. Píseň hudebně vhodná k interpretaciskupinou HALO20
3. Aktuálnost hraní písně a její známost v povědomísoučasného publika21
Z tohoto redukovaného seznamu si pak každý tlumočníka vybíral píseň, která mu je nejbližší, či má vnitřní motivaci píseň zpracovat. Počet tlumočníků a složení jednotlivých minitýmů, které se zapojily do přípravy konečné podoby tlumočené písně, bylo zcela dobrovolné.
4.2. Proces překladu a nácviku
Umělecké tlumočení hudby lze dělit podle počtu tlumočníků, kteří tlumočí v jedné písni. Často se tento počet odvozuje podle počtu pěveckých interpretů písně, není to však striktně dané. U tlumočení písní Voskovce a Wericha jsme počet tlumočníků stanovovali na základě rozboru písně a vlastního uvážení. V našem případě jsme se nemohli řídit počtem interpretů písně, protože píseň vždy zpívala pouze jedna osoba - zpěvačka skupiny HALO.
U každé vybrané písně nás ledoval podrobný rozbor. Součástí této analýzy bylo ujasněnísi těchto informací: autor textu, interpret, scénárista, rok vzniku, hlavní a vedlejší zápletka, postavy, témata, podtémata, podtext. Během přípravy tlumočení musíme brát v potaz tyto aspekty: tempo, rytmus, emocionální nálada písně.
Během přípravy překladu jsme postupovali dle fází v procesu uměleckého tlumočení.22 Při naší práci jsme se inspirovali i postupem práce amerického lektora Tima Curryho, který uvádí další body k promyšlení: pohyb na jevišti, využití kulis či rekvizit, využití světla a stínu.23
sJ. Werichem působil v Osvobozeném divadle. V roce 1939 emigroval do USA, v roce 1946 se vrátil. V roce 1948 emigroval podruhé, nejdříve žil ve Francii a v roce 1950 se vrátil do USA, kde žil do své smrti.
17 Jan Werich byl český divadelní a filmový herec, spisovatel, dramatik a filmový scénárista. Narodil se 6. února 1905 v Praze na Smíchově, zemřel 31. října 1980 v Praze. Jan Werich byl český divadelní a filmový herec, spisovatel, dramatik a filmový scénárista. Narodil se 6. února 1905 v Praze na Smíchově, zemřel 31. října 1980 taktéž v Praze. Studoval na pražském gymnáziu v Křemencově ulici, po maturitě pokračoval ve studiu na právnické fakultě na Karlově univerzitě. Byl významným představitel Osvobozeného divadla. V roce 1939 emigroval do USA, zpět do rodné země se vrátil v roce 1945. Po roce 1948 působil v několika pražských divadlech. Vletech 1956-1961 byl ředitelem Divadla ABC. Později se jeho divadelním partnerem stal Miroslav Horníček. V období normalizace nesměl vystupovat v rozhlase ani v televizi. Jako filmový herec je znám například díky filmům Císařův pekař a Pekařův císař (1951), pohádce Byl jednou jeden král (1954). Významná je také jeho literární tvorba (Fimfárum, 1960).
18 Jaroslav Ježek byl český hudební skladatel, geniální hudební improvizátor, dirigent a klavírista. Narodil se 25. září 1906 v Praze na Žižkově, zemřel 1. ledna 1942 v New Yorku. Od raného dětství trpěl krátkozrakostí. Navíc ve třech letech po spálovém onemocnění dostal hnisavý zánět uší, který se zcela nevyhojil. Od této doby byl nedoslýchavý. Od svých osmi let byl v Hradčanském ústavu pro výchovu a léčení slepých nebo na oči chorých, strávil zde sedm let. Již od útlého dětství chtěl být skladatelem, v dospělosti chtěl studovat hudební vědu na univerzitě u prof. Zdeňka Nejedlého, nebylo mu to dovoleno kvůli nedostatečnému předchozímu vzdělání. Rozhodl se tedy pro pražskou konzervatoř a byl přijat do kompoziční třídy kvůli jeho oslabenému zraku. Díky úspěchu jeho absolventskému klavírnímu koncertu získal mecenáše, který mu umožnil deset měsíců žít v Paříži, kde ho nejvíce zaujal jazz. Kromě písní Osvobozeného divadla je Jaroslav Ježek znám i svou tvorbou filmových písní, skladeb vážné hudby a klavírních skladeb.
19 Text zajímavý pro překlad do ČZJ, text s nápadem, který umožní zajímavou a uměleckou vizualizaci
20 Ve smyslu využití hudebních nástrojů, které skupina používá a pěveckým možnostem zpěvačky
21 Vybírali jsme tedy písně, které jsou známé široké veřejnosti.
Akademické studie DIFA JAMU | 2017 Podrobnější postupy jsou uvedeny dále u rozboru jednotlivých písní. 5. Výsledky projektu 5.1. Rozbor jednotlivých písnf
Seznam písní:
1. Život je jen náhoda (text: Jiří Voskovec, Jan Werich, hudba: Jaroslav Ježek)
2. Hodné štěně (text: Jan Werich, hudba: Jan Werich, Karel Vlach)
3. Šatydělaj člověka (text: Jiří Voskovec, Jan Werich, hudba: Jaroslav Ježek)
4. Nikdy nic nikdo nemá (text: Jiří Voskovec, Jan Werich, hudba: Jaroslav Ježek)
5. David a Goliáš (text: Jiří Voskovec, Jan Werich, hudba: Jaroslav Ježek)
6. Bleška veška (text: Jan Werich, hudba: Jiří Baur)
7. V domě straší duch (text: Jiří Voskovec, Jan Werich, hudba: Jaroslav Ježek)
8. Potopa (text: Jiří Voskovec, Jan Werich, hudba: Jaroslav Ježek)
9. Babička Mary (text: Jiří Voskovec, Jan Werich, hudba: Jaroslav Ježek)
10. Ezop a brabenec (text: Jiří Voskovec, Jan Werich, hudba: Jaroslav Ježek)
11. U nás doma (text: Jiří Voskovec, Jan Werich, hudba: BurtonLane)
Život je jen náhoda
Text: Jiří Voskovec, Jan Werich Hudba: Jaroslav Ježek
Tlumočí: Radka Kulichová, při vybraných vystoupeníve dvojici s Veronikou Mikulovou Překlad: Radka Kulichová, Veronika Mikulova Choreografie: Radka Kulichová Postavy: vypravěč
Zápletka: Přirovnání lidského života k toku vody.
Téma: Život neustále plyne, přicházejí šťastné i nešťastné okamžiky. V životě je důležitá láska.
Píseň je součástí hudební komedie o třech aktech a epilogu Svět za mřížemi (1933) - v prvním dějství, v devátém výstupu tuto píseň zpívá postava Miami.
Základ pro překlad této písně vznikl již v rámci týdenního kurzu uměleckého tlumočení amerického lektora Tima Curryho, který se konal v ateliéru VDN DIFA JAMU v červnu 2015. Překlad a přípravu na tlumočení jsem provedla sama pod jeho vedením. Později byla píseň upravena pro dvě tlumočnice. Tato verze byla prezentována na komponovaném večeru Hudba viděná v Ostravě, jehož náplní byla interpretace hudebních děl M. Schneider-Trnavského (písně z cyklu Drobné květy) a písní J. Ježka (Život je jen náhoda, Bugat-ti-step). Verze pro dva tlumočníky byla prezentována také na oslavě výročí znovuobnovení divadelní fakulty JAMU v Brně, které se konalo v říjnu 2015 v divadle Husa na provázku.
Pro tlumočení do ČZJ byla vybrána hudební verze, ve které je zpíván pouze refrén.
22 Červinková Housková K. - Kováčova T. Op. cit.
23 Učební materiál Tima Curryho - lektora kurzu Uměleckého tlumočení konaného v červnu 2015 na DIFA JAMU.
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Základním motivem je přirovnání průběhu života k toku vody. V tlumočení se tedy prolíná život člověka v zobrazenítoku řeky od pramene až k ústí do moře. V tomto případě se jedná o volný překlad písně, s důrazem na její emotivní složku a její vizualizaci v kombinaci s rytmizací písně.
Hodné štěně
Text: Jan Werich
Hudba: Jan Werich, Karel Vlach
Tlumočí: Marcel Krištofovič, Markéta Kunášková
Překlad: Marcel Krištofovič, Markéta Kunášková, Radka Kulichová, Veronika Mikulova, Lukáš Rieger24 Choreografie: Radka Kulichová, Marcel Krištofovič, Markéta Kunášková Postavy: pes, pán
Zápletka: Pán přivázal psa na řetěz ve snaze ho napravit, dosáhl však opačného efektu.
Téma: Přílišné omezování svobody nevede k lepším „mravům". Donucovania příkazy k ničemu nevedou.
Tato píseň není dílem tradičního tria Voskovec - Werich - Ježek. Přesto jsme ji do našeho pásma zařadili vzhledem k významnému podílu J. Wericha na jejím vzniku. Text má v sobě příběh, čímž je vhodný k překladu do ČZJ. Příběh vypráví o pánovi, který měl štěně. To se toulalo po vsi, a proto se jej pán snažil umravnit tím, že psa přiváže na řetěz. Výsledek je však opačný. I když se zdá, že zde vystupuje pouze jedna postava pána, případně vypravěče, pro potřeby adekvátního překladu byly identifikovány dvě postavy -dva mluvčí v ČZJ - pán a představitel psa. Závěrečné poslání je interpretováno neutrálně (ve smyslu vypravěče) oběma tlumočníky současně. Píseň si v tlumočená vybrala Markéta, do role pána byl dosazen jediný zástupce mužského pohlaví Marcel. Toto rozdělení rolí bylo výhodné i z hlediska udržení rytmu a orientace v písni podle slok.25
V první fázi překladu se odehrála diskuze o obsahu a poslání textu písně. Při této diskuzi se projednávali také vhodné ekvivalenty pro překlad do cílového jazyka. Jednalo se také o přesném významu slov, například grobián, mravy. Dále byly vysvětlovány významy vybraných slov neslyšícím („všetečnej pes", „pora-fán").26V pracovním týmu jsme se shodli, že i styl znakování by měl být hovorový, aby korespondoval se stylem jazyka v písni. Píseň je koncipována tak, že druhá část každé sloky má repetici. V uměleckém tlumočení jsme text v ČZJ neopakovali, delší čas trvání díky repetici ve zpěvu jsme využili na přesnější a vizuálně zajímavější vyjádření.27
Během nácviku se zkoušelo znakování obsahu textu a důležitou součástí byla i pohybová průprava. Ta se týkala především Markéty a jejího pohybového ztvárnění charakteru psa. Bylo nutné jednoduše a jasně ukázat, jak si štěně hraje se svým stínem. Po několika možných variantách jak překlad provést byla vybrána z našeho pohledu nejvhodnější možnost, kdy „hraní si se stínem" bylo ztvárněno čistě pantomimicky s uvedením do situace v ČZJ. Později Markéta měla představovat psa uvázaného na řetězu, což je velice koordinačně náročné. Pro kvalitnější pohybovou dovednost probíhal nácvik ve dvojici, kdy kolegyně držela Markétu kolem krku (jako obojek) a Markéta se snažila ze řetězu vymanit - aby si ozkoušela pocit, kdy se nemůže pohnout z místa. Dalším problematickým místem, které vyžadovalo delší nácvik, bylo sou-
Na několika konzultacích byl přítomen Lukáš Rieger, pedagog DIFA JAMU, který se o tvorbu V+W zajímá, pomohl nám osvětlit kontext a významy textu písní.
