V originále
Tato studie reflektuje průběh aplikovaného výzkumu limitů hluchoslepoty v herecké tvorbě. Výzkum je postaven na původním historickém bádání o rakouském hluchoslepém básníkovi, zakladateli speciální prstové abecedy, Hieronymu Lormovi, a na důkladné analýze jeho dvou jednoaktových dramat Das Forsthaus a Staří a mladí. Druhé jmenované pak bylo použito jako základ pro tvorbu krátké divadelní inscenace se čtveřicí hluchoslepých ne-herců. Studie zachycuje průběh zkoušecího procesu stejně jako filmový dokument Na pomezí ticha a tmy.