Text má za cíl zkoumat dvě rozdílné inscenace současného tance nahlížené dvěma metaforami součas-ného vědeckého diskurzu, intermediality a transmedality, které v úvodu definuje v návaznosti na studie současné německé teatrologické literatury, konkrétně studie Uwe Wirtha. Další z otázek je specifičnost podmínek vnímání diváka v intermediálním/ transmediálním představení. V tomto ohledu mohou pláno-vané analýzy pomoci pochopit specifičnost a konvence ztvárnění a vnímání médií a přispět k posílení me-diální kompetence publika.