25 Markéta slyší rytmus a dokáže rozeznávat takty a frázování skladby. Marcel se pak může orientovat podle Markéty a má tak větší jistotu v orientaci ve skladbě na základě Markétiných vizuálních signálů.
26 Pro neslyšící jedince, kteří se narodili neslyšící, je mateřským jazykem znakový jazyk. Český jazyk je pro ně cizím jazykem, a proto znalost českého jazyka může být na nižší úrovni (srovnatelné s úrovní slyšícího jedince, který se učí anglický jazyk), nezná tak všechna slova a všechna slovní spojení. Problematické mohou být zvláště neobvyklé či zastaralé výrazy.
27 V této písně jsme ctili časové úseky trvání každé sloky a tlumočený text nepřesahoval nijak zvlášť do další sloky.
časné znakování obou tlumočníků. Po zafixování textu v ČZJ, následoval nácvik synchronizace znakování do rytmu písně. Nácvik probíhal ve dvojici proti sobě, poté před zrcadlem. Nakonec probíhal nácvik v postavení vedle sebe s využitím kontroly pomocí periferního vidění (důležité pro Marcela, aby udržoval stejné tempo a rytmus, pozdějijiž měli tuto pasáž dostatečně natrénovanou a stálá kontrola nebyla nutná).
Text písně:
Markéta se stala představitelkou štěněte. Velká část interpretace textu je pantomimicko-pohybové vyjádření. V některých pasážích bylo nezbytné využít konkrétní znaky či celé větné vyjádření v ČZJ.
Narodilo se štěně, lidí se nebálo, [: se svým stínem na stěně to štěně celej den si hrálo.:]
Začátek je znakovaný, poté se Markéta převtělí ve štěně. Pantomimicky ztvárňuje štěně hrající si se svým stínem.
A když povyrostlo víc, protáhlo si nohy, [: vydalo se do ulic, do vesnic vočuchávat rohy.:]
Během přípravy překladu se objevil názor, že štěně je zástupce malého kluka. Fráze „protáhnout si nohy" je lidská fráze, která byla použita v souvislosti se štěnětem. Tento implicitní význam se v našem uměleckém překladu nijak neprojevuje. Rozhodli jsme se tak s vědomým, že neslyšící uvidí v písni pouze psa, vzhledem k tomu, že ani všichni posluchači z řad intaktní společnosti tento skrytý význam nemusí v písni rozkódovat.
Čuchá tady, čuchá tam a ocasem vrtí. [: uviděl ho jeho pán - grobián, rozvzteklil se k smrti.:]
Do této chvíle je na scéně pouze Markéta. V této sloce nastupuje pán. Znak VRTĚT OCASEM je signál pro Marcela, aby se pomalu objevil na scéně. Postavením těla, gesty a mimikou vyjadřuje pána „grobiána", který je vsmrti vzteklý. Markéta pokračuje v „psích pohybech" nadšeného psa.
Aby pes znal celou ves, to jsou ňáký mravy, [: takovej všetečnej pes na řetěz, to mu mravy spraví.:]
Markéta pokračuje v „psích pohybech" nadšeného psa. Marcel znakuje text. Nakonec pán uváže psa na řetěz.
A tak na řetěze rost, až z něj výrost hafan, [: jednou mu pán dával kost pro radost a byl zle porafán.:]
Markéta hraje psa uvázaného na řetěz. Zpočátku mu to nevadí, chce se pohybovat volně, ale nejde to, snaží se utéct. Postupně se jeho charakter změní a stane se z něho mrzutý pes. Marcel naznačuje plynutí času. Po vizuálním signálu (pohled Markéty na Marcela) Marcel začíná znakovat a podává psovi kost (znak KOST + klasifikátor držení kosti - viz Obrázek č. 1), pes pána kousne do ruky.
Jak to, že ten pes kouše, sám sebe se tázal, [: dřív neublížil mouše, proč kouše, když jsem ho uvázal?:]
Markéta se odvrátí od Marcela pohledem zpět na diváky, což je signál pro Marcela, že může začít znakovat - s nechápavým výrazem v obličeji.
Seběhla se celá ves a pánovi praví: [: celý svět to ví už dnes, že řetěz mravy nenapraví.:]
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Marcel i Markéta na začátku sloky vystoupí z role a oba současně do rytmu písně znakují poselství písně. S posledním tónem písně je odznakován i posledníznak.
Obrázek č. 1
Šaty dělaj člověka
Text: Jiří Voskovec, Jan Werich Hudba: Jaroslav Ježek (foxtrot) Tlumočí: Daniela Tesaříkové, Veronika Křížová
Překlad: Daniela Tesaříkové, Veronika Mikulova, Radka Kulichová, Veronika Křížová Choreografie: Daniela Tesaříkové, Veronika Křížová, Radka Kulichová Postavy: vypravěč
Zápletka: Lidé věří lhářům, pokud jsou krásně oblečeni.
Téma: Neměli bychom posuzovat člověka pouze podle vnějšího vzhledu.
Píseň byla napsána pro hru Kata Blázen - satirickou fantazii o deseti obrazech (1934). Píseň byla použita v sedmém obraze, zpívají ji postavy Radůzo a Mahuleno. Původně byla napsána jako vstupní píseň do filmu U nás v Kocourkově (režie Karel Poláček).28
Píseň je známá i samostatně, hrála se v rozhlase, lidí si ji zpívají. Skladby V+W lákají mnohé muzikanty k různým interpretacím29 a píseň „Šaty dělaj člověka" k nim také patří.
„Například originál písničky ,Šaty dělaj člověka' vznikl v roce 1934, ale v rozhlasovém archivu je v celkem ve 23 verzích. Je pak možné, že tahle melodie má za sedmdesát let své existence to své datum vysílání skoro každý den v roce."30
Název písně se mezi lidmi známo jako lidové pořekadlo. Přeložit pouze toto sousloví do ČZJ není jednoduché. Obecně při překladu je nutná znalost širšího kontextu, aby mohlo dojít k přesnému a srozumitelného překladu. V rámci jiného projektu byla shodou okolností jednou ze zkoumaných vět právě věta: „Šaty dělaj člověka." Získala jsem dva různé překlady této věty do ČZJ, které jsem mohla porovnat. Tlumočnice nepo-
užily doslovný překlad.31 Pro správný překlad do znakového jazyka je třeba pochopit význam sdělení a ten pak přeložit do cílového jazyka. Jejich překlad tedy korespondoval s významem: podle toho, jak se člověk obléká, poznáme jaký je, jakou má povahu.
Jiné kolegyně tlumočnice jsem pak poprosila o zpětný překlad věty z ČZJ do českého jazyka. Profesionální tlumočnice tuto větu přeložili s využitím pořekadla (Šaty dělaj člověka). O zpětný překlad jsem poprosila i neslyšící studentku, které není profesionální tlumočnicí. Její překlad byl doslovný: „Podívám se na člověka, jak se obléká a poznám jeho povahu."
Poselstvív písni V+W nám říká, že nelze posuzovat člověka pouze podle vnějšího vzhledu a prvního dojmu, důležitější je to, jaký je člověk uvnitř. Toto poselství však není explicitně dané. Posluchač má možnost si píseň pochopit podle svého subjektivního cítění.
Při rozboru této písně jsme diskutovali o možnostech překladu do ČZJ a zachování jejího poselství v cílovém jazyce. Píseň hlásá „pravdu" o důležitosti odívání člověka. Pokud oděv není dostatečně na úrovni, člověk nebude šťastný. Každý posluchač však z tohoto textu cítí, že vybízí k tomu, aby se lidé zamysleli a právě na zevní vzhled nekladli přehnaný důraz.
Po diskuzi o možnostech překladu jsme zvažovali dvě varianty překladu do ČZJ. První variantou bylo přeložit text písně, tak jak je bez podsouvání či vysvětlování skrytého významu. Druhou možností bylo přeložit text s doplněním implicitně daných významů. Nakonec jsme se rozhodli pro první variantu s využitím dalších prvků tak, aby divák pochopil, že sdělované není myšleno vážně.
Celá píseň byla přeložena do finální podoby s využitím ČZJ, pantomimy a dalších vizuálně pohybových prvků. Pro umělecké tlumočení si tuto píseň vybraly dvě tlumočnice - Daniela a Veronika, které některé části znakují unisono, v jiných částech spolupracují a komunikují spolu. Důležité bylo naučit se synchronně znakovat část refrénu. Jelikož obě tlumočnice slyší, byl nácvik společného znakování více závislý na rytmu písně. Obě tlumočnice musely mít píseň dokonale „naposlouchanou", aby se v hudbě orientovaly a měly tempo a rytmus písně zažité. V další části refrénu, kdy se obě tlumočnice otočí zády, bylo vhodné, aby se Veronika stojící nalevo naučila dané znaky znakovat levou rukou. Důvodem této úpravy byla větší vizuální estetika celého obrazu.
Další partií, která byla nutná důkladně připravit, byla sloka ztvárněná částečně pantomimicky. Veronika „oblékala" Danielu do různých šatů a ta se pak podle toho vyjadřovala.
Text písně:
Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka. Kdo hadrech čeká na štěstí, ten se načeká.
V první části refrénu obě tlumočnice znakovaly současně. Pouze při posledním opakování Veronika znaku-je STOUPAT (v kariéře)32 a Daniela ji obě ruce strhne dolů a tím ji zbrání dokončit znak, a tudíž „nedojde ke štěstí".33
Dokavad jsme nahatý od hlavy až po paty, nikdo neví, kdo je chudý a kdo je bohatý.
Podle kabátu se svět měří, lháři ve fraku každý věří, protože
Další pasáže byly více pohybové s využití znaků. Například obě tlumočnice zaznakovaly NAHÝa poté se stydlivě otočily k divákům zády a schovávaly se, jako by byly opravdu nahé (s adekvátním výrazem v obličeji). Poté pokračovaly dále v textu. V další části Veronika obléká pomyslný frak Daniele - využívá se zde rozdělení rolí. Daniela představuje lháře, Veronika zastupuje lid, který lhářům bezmezné věří.
Voskovec, Sm.Kloubouk v křoví: výběr veršů V+W (1927-1947). Mladá fronta, Praha 1996, s. 257. 3 Šaty dělaj člověka -1934 [online], [cit. 31. listopadu 2016]. Dostupné na internetu: <http://www.rozhlas.cz/archiv/rozhlasovyrok/ zprava/saty-delai-cloveka-1934-1222959>. 3 Tamtéž.
Za doslovný překlad by se mohl označit překlad do znakované češtiny. Pro tento překlad by byly použity znaky: ŠATY + DĚLAT + ČLOVĚK. Tato informace by však pro osoby méně zdatné v českém jazyce. I kdyby se použil znakosled dle gramatiky ČZJ s využitím stejných znaků, bylo by sdělení nesrozumitelné a nesmyslné.
32 Tento znak je využit ve volném překladu „čeká na štěstí".
33 V předchozích refrénech byly použity znaky STOUPAT (kariéra) + NELZE.
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Je to tak, třeba je to k nevíře, že z biskupa kutna dělá uhlíře. Je to tak, třeba je to k nevíře, že kutna dělá mnicha, krunýř rytíře.
Tato sloka byla zpracována více pantomimicky. Daniela je socha - model, Veronika ji formuje a obléká do podoby uhlíře a poté biskupa. Po dokončení převleku postava ožije a s využitím typického atributu se projeví jako daná postava. Pak následuje převlek do druhé postavy. Vzhledem ke krátké časové dotaci pro převlek do čtyř různých postav, se během první sloky ztvárnily pouze dvě postavy a zbylé dvě (mnich a rytíř) se stejným způsobem ztvárnily v hudební mezihře (hudebně se opakuje melodie sloky).
Díky tomuto rozložení pohybových a jazykovým prvků se i neslyšící divák může orientovat v textu písně a zaregistruje pasáže, které se opakují. Rozpozná také různý rytmus jednotlivých částí.
Nikdy nic nikdo nemá
Text: Jiří Voskovec, Jan Werich Hudba: Jaroslav Ježek
Tlumočí: Radka Kulichová, Veronika Křížová (alternace Markéta Kunášková)
Překlad: Radka Kulichová, Veronika Mikulova, Marcel Krištofovič, Veronika Křížová, Markéta Kunášková
Choreografie: Radka Kulichová
Postavy: vypravěč
Zápletka: V životě nic není jisté.
Téma: Je zbytečné trápit se představou „co bykdyby".
Píseň je součástí romantické revue o jedenácti obrazech z roku 1931 - Golem. V sedmém obraze tuto píseň zpívají Prach a Popel.
„Napsáno jednoho slunného letního dopoledne na terase kavárny Rond-Point des ChampsElysées, do filmu Pudrabenzin, který jsme tehdy v Paříži natáčeli. O sedm let později, za počasí podstatně sychravějšího, jsme první verš ocitovali na lístku, který jsme s Ježkem rozeslali přátelům při odjezdu z Háchovy republiky do Spojených států."34
Tlumočit tuto píseň byla velká výzva, neboť text je pro překlad do ČZJ velice náročný, vzhledem k příliš abstraktnímu sdělovanému obsahu písně. Debata nad rozborem této písně trvala asi nejdéle, neboť zde bylo mnoho problematických částí. Nejdříve probíhala diskuze o celkovém významu písně a významu jednotlivých částí. Cílem této diskuze bylo pochopení textu písně všemi členy skupiny, po kterém následoval hrubý překlad.
Text písně:
Celé lidské pokolení mělo by víc pokoje, kdyby bylo to, co není a nebylo to, co je.
Vzhledem k rychlému tempu písně, bylo nutné použít pro text „celé lidské pokolení" volný překlad LIDÉ -VŠICHNI, přičemž byl základní význam zachován a nebyla narušena srozumitelnost textu. Po dlouhé diskuzi o překladu další části této sloky jsme se shodli, že text přeložíme neutrálně bez většího uvozování kontextu a usouvztažnění.
Nikdy nic nikdo nemá míti za de-fini-tiv-ní neb nikdy nikdo ne-ví, co se může stá-ti.
Voskovec J. Op. cit., s. 255.
Řekne mi se třeba, že se to a to sta-ne tak a tak ono to pak dopadne docela naopak.
Překlad pro slovo „definitivní" existuje a my jsme se rozhodli jej použít v této písni. Jiným problémem bylo srozumitelně a jasně přeložit: „Řekne mi se třeba, že se to a to sta-ne tak a tak, ono to pak dopadne docela naopak." Řešili jsme několik možností, jak text přeložit. Rým v českém jazyce („tak a tak - naopak") jsme chtěli přeložit výrazovým prostředkem v ČZJ na podobném principu. Nakonec jsme text, který se v písní dvakrát opakuje, přeložili dvěma různými znaky s podobným významem. V prvním případě znak NÁSLEDOVAT (znakují obě ruce, tvar ruky „I") - po vyrušení druhou tlumočnicí pravá ruka vybočí z předpokládaného směru znakování, což odpovídá volnému překladu „ono to pak dopadne docela naopak". Ve druhém případě je využit znak POSTUP (obě ruce, tvar ruky „U"), po narušení znakování druhou tlumočnicí se pozmění poloha rukou a směr znakování směřuje stranou.35 Druhá tlumočnice v obou případech zdůrazní znaky VÝSLEDEK - NAOPAK.
Řeknete-li dnes život je pes. Co má být zítra za zvíře, když je dnes pes. Protože ani ten pes, není dnes defini-tiv-ní, nevise, zdali se ze psa vlk nemůže stát
Dá se říci, že opravdovým překladatelským „oříškem" byla tato část textu. Snažili jsme se najít jazykový ekvivalent v ČZJ založený na stejném principu. Při doslovném překladu neslyšící jedinci měli problém s metaforou„život je pes". Text dále pokračuje v podobném duchu „co má být zítra za zvíře [...] zdali se ze psa vlk nemůže stát". Měli jsme několik možností, jak se s tímto překladem vypořádat. Jednou z nichbylo
sledovat významovou linku, překlad ve smyslu: „život je těžký" (znak TÍHA)......zdali nám život nenaloží"
(znak KILOGRAM). Další možností, a podle našeho názoru vhodnější, bylo zachovat stejný tvar ruky se změnou pohybu či polohy rukou. Prvním návrhem byly znaky: HOROR36 - SALÁT37. Nakonec byly použity znaky: HOROR - SMRTKA38
Dnes je čtvrtek. Zítra pátek. V sobotu svátek. V neděli je den matek. Protože ani ten den není dnes defini-tiv-ní, nevise, zdali se ze dne noc nemůže stát
Pro překlad textu „protože ani ten den..." bylo využito znakování - střídání dne a noci - RÁNO - NOC -RÁNO. V následujícím překladu části „zdali se ze dne noc nemůže stát", jedna tlumočnice začíná znakovat RÁNO, narušením dotažení znaku je narušeno druhou tlumočnicí, takže první tlumočnice odznakuje NOC.
Uměleckého tlumočení jsem se ujala já ve spolupráci s Veronikou Křížovou. Později se Veroničinu roli naučila Markéta, abychom měli alternaci na vystoupení, kterých se Veronika nemohla zúčastnit. Ve znakování jsme se střídaly a v některých částech doplňovaly. Během mezihry jsme předvedly krátký rytmický tanec s využitím znaku NAOPAK.
David a Goliáš
Text: Jiří Voskovec, Jan Werich Hudba: Jaroslav Ježek (foxtrot) Tlumočí: Marcel Krištofovič, Veronika Mikulova
Překlad: Marcel Krištofovič, Veronika Mikulova, Markéta Kunášková, Radka Kulichová
35 Přidaný vtip do této pasáže: místo POSTUP se znakuje VYKRÁST.
36 Znak se tvoří oběma rukama ve tvaru „V" s pokrčenými prsty, obě ruce směřují dlaněmi dopředu, 2x hmit-neme dopředu.
37 Znak se tvoří oběma rukama ve tvaru „V" s pokrčenými prsty, obě dlaně směřují vzhůru, provádí pohyb „míchání salátu" - tzn. malé kroužky v loketním kloubu před tělem.
38 Znak se tvoří oběma rukama ve tvaru „V" s pokrčenými prsty, obě dlaně směřují k tělu, předloktí je překřížené
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Choreografie: Marcel Krištofovia, Veronika Mikulova Postavy: vypravěč, David, Goliáš
Zápletka: David šel do války, potkal Goliáše, která se mu posmíval, ale nakonec na to Goliáš doplatil.
Téma: Nevyplatí se dělat si legraci z menších a slabších. Lidé by k sobě měli být milejší.
Tato píseň poprvé zazněla v inscenaci Těžká Barbora (1937). V této písni vypráví příběhdva tlumočníci -Marcel a Veronika. Ve vyprávění se doplňují a posléze se převtělí do role Davida39 (Veronika) a Goliáše40 (Marcel). V písni se využívá ČZJ, pantomima a další pohybové prvky. Rytmus a tempo písně je vizualizován pohybem a rytmem znakování obou tlumočníků. Veronika i Marcel se nemohou orientovat v hudbě sluchem, proto u této písně vždy seděl v publiku „asistent" (já, nebo Markéta) a vizuálním signálem upozorňoval na určitá místa v písni, aby se tlumočníci orientovali.
Text písně:
Lidi na lidi jsou jako saně, člověk na člověka jako kat, podívejme se na ně, musíte naříkat.
Obr do pidimužíka mydlí, domnívaje se že vyhraje, klidně seďme na židli, čtěme bibli tam to všechno je.
Znakovat začíná Veronika, Marcel přikyvuje a sleduje vyprávění. Během textu „podívejme se na ně, musíme naříkat" znakují oba tlumočníci společně a odvrátí se od diváků. Ve vyprávění příběhu pokračuje Ma r-cel. Veronika pak dotykem upozorní41 Marcela, že bude ve vyprávění pokračovat ona - znakuje „klidně seďte na židli [...]." Chvilku před tím asistent upozorňuje znakem SEDĚT na následující zpívaný text, takže Veronika může nastoupit ve stejném okamžiku jako zpívaný text.
Samuelova kniha nám povídá, jak na žida přišla veliká bída, jak ti bídní filištíni, válku vést nebyli líní, až potkali Davida.
Veronika pokračuje v příběhu, ke konci této sloky Marcel představuje Davida (Veroniku).
David šel do války volky nevolky, z velké dálky nesl bratrům homolky, v pochodu se cvičil, v hodu, dal si pro strýčka Příhodu, tři šutry do tobolky.
Veronika v roli Davida pohybem naznačuje činnosti (např. sbírání kamenů), Marcel v ČZJ komentuje to, co David dělá.
Hej hej! Kam se válej! Vždytsou malej! Takle Goliáš ho provokuje, David slušně salutuje,
Těsně před nástupem této sloky asistent upozorňuje znakem HEJ na následující zpívaný text, při kterém se Marcel převtělí do role Goliáše. Nyní stojí oba tlumočníci proti sobě. Goliáš se dívá na Davida dolů, Davidův pohled míří nahoru, čímž naznačují výškový rozdíl. Komunikujíspolu - viz Obrázek č. 2.
Obrázek č. 2
Když mu ale obr plivnul do očí, David se otočia prakem zatočí, když začínáš no tak tu máš, byl si vel kej, já měl kuráž, a jakej byl Goliáš!
Oba tlumočníci stojí ve stejném postavení. Goliáš plivne na Davida, rukou naznačuje pohyb plivance, vzápětí Davidovi dopadne plivanec do oka. Stejný princip souhry pohybů následuje, když David zatočí prakem a trefí Goliáše do hlavy - viz Obrázek č. 3. Díky skvělé souhře pohybů obou tlumočníků má divák pocit, že Goliáš opravdu plivnul Davidovi do oka a Goliáš byl zasáhnut do hlavy. Sloka končí „výhrou" Davida, Goliáš se potácí ve mdlobách. Celý text písně se se zpěvem opakuje, tudíž se zopakuje celý příběh v ČZJ.
1
Obrázek č. 3
Jmenný znak v ČZJ - písmeno „D". Jmenný znak v ČZJ - OBR.
Způsob upoutání pozornosti či „zavolání" používaný v komunitě neslyšících.
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Bleška veška
Text: Jan Werich
Hudba: Jiří Baur (klavírista Vlachova orchestru)
Tlumočí: Radka Kulichová, Markéta Kunášková
Překlad: Radka Kulichová, Veronika Mikulova, Markéta Kunášková
Choreografie: Radka Kulichová, Markéta Kunášková
Postavy: bleška a veška
Zápletka: Veška panikařila, bleška se opařila. Velký mrak chtěl pomoct, ale celou situaci ještě zhoršil. Téma: Přehnaná snaha pomoci může dopadnout špatně.
Tuto veršovanou bajku jsme vybrali kvůli srozumitelnému příběhu, který je vhodný pro překlad do ČZJ. Hlavními postavami jsou bleška a veška, které ztvárnily dvě tlumočnice (já a Markéta). V písni se opět kombinuje interpretace v ČZJ a pantomimické a pohybové vyjádření.
Text písně:
Do kopce pěšky, s kopce kolobežkou jela teta veška za tetou bleškou.
Našla ji uprostřed práce na zahrádce, jak v skořápce míchá pivo vařečkou.
Bajku začíná znakovat Markéta jako veška, která jede navštívit tetu blešku. Já v roli blešky pohybově naznačuji „práci" i s využitím znaku PRÁCE, poté znakuji BLEŠKA PIVO MÍCHAT+VAŘEČKOU (klasifikátor držení vařečky) - tato věta se v písni několikrát opakuje v překladu věty v českém jazyce „bleška pivo vařila".
Na bleším domečku, na krtčím kopečku, ve všivé zahrádce, v slepičí skořápce bleška pivo vařila.
Tento refrén je znakován ve stejné podobě během celé písně, já a Markéta se střídáme ve znakování popisu situace. Refrénu předchází taneční otočka provedená oběma tlumočnicemi sloužící k vizuálnímu oddělení situace. Poslední verš je znakován bleškou- mnou .
Bleška fňuká, že je to práce těžká, nato veška, at bod varu nezmešká.
V tom bleška vařečkou trhne a už se do piva se zvrhne a opaří se bleška.
Kombinací pantomimy a tlumočení do ČZJ bleška a veška rozvíjejí příběh. Obě tlumočnice se někdy pohybují a znakuji současně (jakoby se překřikují), což umocňuje chaotickou a vypjatou situaci. Situaci vizuálně dotvoří moment, kdy veška strčí dovešky a ta kvůli tomu spadne do piva.42 Následuje neutrálně znakovaný refrén.
bleška pivo vařila, celá se opařila.
Po refrénu bleška znakujetexta pohybově naznačí „opařeníse".
Teta veška ani chvíli nemešká, křičí, že to bleška nepřečká, kolobežka plná vervy řve na ni: Nervi mi nervy, to je vinna vařečka.
Opět následuje pohybové variace popisu vypjatésituace s využitím znaků z ČZJ. V této části byl použit volný překlad textu a zpracován tak, aby byl pohybově a vizuálně zajímavý.
řve vařečka na vešku, veška na kolobežku:
Bleška pivo vařila, celá se opařila.
Po odznakování refrénu pokračuje vypjatá situace mezi aktéry a následuje znakování blešky (viz výše).
Vidí to a slyší to veliký mrak, chtěl by taky pomoct, ale neví jak.
Jak byl velký, tak byl hloupý, spustil dolů velký kroupy a za kroupama liják.
Z role blešky se převtělím do role velkého mraku a pokračuji ve vyprávění příběhu. Následuje interakce mezi mnou a Markétou, kdy se jako veška schovává před kroupami a lijákem. Informaci, že mrak je hloupý, sdělídivákům Markéta, která „křičí na mrak, že je hloupý".
Podemlel kopeček, zatopil domeček,
potloukl zahrádku, odplavil skořápku
i vařečku i blešku, kolobežku i vešku a lil a lil a lil, až se vylil a nebyl.
Následují pohybové kreace s využitím znaků z ČZJ popisující situaci zpívanou v textu. Závěrečná část „a lil a lil, až se vylil a nebyl" je znakována neutrálně oběma tlumočnicemi unisono.
/ ta sebelepší vůle zaniká, když z vůle vzniká zvůle a panika, vždyt i mrak, když neplánuje, pluje tam, kam vítr duje, a na konec zaniká.
Následuje závěrečné ponaučení bajky. Po dlouhé debatě o možnostech překladu jsme se rozhodli pro volný překlad. Ponaučení v našem podání je, že pokud chceme pomáhat, nesmíme se do toho vrhat po hlavě, jinak to špatně dopadne. Důležité je mít plán. Konec písně jsme ztvárnily vtipně, jedna tlumočnice skončí pádem na zem, protože přehnaně pomáhala.
Analogie komunity slyšících a neslyšících: v písni je popsán moment, kdy se bleška lekne zvukového podnětu - křiku vešky, v komunitě neslyšících stejná reakce nastává po taktilním podnětu.
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
V domě straší duch
Text: Jiří Voskovec, Jan Werich Hudba: Jaroslav Ježek (foxrot) Tlumočí: Radka Kulichová, Veronika Mikulova
Překlad: Radka Kulichová, Veronika Mikulova, Daniela Tesaříkové, Marcel Krištofovič, Lukáš Rieger
Choreografie: Radka Kulichová, Veronika Mikulova
Postavy: dva vypravěči
Zápletka: Návštěva místa, kde straší duch.
Téma: Zábavné duchařské téma písně.
Tuto píseň zpívají Bulva a Papullus v osmé scéně devátého obrazu ve hře Caesarz roku 1932. - antická féerieo jedenácti obrazech. Dle originálu jsme se rozhodli využít také dvě postavy zpívající-tlumočící píseň. Celý text je přeložen volně s důrazem na využití vizuálních projevů ducha a zdůraznění strašidelné atmosféry. Na začátku i v mezihře se obě tlumočnice pomalu nejisté do rytmu písně pohybují po scéně, pro diváka je navozena atmosféra pohybu postarám strašidelném hradu.
Text písně:
Já bych vám nebyl sám přes noc ve starodávném hradu, není tam klidný spaní, chodí tam bílá paní. Praskání nahání strachu člověku v nočním chladu. Srdce mi hlasitě klepe - tuším tady záhadu.
Boty dupou po schodech, V domě straší duch. Náhle táhle začne pištět: Prásk a zbyl po něm puch.
V krátké hudební předehře se obě pohybujeme po scéně nejistým krokem, narazíme zády do sebe a lekneme se. S nástupem zpěvu začínám znakovat první verš. Pokračuje Veronika, na konci předvede bílou paní, které se já leknu. Pak pokračuje střídavě v tlumočení jednotlivých veršů.
Ve vikýři nahoře vytřeštěná tvář. Dlouhá čouhá z kamen ruka a trhá kalendář.
Tato část je ztvárněna více pohybově, ukážu doleva nahoru, Veronika předvede „vytřeštěnou tvář", já znakuji KAMNA, a z nich předvedu ruku, která šátrá po Veronice, ona se jí lekne.43
Todle přece není žádný bydlení. To je jen k zbláznění, ale k bydlení to není.
Hodiny jdou pozpátku. Je tu mrtvěj vzduch. Je tu něco v nepořádku, Lítá tady zlej duch.
Vyděšeně pokračujeme ve střídavém tlumočení jednotlivých veršů. Na závěr se lekneme - reakce na znak DUCH-ZLÝ. Po hudební mezihře, kdy se pohybujeme po prostoru a nejisté jej zkoumáme, občas se lekneme, pokračuje ve znakováníopakovánítétosloky, tentokrát bezzděšení - již smířeně a bez bázně.
Toto jsme použili místo překladu „trhá kalendář" - zaměřili jsme se na projevy tajemných duchařských předmětů.
Potopa
Text: Jiří Voskovec, Jan Werich Hudba: Jaroslav Ježek (rumba) Tlumočí: Marcel Krištofovič
Překlad: Radka Kulichová, Marcel Krištofovič, Veronika Mikulova Choreografie: Marcel Krištofovič, Radka Kulichová Postavy: vypravěč
Zápletka: Situace, kdy je společnost ohrožena.
Téma: Historie se opakuje. I když je nám špatně, nesmíme propadat beznaději.
Tato píseň je součástí hry Balada z hadrů z roku 1935. Uměleckého překladu této politicky zabarvené písně se ujal Marcel. Při rozboru textu jsme měli k dispozici dvě různé verze textu. Po konzultaci s hudebním seskupením jsme vybrali druhou novější verzi, kterou hudební skupina měla ve svém repertoáru.
Při rozboru textu bylo nutné vysvětlit významy některých slov písně (napříkladmedák, lát světu, zkysli, atd.) a následně celý kontext. U této písně jsme využili nový postup nácviku tlumočení z důvodu specifických potřeb neslyšícího tlumočníka. Po vypracování hrubého překladu jsem celou píseň s hudebním doprovodem přetlumočila (s využitím připraveného hrubého překladu) a nahrála na videozáznam. Marcel tak získal představu o textu písně o jejím rytmu a tempu, zároveň mu tento záznam dopomohl k lepší orientaci ve sledu textu písně. Samostatně si pak vytvořil finální překlad a nacvičil si rytmus a tempo skladby.
Celý text je přetlumočen pouze s využitím ČZJ, znakový projev je rytmizovaný podle rytmu a tempa písně. Nejsou se využity speciální pantomimické prvky ani jiné speciální akce, proto v tomto rozboru uvádím pouze určité části textu. Celý text písně je uveden v příloze.
Text písně:
Rozčileně chodí po palubě lodi, Nepřestává světu lát
Na začátku této sloky Marcel natočením těla naznačuje pohyb po palubě lodi sem a tam.
Až racek chechtavý klovne ho do hlavy, pustě se mu začne smát
Hej starý pane Každá potopa přestane Ono to tak nezůstane A pak se teprv budeme smát!
Výběr znaků byl proveden tak, aby byl sledován rytmus a tempo písně. Sloka začínající slovy „Hej starý pane" má rytmický předěl, který je patrný i ve znakování. Nutno ovšem upozornit, že v této chvíli nenízna-kován znak HEJ, ale KLOVNOUT (do hlavy). Vzhledem k tomu, že se jedná o neslyšícího tlumočníka, existuje riziko, že může dojít k posunu. Přítomnost asistenta v publiku se snaží toto riziko eliminovat.
Babička Mary
Text: Jiří Voskovec, Jan Werich Hudba: Jaroslav Ježek
Tlumočí: Veronika Mikulova, Daniela Tesaříkové
Překlad: Veronika Mikulova, Daniela Tesaříkové, Radka Kulichová
Choreografie: Veronika Mikulova, Daniela Tesaříkové
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Postavy: Mary, krčmář, zástupci politických stran
Zápletka: Neohrožená babička Maryse vydala k volbám, kdeji zaskočili agitátoři.
Téma: Pokud se cítime jistí v jedné oblasti, vjiné tomu tak být nemusí. Politika lidem komplikuje život.
Píseň byla uvedena v roce 1935 ve hře Panoptikum. „Babička Mary byla svého druhu volební politická píseň („ze všech nejvíce volala ji Polnice" se vztahuje na nechvalně proslulý fašistický plátek toho jména). Avšak i zde jsme za účelem kumulativního komického účinku zároveň s úhlem politickým také satirizovali trampské písně."44
Píseň s politickým podtextem si k tlumočení do ČZJ vybraly Veronika a Daniela. Na rozboru písně a přípravě pracovaly většinou samostatně, já se zúčastnila pouze jedné konzultace týkající se překladu a pak se zúčastnila připomínkování prefinální verze písně tlumočené do ČZJ.Pro přípravu tlumočení byl použit volný překlad, pozornost byla soustředěna na předání atmosféry písně. V této písni je využitá nová forma choreografie - „půlený obraz" - obě tlumočnice stojí čelem k publiku, ve skutečnosti však komunikují spolu, jakoby stályčelem k sobě.
Text písně:
Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér, pirát zkrvavenou šerpu ždímá, šerif si láduje revolver. Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy, ale za to krčmářova chata, křepčí rykem chlapské zábavy. Když tu náhle co se děje, divný šelest houštím spěje, plch, skunk, vše utíká po stráni od Medníka.
Veronika je sama na scéně, s prvními tóny písně tlumočí text do ČZJ.
Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou, zděšen pirát tvář si zakryje, rudé squaw se chvějí a pak vzdychnou blíží se k nám postrach prérie!
Veronika se převtělí do role krčmáře, pokračuje ve znakování. Její výraz značí obavy a předzvěst něčeho nebezpečného.
Mary, babička Mary. Dva koltáky za pasem, nad hlavou točí lasem. Stoletá Mary, babička Mary, ta zkrotí křepče hřebce, at chce, či nechce.
Tuto část znakuje Daniela, Veronika ji pouze sleduje se zděšeným výrazem. Na slova „ta zkrotí křepče hřebce, ať chce, či nechce" Daniela zatočí lasem nad hlavou jako kovboj a chytne do lasa Veroniku a přitáhne si ji k sobě. Ta přiskočí, jakoby byla opravdu chycena, stojí „svázána" vedle Daniely.
Žádné zuby. Z jelenice sukně, ale za to tvrdé bicepsy. Mary má vždy slivovici v putně. Torna Mixe strčí do kapsy.
Se začátkem této sloky Daniela vycení zuby na Veroniku, ta odskočí. Daniela pokračuje v tlumočení popisu Mary.
Voskovec J. Op. cit., s. 267.
Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří. Pintu ginu, lumpové prokletí! bezzubou dásnízaláteří.
Vypijú to jen ve stoje. Jdu do volebního boje. Zřím zas město drahý. Jedu volit do Prahy.
Dopije, a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu. Za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.
Vtétofázi začíná forma „půleného obrazu". Daniela chytá kliku a otevírá dveře, Veronika naznačuje otevírání dveří ze svého pohledu. Daniela pohledem do diváků objednává „pintu ginu", Veronika ji se strachem nalévá a podává. Položí jej na pomyslný bar, odkud si ho, ovšem vjiném místě před sebou, Daniela bere. Daniela pokračuje v tlumočení, Veronika pantomimicky předvádí krčmáře (bez výrazných pohybů).
Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy. Stoletá Mary, babička Mary jde do volebního boje za kovboje.
Daniela naznačuje odchod a pokračuje ve znakování dle textu. Veronika dohráva roli krčmáře, poté přechází za Danielou na druhou stranu, a připravuje se na novou roli.
Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas, nebot každá strana hned tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc, že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štěchovic.
Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí, ze všech nejvíce, volala ji Polnice.
Daniela pantomimicky předvede vyhození kotvy. V tu chvíli na ni začne „útočit" Veronika postupně jako zástupce různých politických stran. Tato část je ztvárněna kombinací pantomimy a ČZJ. Napětí v pohybech Maryše zvyšuje, v obličeji ji tuhnou rysy.
Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace.
Tu babičku za pár dní zabila volební agitace.
Daniela postupně klesá, až padne „mrtvá" k zemi. Situace je dramaticky zahrána, z předchozího dění pochopíme, že babičku „zabila volební agitace".
Mary, bojovná Mary, už nesedáva vsedle,
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
ve volbách byla vedle. Stoletou Mary, babičku Mary volbama zabitou vzal k sobě Manitou.
Daniela leží nehnute na zemi, Veronika tlumočí do ČZJ závěrečnou sloku písně.
Ezop a brabenec
Text: Jiří Voskovec, Jan Werich Hudba: Jaroslav Ježek Tlumočí: Markéta Kunášková
Překlad: Markéta Kunášková, Veronika Mikulova, Radka Kulichová Choreografie: Markéta Kunášková Postavy: Ezop, brabenec
Zápletka: Setkání Ezopa a mravence, rozhovor o životě.
Téma: Je zbytečné se obávat o budoucnost. Důležité je radovat se ze života.
Tuto píseň zpívají Bulva a Papullus v obraze sedmém ve hře Caesar. I přesto, že ve hře zpívá píseň dvojice a vzájemně se doplňuje, uměleckého tlumočení se ujala pouze jedna tlumočnice - Markéta. Hrubý překlad byl připravován s Veronikou, nafinální verzitlumočení jsem se podílela i já. V písni se využívá tlumočení do ČZJ a pohybové prostředky.
Text písně:
Jednou z lesa domů se nesa moudrý Ezop. Potká brabce, který brabence málem sezob.
Brabenec se chechtá, Ezop se ho hned ptá. Čemu že se na trávě v lese právě řehtá?
Uvedení do situace je realizováno ČZJ. Dále Markéta využívá prostorové rozmístění jednotlivých postav, střídání rolí prezentováno různo-úrovňovým pohledem (Ezop se na brabence dívá shora dolů doprava, brabenec odzdola nahoru doleva). Je tlumočen dialog mezi Ezopem a brabencem.
Já, povídá brabenec, se taky rád hlasitě chechtám, chechtám, když pupenec kyselinou leptám.
Při tlumočení tohoto verše je divák „nakažen" smíchem brabence, Markéta tlumočí velice emotivně.
Vím, totiž ten brabenec, mravenečník se mě neptá, neptá, pozře mě, atse chechtám, nechechtám. Kampak by to došlo třeba s pouhou ponravou? Kdyby měla plakat, že je ptačí potravou. Ty, ač nejsi brabenec, se taky rád hlasitě chechtej, chechtej a na svou bídu si nezareptej!
V hudební mezihře se opakuje motiv „chechtání" a zároveň je prezentován rytmus písně jednoduchými tanečními kroky. Po mezihře se se zpěvem opakují poslední dvě dvouverší.
U nás doma
Text: Jiří Voskovec, Jan Werich Hudba: BurtonLane Tlumočí: Marcel Krištofovič
Překlad a konzultace překladu: Marcel Krištofovič, Radka Kulichová, Markéta Kunášková Choreografie: Marcel Krištofovič Postavy: vypravěč
Zápletka: Káča Maršálkova si stýská po domově.
Téma: I když jsme daleko od domova, stále jej máme ve svém srdci.
Píseň z muzikálu Divotvorný hrnec (1948).
Tato píseň nebyla primárně vybrána pro pásmo V+W. Připravena byla na objednávku tlumočení akce Společně nejen na jevišti, která se uskutečnila v Jablonci nad Nisou,45 kde s pásmem písní naživo vystoupila Eva Pilařova. V jejím repertoárujei tato píseň. Jelikož je to také píseň autorů V+W, zařadila jsem ji to tohoto projektu.
Během rozboru textu písně jsme se rozhodli, že píseň bude tlumočena jedním tlumočníkem - Marcelem a bude využito umělecké tlumočení do ČZJ bez dalších pohybových prostředků. Píseň neobsahuje žádné hudební mezihry. Tempo a rytmus písně jsme Marcelovi vizuálně předvedli. Píseň jsme nacvičovali z dostupného záznamu písně Evy Pilařové. Na světelné zkoušce v divadle před zahájením kulturního večera jsme ji poprosili o krátkou ukázku písně, abychom si potvrdili, že píseň bude interpretována ve stejném tempu, jak bylo nacvičeno.
5.2. Cyklus představení pľsnf V+W pro veřejnost
Hudba pro oči a uši - HALO a Hands Dance
Termín: 28. července 2016 19.00-22.00 Místo: Zahrada CafeTherapy, Údolní 37, Brno
V rámci tohoto večera byly prezentováno šest písní V+W: Hodné štěně, Život je jen náhoda, Nikdy nic nikdo nemá, Bleška veška, Potopa, Šaty dělaj člověka. Společně s hudebním seskupením HALO se vystoupení zúčastnilo pět tlumočníků.
Pro nás to byla premiéra prezentace tlumočených písní, proto jsme měli mírnou trému. Naštěstí ohlasy z publika byly pozitivní. Během večera se skupina Hands Dance představila i s dalšími tlumočenými písněmi. Po představení za námi chodili diváci s díky za krásné představení. V publiku bylo mnoho příznivců písní V+W, i proto byly ovace publika velké. Jedním z diváků byl chlapec s kombinovaným postižením (sluchové a lehké mentální postižení), který komunikuje znakovým jazykem. Tento divák byl z tlumočených písní asi nejvíce nadšený. Pravděpodobněte bylo pro něho poprvé, kdy měl možnost vidět písně tlumočené do ČZJ - vystoupení ze kterého mohl mít kulturní zážitek.
Hudební večers tlumočením písnído českého znakového jazyka (Hands Dance + HALO)
Termín: 29. září 2016,19.00-23.00 Místo: Kabaret Špaček, Kopečná 46, Brno
Prezentováno bylo osm písní V+W: David a Goliáš, Nikdy nic nikdo neví, Bleška veška, V domě straší duch, Hodné štěně, Šaty dělaj člověka, Potopa, Život je jen náhoda.Společně s hudebním seskupením HALO se vystoupení zúčastnilo šest tlumočníků.
Kromě písní V+W se během večera tlumočili i další písně. S krátkými pauzami trvala akce téměř 3 hodiny, bloky tlumočených písní byly prokládány bloky pouze hraných písní. Akce se konala v rámci festivalu
Tato akce se konala 5. listopadu 2016, v rámci této akce jsme se představili i s ostatními písněmi V+W.
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
TKOSP(Týden komunikace osob se sluchovým postižením). Z tohoto důvodu byl součástí večera také mi-niworkshop, který spočíval v tom, že před každou písní se diváci naučili jeden znak, který se v písni objevuje. V některých pauzách mezi písněmi probíhalo kromě učení nových znaků také opakování všech dříve naučených.
Na hudebním večeru bylo mezi diváky mnoho neslyšících. Jejich reakce na tlumočené písně byly pozitivní. Neslyšící diváci si vychutnávají vizuální zážitek z tlumočených písní. Ostatní publikum, které vnímá i akustickou složku, měli nadstandartní zážitek v podobě netradiční podoby ztvárnění písní. Měli jsme tam i několik „skalních" fanoušků skupiny Hands Dance a také nadšené diváky, které se poctivě učili každý předvedený znak.
Pásmo písní Voskovce a Wericha v rámci 19. ročníku festivalu Mluvící ruce - přehlídka tvorby ve znakovém jazyce
Termín: 22. října 2016 od 18.00
Místo: Divadlo Paláce, Pasáž Jalta, Václavské nám. 43, Praha 1
Vystoupilo se s osmipísněmi V+W: Potopa, Babička Mary, Život je jen náhoda, V domě straší duch, Bleška veška, Nikdy nic nikdo nemá, David a Goliáš, Šaty dělaj člověka. Společně s hudebním seskupením HALO se vystoupení zúčastnilo pět tlumočníků.
Měli jsme tu čest vystupovat na tomto festivalu již potřetí. Je to festival známý v komunitě neslyšících, proto nás dvojnásob těší kladné přijetí tlumočených písní na tomto festivalu. Neslyšící diváci zhodnotili jako zajímavé řešení kompozice v písni Babička Mary. Nejvíce srozumitelná a zábavná pro neslyšící diváky byla píseň David a Goliáš. Profesionální (slyšící) tlumočnice pochválila procítěnost a souznění ladných pohybů s melodiív písni Život je jen náhoda.
Pásmo písní V+W v rámci akce Společně nejen na jevišti
Termín: 5. listopadu 2016
Místo: Městské divadlo v Jablonci nad Nisou
Představeno bylo pět písní V+W: Hodné štěně, Nikdy nic nikdo nemá, Potopa, Bleška veška, U nás doma (v rámci pásma zpívaného Evou Pilařovou). Vystoupeníse zúčastnili čtyři tlumočníci.
Vystoupení se konalo v rámci společenské akce Společně nejen na jevišti, které jsme se se skupinou Hands Dance zúčastnili již podruhé.46Organizátoři akce (a ředitel divadla) byli tématem tlumočených písní velice nadšeni. Této akce jsme se nakonec zúčastnili bez hudebního seskupení HALO, písně jsme tedy tlumočili na reprodukovanou hudbu. Také prostředí bylo netypické a museli jsme řešit i nasvícení jednotlivých písní na jevišti. Jedna píseň z repertoáru V+W byla tlumočena v rámci vystoupení Evy Pilařové. Celý večer byl pochvalně hodnocen, zvláště vyzdvihované bylo umělecké tlumočení písní. Je to i z důvodu, že široká veřejnost se s uměleckým tlumočením nesetkává často, a stále je to netradiční a nové.
Písně tlumočené do znakového jazyka
Termín: 10. listopadu 2016 15.00-18.00
Místo: LakeviewCafé&Bistro, Purkyňova 107, Brno
Vystoupilo se s osmi písněmi V+W: V domě straší duch, Ezop a brabenec, Bleška veška, Život je jen náhoda, Nikdy nic nikdo nemá (v alternaci), Hodné štěně, David a Goliáš, Potopa. Společně s hudebním seskupením HALO se vystoupení zúčastnili čtyři tlumočníci.
Tato akce se konala v rámci Dne otevřených dveří v Poradenském centru Alfons při Vysokém učení technickém v Brně. Kromě písní V+W byly tlumočeny písně i dalších interpretů. Vzhledem k tomu, že to byla akce pro účastníky dne otevřených dveří, nebyla účast velká. Ale i přesto byla mezi diváky velká účast neslyšících. Atmosféra při vystoupení byla příjemná.
Spolupracuji na této akci jako aktivní účastník od roku 2008, v posledních letech jako tlumočnice.
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Pásmo tlumočených písní Voskovce a Wericha
Termín: 1. prosince 2016 od 19.00
Místo: Kulturárium, Janáčkovo nám. 2a, Brno
Prezentováno bylo deset písníV+W: David a Goliáš, Život je jen náhoda, Potopa, Ezop a brabenec, V domě straší duch, Bleška veška, Babička Mary, Hodné štěně, Šaty dělaj člověka (v alternaci), Nikdy nic nikdo nemá (v alternaci). Společně s hudebním seskupením HALOse vystoupení zúčastnilo všech šest tlumočníků.
Toto předvánoční vystoupení proběhlo v komorním prostředí malé kavárničky. Bylo zde prezentováno pouze pásmo písní V+W, a to všechny písně připravené pro umělecké tlumočení do ČZJ. V publiku bylo mnoho známých tváří, kteří podporují naší skupinu a naši práci. Pro účastníky projektu to bylo poslední vystoupení pro veřejnost v rámci tohoto projektu.
Pásmo písní v rámci mikulášské besídky na stanici záchranné služby ve FN Bohunice
Termín: 6. prosince 2016 17.15-18.00 Místo: Fakultní nemocnice Bohunice Brno
Toto krátké pásmo písníse konalo jako kulturní vystoupení na mikulášské besídce pro děti.
V krátkém vystoupení jsme představili celkem deset písní, z toho čtyři písně V+W: Život je jen náhoda,
V domě straší duch, Babička Mary, Šaty dělaj člověka.
Společně s hudebním seskupením HALOse vystoupení zúčastnily pouze tři tlumočnice.47
Celkově to bylo zvláštní vystoupení, neboť to někdy vypadalo, že nás nikdo nevnímá. Nakonec se k nám dostaly pozitivní ohlasy od rodičů dětí, někteří z nich se s tlumočením písní setkali poprvé a měli mnoho otázek souvisejících se znakovým jazykem, tlumočením písní i životem neslyšících.
Pro diváky, kteří se nikdy nesetkali s tlumočením písní do ČZJ, je to netradiční podívaná. Znakový jazyk sám o sobě je pro nezasvěcené fascinující.
5.3. Workshopy na školách
V rámci projektu se uskutečnily dva výjezdy na střední školy pro studenty se sluchovým postižením. Na každé škole bylo realizováno vystoupení a následný devadesáti minutový workshop.
Vystoupení tlumočených písnís živou hudbou byla přijímána kladně. Prezentovány byly písně: Bleška veška, Nikdy nic nikdo nemá, Ezop a brabenec, V domě straší duch. Při zjišťování pořadí líbivosti písní vedla Bleška veška a V domě straší duch. Nejméně pak zaujala píseň Nikdy nic nikdo nemá, jejíž text je nejná-ročnější.
Během workshopu probíhala debata o využívání tlumočníka, uměleckém tlumočení a dále o prezentovaných písních, jejich tempu, rytmu a srozumitelnosti v ČZJ. Nad textem pak probíhala analýza textu a výklad obsahu písní. Na jedné škole pak proběhla praktická část workshopu, kdysi sami studenti zkusili nacvičit krátké vystoupení.
Bohužel se workshopu zúčastnila menšina uživatelů znakového jazyka.48 Přesto byla vystoupení a workshopy úspěšné a splnily cíl osvěty o existenci uměleckého tlumočení, se kterým se studenti nesetkávají často.
Pro studenty bylo vystoupení příjemným kulturně-vizuálním zážitkem a dle získaných informací pro ně někdy úplné porozumění textu nebylo prioritou.49 Studenti píseň většinou neznali. Pro úplné porozumění
Původně měl vystoupit ještě čtvrtý tlumočník, tudíž bychom předvedli celkem šest písní, bohužel se tento tlumočník na poslední chvíli nemohl vystoupení zúčastnit.
48 Školy pro sluchově postižené navštěvuje mnoho žáků, kteří neovládají znakový jazyk, protože komunikují orální formou.
49 Vzhledem k nedostatku relevantních informací zde neuvádím konkrétnější výsledky dotazníkového šetření.
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
6.Závěr
by bylo potřeba práce s textem písně, která by předcházela zhlédnutí tlumočené písně a poté následovala diskuze.
7. Seznam příloh
Příloha č. 1: Fotografie Příloha č. 2: Texty písní
V rámci projektu bylo připraveno a prezentováno jedenáct písní tlumočených do ČZJ. Realizováno bylo sedm vystoupení pro širokou veřejnost. Tato vystoupení měla formu komponovaného večera pásma tlumočených písní nebo vystoupení v rámci festivalu či jiné kulturní akce. Byly realizovány dvě vystoupení na školách pro studenty se sluchovým postižením; poté následoval workshop. Celý realizační tým skupiny Hands Dance, studenti magisterského oboru VDN DIFA JAMU i členové hudebního seskupení se projektu věnovali s velkým nasazením. Díky němujsme si posunuli naše možnosti uměleckého výkonu, neboť písně Voskovce a Wericha jsou velice krásné a zároveň velice těžké pro překlad do jiného jazyka.
Umělecké tlumočení je v České republice stále minoritní záležitostí, se kterou se diváci nesetkávají často. Velkým přínosem tohoto projektu je vznik dalších písní tlumočených do ČZJ, které přispívají k rozšíření znalostí a kulturního vyžití neslyšících lidí. Pozitivní ohlasy diváků nám dodávají sílu a energii pokračovat v těchto aktivitách.
Písně, které vznikly v tomto projektu, budou i nadále patřit do repertoáru skupiny Hands Dance, naši fanoušci se mohou těšit na další vystoupení, jejichž součástí bude i tvorba nezapomenutelných autorů Voskovce a Wericha (s hudbou Jaroslava Ježka).
14
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka Příloha č. 1: Fotografie
Akademické studie DIFA JAMU I 2017
KULTURA
ft
.--i-1               m 1 umnou* r»n»ini|in 1 MIH 1 •i:»ftiMiriftm 1	
	EVI
1	
* 1	
Obrázek č. 4: Článek o skupině Hands Dance z časopisu Unie 9-10/2016
Obrázek č. 6: Skupina Hands Dance a hudebníseskupení HALO
Obrázek č. 5: Píseň Hodné štěně - Marcel Krištofoviě, Markéta Kunášková (foto: Martin Kubista)
15
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Příloha č. 2: Texty písní Život ie ien náhoda
Proč že se mi každou noc o tom jen zdá, o tom jen zdá, že v mém životě vyšla má tak šťastná a krásná hvězda, proč že se mi každou noc o tom jen zdá, že ta hvězda mi dá to štěstí, o němž se mi ve dne nezdá, zdání klame, mimoto každý sen, který v noci míváme, zažene příští den.
Ref:
Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře,
život plyne jak voda a smrt je jako moře.
Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později,
kdo v životě miluje, ať neztrácí naději.
Až uvidíš v životě zázraky, které jenom láska umí,
zlaté rybky vyletí nad mraky, pak porozumíš,
že je život jak voda, kterou láska ve víno promění,
láska že je náhoda a bez ní štěstí není.
Hodné štěně
Narodilo se štěně, lidíse nebálo, [: se svým stínem na stěně to štěně celej den si hrálo. :]
A když povyrostlo víc, protáhlo si nohy, [: vydalo se do ulic, do vesnic vočuchávat rohy. :]
Čuchá tady, čuchá tam a ocasem vrtí. [: uviděl ho jeho pán - grobián, rozvzteklil se k smrti. :]
Aby pes znal celou ves, to jsou ňáký mravy, [: takovejvšetečnej pes na řetěz, to mu mravy spraví.:]
Atak na řetěze rosť, až z něj výrost hafan, [: jednou mu pán dával kost pro radost a byl zle porafán. :]
Jak to, že ten pes kouše, sám sebe se tázal, [: dřív neublížil mouše, proč kouše, když jsem ho uvázal? :]
Seběhla se celá ves a pánovi praví: [: celý svět to ví už dnes, že řetěz mravy nenapraví.:]
Šaty děla j člověka
Je to tak, třeba je to k nevíře, že z biskupa kutna dělá uhlíře. Je to tak, třeba je to k nevíře, že kutna dělá mnicha, krunýř rytíře.
Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka. Kdo je nemá, ať od lidí pranic nečeká. Dokavad jsme nahatý od hlavy až po paty, nikdo neví, kdojechudýa kdoje bohatý.
Podle kabátu se svět měří, lháři ve fraku každý věří, protože
Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka. Kdo hadrech čeká na štěstí, ten se načeká.
Hudební mezihra
Podle kabátu se svět měří, lháři ve fraku každý věří, protože
Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka. Kdo hadrech čeká na štěstí, ten se načeká,
jó ten se načeká, jó ten se načeká.
Nikdv nic nikdo nemá
Celé lidské pokolení
mělo by víc pokoje,
kdyby bylo
to co není
a nebylo to co je.
Nikdy nic
nikdo nemá
míti za de-fini-tiv-ní
neb nikdy
nikdo ne-ví
co se může stá-ti.
Řekne mi se třeba
že se to
a tosta-netak
a tak
ono to pak dopadne docela naopak.
Reknete-li dnes život je pes. Co má být zítra za zvíře když je dnes pes. Protože ani ten pes není dnes defini-tiv-ní
16
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
neví se	Válku vést nebyli líní,
zdali se	Až potkali Davida.
ze psa vlk nemůže stát.	
	David šel do války volky nevolky,
Nikdy nic	Z velké dálky nesl bratrům homolky,
nikdo nemá	V pochodu se cvičil, v hodu,
míti za de-fini-tiv-ní	Dal si pro strýčka Příhodu
neb nikdy	Tři šutry do tobolky.
nikdo ne-ví	
co se může stá-ti.	Hej hej!
Řekne mi se třeba	Kam se válej!
že se to	Vždyť soumalej!
a to sta-ne tak	Takle Goliáš ho provokuje,
a tak	David slušně salutuje,
ono to pak dopadne	
docela naopak.	Když mu ale obr plivnul do očí,
	David se otočí a prakem zatočí,
Dnes je čtvrtek.	Když začínáš no tak tu máš,
Zítra pátek.	Byl si velkej já měl kuráž,
V sobotu svátek.	Ajakej byl Goliáši
V neděl	
je den matek.	Lidi na lidi jsou jako saně,
Protože ani ten den	Člověk na člověka jako kat,
není dnes defini-tiv-ní	Podívejme se na ně,
neví se	Musíte naříkat.
zdali se	
ze dne noc nemůže stát.	Obr do pidimužíka mydlí,
	Domnívaje se že vyhraje,
Hudební mezihra	Klidně seďme na židli,
	Čtěme bibli tam to všechno je.
Řeknete-li dnes	
život je pes.	Samuelova kniha nám povídá,
Co má být zítra za zvíře	Jak na žida přišla veliká bída,
když je dnes pes.	Jak ti bídní filištíni,
Protože ani ten pes	Válku vést nebyli líní,
není dnes defini-tiv-ní	Až potkali Davida.
nevise	
zdali se	David šel do války volky nevolky,
ze psa vlk nemůže stát.	Z velké dálky nesl bratrům homolky,
	V pochodu se cvičil, v hodu
David a Goliáš	Dal si pro strýčka Příhodu
	Tři šutry do tobolky.
Lidi na lidi jsou jako saně,	
Člověk na člověka jako kat,	Hej hej!
Podívejme se na ně,	Kam se válej!
Musíte naříkat.	Vždyť soumalej!
	Takle Goliáš ho provokuje,
Obr do pidimužíka mydlí,	David slušně salutuje,
Domnívaje se že vyhraje,	
Klidně seďme na židli,	Když mu ale obr plivnul do očí,
Čtěme bibli tam to všechno je.	David se otočia prakem zatočí,
	Když začínáš no tak tu máš,
Samuelova kniha nám povídá	Byl si velkej já měl kuráž,
Jak na žida přišla veliká bída	Ajakej byl Goliáš!
Jak ti bídní filištíni	
17
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Bleška a veška	Jak byl velký,
	tak byl hloupý,
Do kopce pěšky,	spustil dolů velký kroupy
s kopce kolobežkou	a za kroupama liják.
jela teta veška	
za tetou bleškou.	Podemlel kopeček,
	zatopil domeček,
Našla ji uprostřed práce	potloukl zahrádku,
na zahrádce,	odplavil skořápku
jak v skořápce	
míchá pivo vařečkou.	i vařečku i blešku
	kolobežku i vešku
Na bleším domečku	a lil a lil a lil
na krtěím kopečku	až se vylil a nebyl.
ve všivé zahrádce,	
v slepičí skořápce	1 ta sebelepší vůle zaniká
bleška pivo vařila.	když z vůle vzniká zvůle a panika
	vždyť i mrak, když neplánuje,
Bleška fňuká,	pluje tam, kam vítr duje,
že je to práce těžká,	a na konec zaniká.
nato veška,	
ať bod varu nezmešká.	V domě straší duch
Vtom bleška vařečkou trhne	předehra
a už se do piva se zvrhne	
a opaří se bleška.	Já bych vám nebyl sám přes noc ve starodávném hradu,
	nenítam klidnýspaní, chodítam bílá paní.
Na bleším domečku	Praskání nahání strachu člověku v nočním chladu.
nakrtěím kopečku	Srdce mi hlasitě klepe - tuším tady záhadu.
ve všivé zahrádce,	
v slepičí skořápce	Boty dupou po schodech,
bleška pivo vařila	V domě straší duch.
celá se opařila.	Náhle táhle začne pištět:
	Prásk a zbyl po něm puch.
Teta veška ani chvíli nemešká	
křičí, že to bleška nepřečká	Ve vikýři nahoře vytřeštěná tvář.
kolobežka plná vervy	Dlouhá čouhá z kamen ruka a trhá kalendář.
řve na ni: Nervi mi nervy,	
to je vinna vařečka.	Todle přece není žádný bydlení.
	To je jen k zbláznění, ale k bydlení to není.
Na bleším domečku,	Hodiny jdou pozpátku.
na krtčím kopečku,	Je tu mrtvěj vzduch.
ve všivé zahrádce,	Je tu něco v nepořádku,
v slepičí skořápce	Lítá tady zlej duch.
řve vařečka na vešku	Hudební mezihra
veška na kolobežku	
Bleška pivo vařila	Todle přece není žádný bydlení.
celá se opařila.	To je jen k zbláznění, ale k bydlení to není.
	Hodiny jdou pozpátku.
Vidí to a slyší to	Je tu mrtvěj vzduch.
veliký mrak,	Je tu něco v nepořádku,
chtěl by taky pomoct,	Lítá tady zlej duch.
ale neví jak.	
18
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Potopa
Byli kdysi dnové kdy i praotec Noese bál
Už se sem nic nevejde tohleto přece nejde dál!
Jestli tahle potopa nepřestane
Ani medák naživu nezůstane!
Jak vyhlížel holuby plnovous mu z paluby vlál
Táhne mu myslí
Že se mu zkřížili sysli
Že jsou to prachšpatné časy
Že se mu asi smíchaj rasy
Minulý čtvrtek Navštívil žirafu krtek A toho velkého hada Má velice slepice ráda
Rozčileně chodí po palubě lodi Nepřestává světu lát Až racek chechtavý klovne ho do hlavy Pustě se mu začne smát
Hej starý pane Každá potopa přestane Ono to tak nezůstane Apakseteprv budeme smát!
Dnes už není Noe však zato špatní dnové jdou dál
Zas aby se potopy obyvatel Evropy bál
Jestliže tahle potopa nastane
Ani noha v Evropě nezůstane
Holubice z Ženevy zdá se cestu že nevídal
Táhne nám myslí Kdybychom vtom takhle zkysli Chraňme se těch špatných časů Aby nám chtěli čistit rasu
Bylo by mukou Zdravit se jen pravou rukou A na pouhý pokyn shůry Pálit plný fůry kultury
My se ještě přeci takovýchle věcí Nemusíme tolik bát Aťsi kdo chce brousí zuby nebo fousy Můžeme mu zazpívat
Hej mladý pane
Vždyť ta potopa přestane
Ono to tak nezůstane
A potom my se budeme smát!
Babička Mary
Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér, pirát zkrvavenou šerpu ždímá, šerif si láduje revolver. Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy, ale za to krčmářova chata,křepčí rykem chlapské zábavy.
Když tu náhle co se děje, divný šelest houštím spěje, plch,skunk,vše utíká po stráni od Medníka. ...Hahaha...
Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou,zděšen pirát tvář si zakryje rudé squawse chvějí a pak vzdychnou:blíží se k nám postrach prérie!
..a kdo to jéé?...
Mary,
babička Mary.
Dva kolťákyza pasem,
nad hlavou točí lasem.
Stoletá Mary,
babička Mary,
ta zkrotí křepče hřebce,
ať chce, či nechce.
Žádné zuby.
Zjelenicesukně,
ale za to tvrdé bicepsy.
Mary má vždy
slivovici v putně.
Torna Mixe strčí do kapsy.
Klika cvakla,
v krčmě dveře letí
a babička vchází do dveří.
Pintu ginu,
lumpové prokletí!
bezzubou dásní zaláteří.
Vypijú to jen ve stoje. Jdu do volebního boje. Zřím zas město drahý. Jedu volit do Prahy.
Dopije
a a by se neřeklo,
putyka ře změniv mrtvolu.
Za zády má
štěchovické peklo
s šlajsnou svatojánských atolů.
Mary,
babička Mary,
19
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
pádluje bez námahy po proudu až do Prahy. Stoletá Mary, babička Mary
jde do volebního boje za kovboje.
Ledva v Praze kotvu vyhodila,
pro babičku nastal hrozný čas, neboť
každá strana hned tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně
jako velká strana
psala, že bude mít o hlas víc,
že ta druhá
strana je nahraná,
oni že maj hlas ze Štěchovic.
Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí, ze všech nejvíce, volala ji Polnice.
Tak babičku,
pro kterou vždy byla
válka s lidojedy legrace.
Tu babičku
za pár dní zabila
volební agitace.
Mary,
bojovná Mary, už nesedáva vsedle, ve volbách byla vedle. Stoletou Mary, babičku Mary volbama zabitou vzal k sobě Manitou.
Ezod a brabenec
Jednou z lesa domů se nesa moudrý Ezop. Potká brabce, který brabence málem sezob.
Brabenec se chechtá, Ezop se ho hned ptá.
Čemu že se na trávě v lese právě řehtá?
Já, povídá brabenec, se taky rád hlasitě chechtám, Chechtám, když pupenec kyselinou leptám.
Vím, totiž ten brabenec,mravenečník se mě neptá, neptá, pozře mě, aťse chechtám, nechechtám.
Kampak by to došlo třeba s pouhou ponravou? Kdyby měla plakat, že je ptačí potravou.
Ty, ač nejsi brabenec, se taky rád hlasitě chechtej, chechtej a na svou bídu si nezareptej!
Hudební mezihra
Kampak by to došlo třeba s pouhou ponravou? Kdyby měla plakat, že je ptačí potravou.
Ty, ač nejsi brabenec, se taky rád hlasitě chechtej, chechtej a na svou bídu si neza reptej!
Eva Pilařova - U nás doma
Skřivánku náš, vysoko lítáš
možná, že mi v mém trápení odpověď dáš.
Skřivánku náš v nebi nahoře
leťještě výš, ať uvidíš až za moře.
A pověz, jakpak je dnes u nás doma?
Jestlipak tam ještě hučí jez,
jestlipak se zvedne hejno hus
mých bílých hus, když na neštěkne pes?
Jakpak je dnes u nás doma?
Když si mlha lehá do vřesu
a když ze vsi až k nám doniká harmonika
a když se ozvěnou nad planou vodou nese do lesů?
Ptej se vody, co ví voda, ptej se vřesu, co ví vřes, od poví ti oblak bílý, černý les
Jakpak je dnes u nás doma, jak je dnes?
Ptej se vody, co ví voda, ptej se vřesu, co ví vřes, od poví ti oblak bílý, černý les
Jakpak je dnes u nás doma, jak je dnes?
20
Radka Kulichová: Písně V+W tlumočené do znakového jazyka 8. Použité prameny
Akademické studie DIFA JAMU | 2017
Cinger, František. 12 podob Jana Wericha. Praha: SinCon, 2005.
Červinková Housková, Kateřina - Kováčova, Tamara. Umělecké tlumočení do znakového jazyka. Praha ČKTZJ, 2008.
Holzknecht, Václav. Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo. Praha: Nakladatelství ARSCI, 2007.
Macurová, Alena - Bímová, Petra. Poznáváme český znakový jazyk //.; Slovesa a jejich typy. Speciální pedagogika. 2001, roč. 11, č. 5, s. 285-296.
Macurová, Alena - Vysuček, Petr. Poznáváme český znakový jazyk. Klasifikátorové tvary ruky. Speciální pedagogika, roč. 15, 2005, č. 4, s. 262-275.
Motejzíková, Jitka. Simultánnost. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, 2006.
Pelc, Jaromír. Zpráva o Osvobozeném divadle. Praha: Práce, 1982.
Voskovec, Jiří. Kloubouk v křoví, výběr veršů V+W (1927-1947). Praha: Mladá fronta, 1996.
Šaty dělaj člověka 1934 [online], [cit. 31. listopadu 2016]. Dostupné na internetu <http://www.rozhlas.ez/archiv/rozhlasovvrok/ zprava/satv-delai-cloveka-1934-1222959>.
Učební materiál ze semináře FF UK ČNES - Znakový jazyk, kultura Neslyšících, tlumočení: Nemanuální složka českého znakového jazyka - Radka Nováková, Irena Hrubá, Jana Směšná, konaný na DIFA JAMU dne 19. 3. 2003.
Učební materiál ze semináře FF UK ČNES - Znakový jazyk, kultura Neslyšících, tlumočení: Umělecký překlad mezi českým znakovým jazykem a češtinou - Karel Redlich, konaný na DIFA JAMU dne 19. 3. 2003.
Učební materiál TimaCurryho - lektora kurzu Uměleckého tlumočení konaného v červnu 2015 na DIFA JAMU.
21